Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Rozhovory

Věřím, že se vrátíme k plnému fungování Schengenu

S ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem o opětovném otvírání hranic, dodávkách z Číny a maršálu Koněvovi

petricek_profimedia
Tomáš Petříček • Autor: PETR TOPIČ / MFDNES + LN / Prof

Kam letos v létě pojedete na dovolenou?

Podle situace. Plánovali jsme s rodinou, že bychom rádi jeli někam na sever do Skandinávie, ale to asi bude záležet na vývoji epidemie koronaviru v Evropě, protože to je problém celého kontinentu.

Do Skandinávie se dostanete jen ve chvíli, kdy by byly znovu otevřené hranice. Stane se tak do léta, nebo dostanete výjimku od vašeho stranického kolegy, ministra vnitra Jana Hamáčka?

Už pracujeme na záložním plánu, že budeme na chalupě jako loni. Hranice je možné otevřít ve chvíli, kdy okolní státy budou bezpečné a riziko znovu zavlečení koronaviru do Česka tu nebude.

Hlavní epidemiolog Roman Prymula řekl, že hranice by mohly být uzavřené až na dva roky. Řešili jste to na vládě, než takto vystoupil?

Tuto informaci jsem se dozvěděl až z jeho rozhovoru pro média. Takže na vládě jsme to probírali až následně s tím, že se jedná o nejčernější scénář, kdy by situace v Evropě neumožňovala zmírnit režim na hranicích. Já věřím, že se ale podaří situaci v celé Evropské unii vyřešit dříve a budeme se moci postupně zase vracet k normálu.

Překvapilo vás Prymulovo vyjádření?

Určitě bych očekával, že tyto věci se budou řešit nejprve na Ústředním krizovém štábu, jehož členem je - případně, že to nejprve projednáme na vládě. Podobná situace nastala i tento týden s jeho vyjádřením, že by velká část populace mohla být vystavena koronaviru.

Ani to vláda neřešila?

Ne.

ROMAN PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví, KAREL HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu, ministr…
Zleva Roman Prymula s premiérem Babišem • Autor: ČTK

Jak podobná vyjádření vznikají?

Tato otázka by měla směřovat na pana Prymulu. Jak jsem říkal, ohledně hranic jsme se to dozvěděli z médií, ohledně vystavení obyvatel koronaviru také. Nemyslím si, že by o tom někoho informoval na Ústředním krizovém štábu. Podle mých informací se ani jedna z těchto otázek neřešila. Tohle není ideální komunikace v krizi, kdy je lidem třeba vysvětlovat, co a proč je třeba udělat.

Ptal jste se Romana Prymuly, proč to říká?

Co se týká hranic, řešili jsme to krátce na vládě s tím, že skutečně se bavíme o té nejčernější variantě. Je důležité říci, že se u nás situace vyvíjí relativně dobře, že denní nárůsty nakažených jsou relativně nízké. To samozřejmě neznamená, že bychom již krizi překonali. Není možné ještě stoprocentně říci, že scénáře, které vidíme v Itálii a ve Španělsku, nám nehrozí. Chtěl bych proto vyzvat veřejnost, aby byla trpělivá a respektovala všechna nařízení, protože se osvědčila - a je potřeba v tom ještě chvíli pokračovat. S ohledem na epidemiologickou situaci jednáme o možnostech otevření dalších obchodů, což by mělo v následujících dnech nastat. A výhledově chceme začít řešit s našimi partnery flexibilnější, snadnější pravidla na hranicích.

Části politiků uzavření hranic vyhovuje, další volají po jejich co nejrychlejším otevření. Kde v téhle debatě stojíte vy?

Já věřím, že ve chvíli, kdy se epidemiologická situace zlepší, vrátíme se k normálnímu fungování včetně svobody cestovat. Je to nejen o cestovním ruchu, ale také o ekonomice. Dnes je pro řadu firem obtížné dojednat nové kontrakty v zahraničí. Export je pro naši ekonomiku klíčový - a myslím, že nemáme zájem držet zavřené hranice déle, než je nezbytně nutné.

Reklama
Reklama

Roušky
Andrej Babiš, Jan Hamáček a Alena Schillerová na pražském Letiště Václava Havla, kde přistálo první letadlo se zdravotnickým materiálem z Číny • Autor: ČTK

Slova „až se situace zlepší“ si nicméně člověk může vykládat všelijak. Jak by takové zlepšení mělo vypadat? 

Není to rozhodně nic subjektivního. Je to odborná otázka, my bedlivě sledujeme zejména vývoj u našich sousedů, i tam se situace postupně zlepšuje. Mohu třeba zmínit Rakousko, kde sice mají celkově trojnásobek počtu potvrzených pozitivních případů oproti Česku, ale počet nových pozitivních případů za každý den velmi rychle klesá. Rakousko jinak situaci čelí velmi obdobně. Takže to je o lepší koordinaci i s našimi evropskými partnery: jak zavádět nejenom bariérová opatření, která brání šíření nemoci, ale také jak uvolňovat různé restrikce. Mluvím o okamžiku, kdy budeme vědět, že zdravotnictví bude zvládat nové případy nemocných, a kdy bude jasné, jak zajistit ochranu našich seniorů. To vše je na debatu s epidemiology.

