Miroslav Zajíček

Tento nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1976 zemřel ve čtvrtek 16. listopadu na infarkt, který utrpěl ve svém domově v Kalifornii v požehnaném věku 94 let.

Snaha společnosti ČEZ stát se velkým evropským hráčem vyvolává otázku, jestli se to vůbec může vyplatit.

Minulý týden zemřel po dlouhé nemoci poslední ze staré školy českých ekonomů – pan profesor František Vencovský.

Poučení ze smrti Kennetha Laye je jednoduché: obrat není zisk a účty se nefalšují.

Vypadá to impozantně: ČEZ čeká za loňský rok rekordní zisk kolem 16 miliard, hodnota jeho akcií vzrostla na rekordní úroveň 770 korun za akcii a současný šéf Martin Roman se minulý týden v Hospodářských novinách pochválil, že za pouhý rok zvedl hodnotu firmy o neuvěřitelných 147 miliard korun.

Spielbergův horor Čelisti spěje do finále. Osamělá trojice hrdinů čeká v noci uprostřed moře na rozhodující střet s hrůzným monstrem a krátí si čas vzpomínkami na zranění ze svých předchozích výprav. Nakonec v prapodivné soutěži o nejděsivější historku vítězí fanatický lovec žraloků Quint, který vypráví příběh z křižníku Indianapolis, na němž během války sloužil u amerického námořnictva. Je to příběh pravdivý a právě tuto sobotu uplyne šedesát let od chvíle, kdy začal.

Radost politiků z privatizace Českého Telecomu Telefónice byla velká. Na co se ale mohou těšit zákazníci?

Telefónica patří mezi největší telekomunikační firmy ve světě – z hlediska tržní hodnoty jejích akcií je na pátém místě na světě, v Evropě je na druhém místě hned za Vodafonem. Stejně jako většina ostatních tzv. národních společností byla po dlouhá desetiletí španělským monopolním operátorem stoprocentně vlastněným státem. Přesto se od typických evropských telekomů v mnoha ohledech liší: je jedním ze dvou zcela soukromých velkých operátorů v Evropě (tím druhým je British Telecom), vyšla dobře z krize telekomunikačních společností na přelomu století a zatím expandovala hlavně v zámoří. Její zadlužení je mezi telekomunikačními giganty nejmenší a rating nejlepší.
Obrat Telecomu bude tvořit zhruba 6 % příjmů celé Telefónicy a stane se tak těsně třetí největší součástí firmy. Před ním bude jak „rodné“ Španělsko s 62 %, tak Brazílie, kde se vytváří téměř 20 % příjmů celé společnosti. Přesto má být postavení Českého Telecomu do značné míry výlučné: úspěch v privatizaci znamená pro Telefónicu vstup do zcela nové geografické oblasti. Drtivá většina dosavadních zahraničních investic byla směřována do zemí Latinské Ameriky. Otázkou je, zda Telefónica využije Telecom pro rychlou majetkovou expanzi do východní nebo střední Evropy. Možností zde ale moc nemá – téměř všechny telekomunikační společnosti v naší oblasti jsou už privatizovány a pokusy o nějaké nákupy lze podniknout již jen v Srbsku, Černé Hoře nebo v Bulharsku, kde se privatizace neustále komplikuje.

Největší světový mobilní operátor Vodafone se vážně zajímá o nejmenší a nejmladší českou mobilní firmu – Oskara. Pokud skutečně Vodafon Oskara koupí, mohou se čeští zákazníci těšit na nové služby a Oskarovi konkurenti – Eurotel a T-Mobile – se naopak mohou začít třást. Je ovšem možné, že nakonec všechno dopadne jinak a Vodafone se dostane k síti Eurotelu. Každopádně Vodafone pravděpodobně v Čechách zakotví a má šanci se stát štikou v malém českém telekomunikačním rybníku.

Minulý týden se v privatizaci Českého Telecomu mnohé vyjasnilo. Do hry po boku finančních investorů z konsorcia Blackstone Group/CVC Capital Partners/Providence Equity Partners vstoupil France Télécom a konsorcium PPF/J&T/Inway/Tiscali se rozhodlo z privatizace vycouvat. Nyní tedy zbývají čtyři zájemci, kteří by měli do 29. března podat své závazné nabídky. Kdo se tedy vlastně o českého telekomunikačního obra uchází a jaké s ním má záměry?

Poslanci ČSSD Josef Hojdar a Jaromír Schling vytáhli do boje za monopol České pošty. Před dvěma lety ho narušila společnost Mediaservis, a to v oblasti doručování firemních prospektů, katalogů atd. (tzv. direct mail). Využila nejednoznačností v zákoně, který jinak zaručuje České poště monopol na listovní zásilky, a začala jí v direct mailu fušovat do řemesla. Mediaservis získal asi deset procent trhu a díky konkurenčnímu zápolení znatelně klesly ceny. Direct mail přitom představuje trh v objemu necelé jedné miliardy korun ročně. Takovéto příjmy si nechtěla pošta nechat ujít, a proto si začala stěžovat u ministerstva pro informatiku na to, že Mediaservis porušuje její „monopolní právo“ dodávat zákazníkům drahou službu. Když tento postup nepomohl, obrátila se na poslance a ti nyní navrhují zakázat soukromé provozování direct mailu přímo v Zákoně o poštovních službách.