Ranní postřeh Lukáše Jelínka: Co kdybych hodil prázdnou obálku? Ale nakonec asi přeci jen zvolím menší zlo

Atmosféra houstne mocněji než mlha nad Rákosníčkovým rybníkem Brčálníkem. Trochu oleje do předvolebního ohně jsem přilil i já. Na sociálních sítích jsem si lehce zaprovokoval a napsal, že do urny možná vhodím prázdnou obálku. Natolik mi přijde stranická nabídka chudá a nepropracovaná.

Pak se začaly dít věci. Jedna část sledujících mi napsala, že jsem hlupák, když nepoznám Zlo, jemuž je třeba se bránit. Je jím Andrej Babiš, populista, demagog, Putinova pravá ruka. Od druhé části jsem se dozvěděl, že jsem trouba a zaprodanec, když nevidím Zlo zhmotněné do vlády Petra Fialy a její protilidové politiky. Obě skupiny se shodly v jediném: ať vrátím diplom, když si neumím vybrat.

Dalo se čekat, že píchnutí do vosího hnízda takto dopadne. Vždyť rétorika partajních lídrů opřená o billboardy a houfy věrných v prostředí internetu je výmluvná. V těchto volbách jde o všechno, vybíráme si mezi Východem a Západem, mezi Zlem a Dobrem. Jak prosté, milý Watsone…

Je mi líto, ale tuto hru hrát odmítám. Nejenom proto, co mne učil zakladatel brněnské politologie, milovník starověkých myslitelů a pozdější ústavní soudce Vladimír Čermák – a sice, že na světě musí být místo pro Dobro i Zlo, protože bez Zla bychom nepoznali, co je Dobro.