Myslel jsem, že takový plán už je na stole…

Pracuje se na tom, plán asi nebude o konkrétních datech, ale o nějakém výhledu, co dělat, když epidemiologická situace bude taková či onaká. Teď je na to prostor, v předchozích týdnech bylo prioritou zajistit, aby se koronavirus nešířil v Česku závratnou rychlostí. To se -myslím - do značné míry podařilo. Chtěl bych poděkovat všem lidem v první linii, protože odvádějí neskutečnou práci. A myslím, že budeme muset také řešit, jak to zohlednit při odměňování zdravotních sester a lékařů, možná bychom pro ně měli zvážit mimořádné dovolené.

Jakou budoucnost vidíte před Evropskou unií, podaří se udržet volný schengenský prostor, nebo se jednotlivé národní státy dlouhodobě uzavřou do sebe?

Věřím, že se podaří vrátit se k plnému fungování Schengenu. To je něco, co většina našich představitelů podporuje. Zaznamenal jsem některé kritiky, ale já bych skutečně z šíření koronaviru nevinil schengenský prostor, který umožňuje našim občanům volně cestovat. Dnes je velmi podobná situace i v zemích, které v Schengenu nejsou. Hraniční kontroly šíření nemoci nezabrání.

Praha v karanténě
Autor: Matěj Stránský

Právě v uzavírání hranic bylo Česko velmi restriktivní. Nechtěli jsme původně umožnit cestovat do okolních států ani pendlerům včetně lékařů a sester. Dvakrát kvůli tomu volala premiéru Andreji Babišovi německá kancléřka Angela Merkel. Jak debata s ní probíhala? 

My otázku pendlerů řešíme v zásadě každodenně s našimi sousedy, jak s Rakouskem, tak s Bavorskem a Saskem, potažmo také s Berlínem. Je to téma velmi citlivé, protože omezení postihla desítky tisíc lidí, kteří pracují za hranicemi, ale zároveň bylo potřeba zohlednit epidemiologická rizika. Já jsem hovořil s lidmi z vedení jižních Čech a Plzeňského kraje, kteří měli odůvodněnou obavu, že velká část případů tamních nakažených souvisí s lidmi, kteří dojíždějí za prací za hranice, protože tam byla situace horší. Nakonec jsme udělali několik výjimek i po konzultaci s epidemiology, hlavně pro lidi pracující ve zdravotních a sociálních službách. Kdybychom k tomu nepřistoupili, tenhle personál by za hranicemi chyběl a situace by se tam vyvíjela dramaticky hůře. A mělo by to zásadní dopady i na nás.

Jak vlastně vznikají doporučení epidemiologů, hlavní slovo má Roman Prymula?

Funguje epidemiologický tým, ale zástupcem odborníků v Ústředním krizovém štábu je pan náměstek Prymula, který by měl formulovat doporučení. Poté však rozhoduje vláda na základě doporučení štábu.

Epidemie ukázala, že v Česku chyběly ochranné zdravotnické pomůcky. Vláda je začala ve velkém nakupovat v Číně. Co závislost na Pekingu ukázala pro vás?

Z dlouhodobého hlediska je zřejmé, že - stejně jako třeba v případě energetiky - je důležité v klíčových oblastech dodávek zdravotnického materiálu diverzifikovat. Rozředit závislost na jednom velkém dodavateli, na jedné velké zemi. Je to vidět ve farmaceutickém průmyslu v Evropě, který je závislý na dodávkách některých látek z Číny nebo Indie a v obou případech dodávky v posledních týdnech výrazně poklesly. Kvůli tomu francouzský farmaceutický průmysl běží méně než na půl plynu, přestože je schopen vyvíjet velmi kvalitní léky, které teď potřebujeme. Ve výrobě léků v Evropě je vidět obrovský propad, což současnou situaci dále komplikuje.

Co s tím?

Do budoucna bychom se měli bavit o tom, jak zajistit větší bezpečnost dodavatelských řetězců, kdy výrobu velmi sofistikovaného zdravotnického zařízení může ohrozit jedna malá součástka, která se vyrábí jen na jednom místě na planetě. Nejde o to, že bychom neměli podporovat rozvoj mezinárodního obchodu, ale musíme si říct, které věci bychom ze strategických důvodů měli být schopni v případě krize vyrobit sami. Je to na dlouhodobější debatu a já myslím, že nás to čeká velmi brzy v rámci Evropské unie i mezinárodních institucí.

Tomáš Petříček uveden do úřadu ministra zahraničních věcí, 16.10.2018
Tomáš Petříček • Autor: Matěj Stránský

Americký prezident Donald Trump kritizoval fungování Mezinárodní zdravotnické organizace, vytýká jí, že situace nezvládala, že šla na ruce Číně, která informace o koronaviru tajila. Co si myslíte vy?

Je fakt, že WHO dlouho váhala, než současnou krizi označila jako pandemii. Z její strany zazněla také řada sporných výroků, které rezonovaly u nás doma, jako třeba efektivnost nošení roušek. Ta situace ale není černobílá, v řadě případů je WHO klíčová, třeba ve spolupráci při výzkumu a vývoji léčiv a vakcín, pomáhá slabším a chudším státům vše zvládnout. Do budoucna nás čeká diskuse nejen o WHO, ale i o dalších institucích a o tom, jestli bychom je neměli reformovat. To bude asi jeden ze závěrů této krize. Pokud nicméně USA kritizují WHO, je potřeba doplnit, že to byli naši američtí partneři, kteří řadu institucí opouštěli, nebo se obecně stavěli rezervovaně ke spolupráci v rámci OSN.

Česko do nákupů z Číny soustředilo velkou energii, proč vláda nevydala podobně velkou energii při oslovování domácích výrobců ochranných zdravotnických pomůcek?

My jsme především potřebovali v prvních týdnech zajistit tak velké množství ochranných pomůcek, které v Česku nebylo možné vyrobit. Ale od uplynulého týdne se již zaměřujeme na posílení spolupráce s českými výrobci. V rámci Ústředního krizového štábu funguje skupina pro nákupy a pro spolupráci s českými výrobci. Můžu zmínit Gumárny Zubří, které mají již dohodu s ministerstvem vnitra o přednostních dodávkách pro český stát. Podobně i ministerstvo zdravotnictví oslovilo řadu firem s žádostí o přednostní dodávky pro potřeby českého zdravotnictví. Takže se snažíme pomáhat českým výrobcům, aby mohli zvýšit výrobu. Byli jsme např. v kontaktu se společností LINET, která vyrábí nemocniční lůžka. A na základě jedné naší intervence byly odblokovány dodávky z Itálie ve chvíli, kdy odtamtud firma nemohla dovážet důležité komponenty.

Vláda se ale začala o české firmy zajímat až po kritice z médií a poté, co firmy samy upozorňovaly na nezájem…

V kontaktu s českými firmami jsme od počátku krize.

Čínské dodávky vítal na letišti premiér, ministra vnitra, ministryně financí. Čína o epidemii lhala, skupovala odsud zdravotnický materiál, pak nám ho prodávala a označovala to za pomoc. Bylo třeba účast části vlády na letišti Václava Havla při příletů letadel z Číny? Nebyl to výjev jako z časů normalizace?

Je potřeba říct, že v prvních dnech byl skutečně obrovský nedostatek zdravotnických ochranných pomůcek. A to, že jsme první dodávky ocenili přítomností na letišti, nebylo podle mě projevem servility. Samozřejmě, nejsou to dary, je to něco, co si český stát kupuje.

Socha
Socha sovětského maršála Ivana Koněva; 22. srpna 2019 • Autor: ČTK

Bylo opravdu potřeba dostavit se kvůli tomu i na letiště?

Já si myslím, že to bylo především poděkování, že se podařilo skutečně v řádu dnů otevřít kanál, kterým proudí miliony zdravotnických pomůcek, které chrání lékaře, sestry, policisty, lidi v první linii. Některé jiné státy stále na své dodávky čekají.

Na pozadí epidemie se odehrálo další dějství ohledně sochy maršála Koněva v Dejvicích. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu vyzval ruské vyšetřovací orgány, aby na základě nového zákona o poškozování válečných hrobů a pomníků zahájily trestní stíhání lidí, kteří byli v Česku odpovědní za její odstranění. Jedná se především o starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře. Jak se na slova ministra obrany Ruska díváte, bude proti nim ministerstvo zahraničí protestovat? Zastanete se starosty Koláře?

Starosta Prahy 6 mě zatím o ničem neinformoval, takže nevím, zda ho v této věci Rusko už nějak kontaktovalo. Pokud by se tak stalo, budeme to samozřejmě řešit, jsme suverénní stát.

Nebylo by na místě, abychom se jako suverénní stát ohradili proti výhružce z Ruska už teď? Na co ještě čekat?

To by bylo jako skočit šipku do rybníka, který neznáte. Rychlá nebo impulzivní reakce nemusí být ta správná. Chápu, že diplomacie je pro řadu lidí nečitelná, ale tohle prádlo by se skutečně nemělo prát na veřejnosti. A to ani v případě, že to dělá druhá strana. Musíte mi věřit, když říkám, že jsme suverénní stát - a pokud se ukáže, že tento zákon to nerespektuje, budeme to řešit.

Update: Stíhání české samosprávy Ruskem je nepřípustné, sdělilo v pátek v tiskovém vyjádření české ministerstvo zahraničí. Příslušné ruské zákony nebudou podle něj v Česku vymahatelné. Ministerstvo rovněž odmítlo zásahy ruských státních orgánů do vnitřních záležitostí České republiky.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

zástupce šéfredaktora

kundrao
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1673
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte