Když už se na ukrajinských polích podaří něco vypěstovat, nebude to jak uskladnit či exportovat
 
pole, obilí, pšenice, sklizeň, žně, kombajn, sklízecí mlátička---wheat, grain, field, harvest,…
Ilustrační foto • Autor: ČTK

Ukrajina je pátým největším vývozcem pšenice a hlavním vývozcem slunečnicového oleje a kukuřice. Ruská agrese vůči “obilnici světa” tak dál vyšponovala ceny základních potravin na světových trzích, které byly vlivem pandemie a sucha vysoké již před válkou. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) jsou nyní dokonce nejvyšší v historii - o třetinu vyšší než vloni v březnu - a pšenice podražila jen od začátku války o necelou pětinu. O dění na ukrajinských polích a naději, že se tamní sklizeň přece jen dostane na světový trh, jsme hovořili s Petrem Krogmanem, který na svých ukrajinských farmách zaměstnává 800 lidí a před válkou ročně vyprodukoval 200 tisíc tun pšenice, kukuřice a dalších komodit. Tématu se věnuje v aktuální vydání Respektu v textu Tanky ničí obilnici světa, následující rozhovor je jeho doplněním a pozvánku ke koupi.

Jak válka dopadla konkrétně na vaše farmy a pole na Ukrajině?

Dopad je tragický v oblastech okupovaných ruskou armádou. Tam je nebezpečné provádět jakékoli práce. Chybí suroviny, peníze i technika, kterou Rusové kradou. Ve středu a na západě Ukrajiny běží práce skoro normálně. Pokud se dá mluvit o normálnosti, když 20 km od vás probíhají boje. Ale Ukrajinci mají vztah k zemědělství v krvi a vědí, že je potřeba zasít za každou cenu, aby se neopakoval hladomor, který jim mezi válkami způsobili Rusové, resp. Sověti, a na Ukrajině zemřely miliony lidí.

Jak velká část vašich zaměstnanců odešla do boje či uprchla?

Ukrajinský stát povolává do zbraně jen tolik lidí, pro které má výzbroj - a té má minimum. Za porovnání stojí počet vojáků, kterých má Ukrajina 250 tisíc,  s potenciálem deseti milionů mužů k vyzbrojení. Západ se ve svých dodávkách baví o tisících či desítkách tisíc kusů. Dle veřejných údajů bylo dlouhých palných zbraní dodáno 50 tisíc a pistolí 31 tisíc. Ukrajinským mužům proto nezbývá, než sloužit převážně beze zbraně v tzv. teritoriální obraně, resp. domobraně. Takže na našich farmách naprostá většina zaměstnanců zůstala na místě. Na základě vyhlášky nesmí Ukrajinu opouštět muži od 18 do 60 let, do Česka proto od začátku ruské invaze přijely v drtivé většině jen ženy a děti - jen za naši firmu to bylo zatím okolo stovky žen a dětí, kterým jsme pomohli s ubytováním a získáním práce.

Respekt 15/2022: Tanky ničí obilnici světa

Jaký je přístup k osivu, hnojivům a naftě?

Původní nákupní smlouvy z důvodu vyšší moci neplatí. Když má firma na zaplacení, tak se osiva a hnojiva dají s potížemi sehnat. Obrovské množství importovaného zboží nedorazilo. Tady by pomohlo propojení ukrajinského a EU trhu alespoň v této mimořádné době, aby oboustranně proudilo potřebné zboží. To by Ukrajinu mohutně posílilo. Zatím ale Evropa obchoduje víc s Ruskem než s Ukrajinou. Od začátku války poslaly západní země Ukrajině asi miliardu eur jako pomoc, ale do Ruska to bylo 35 miliard eur za energie. Takže platíme útočníkovi a oběti vyjadřujeme především morální podporu, přestože bojuje i za nás. Rusové pokračují v ničení skladů nafty – a nafta pro armádu, záchranáře a policii je v té situaci samozřejmě přednější, protože bez ukrajinské armády by se nezaselo vůbec nic.

Máte celistvější přehled o tom, jaká je situace na celé Ukrajině?

Očekává se, že 20 procent ploch zůstane neoseto, protože i díky neochotě EU a NATO se nepodaří válku ukončit v době, kdy je možné reálně sít. Kvůli problémům s logistikou, nájmem služeb a obecnému nedostatku vstupů budou nižší i výnosy na zasetých plochách, takže celkový propad může být 40 procent. Ukrajina přitom za rok 2021 vyprodukovala 40 milionů tun kukuřice, 32,4 milionu tun pšenice a 16,3 milionu tun slunečnice. To jsou zhruba čtyři procenta světové produkce kukuřice a pšenice, u slunečnice je to dokonce 28 procent. A lidí je na planetě osm miliard…

Nakolik je tedy už letošní úroda ztracena - a nakolik je ještě výsledek nejistý, závislý na vývoji na bojišti?

Pokud by se podařilo přijmout plnohodnotné sankce vůči Rusku, například zastavit dodávky plynu a ropy alespoň na měsíc, nebo zajistit bezletovou zónu nad neokupovanou Ukrajinou, bylo by reálné vyhnání Rusů do měsíce. Dá se říct, že co se nezvládne do poloviny května, tak bude ztraceno. Zemědělství znamená přesuny obrovských objemů na velké vzdálenosti – něco naprosto nesrovnatelného s výrobou v průmyslových halách. Každé ztížení transportu, neustálé přerušování práce, nebezpečí nočních útoků na osvětlenou techniku, nevybuchlá munice, Rusy ukradená nebo rozstřílená technika, chybějící pracovní síla – to vše snižuje produkci už nyní. I kdyby se nyní Rusové stáhli, tak se to nedá plně napravit. Aktuálně je k dispozici pro jarní setí 40 procent nafty, 40 procent financí, 60 procent pesticidů, 75 procent osiv a 80 procent hnojiv. Platí ale pravidlo úzkého hrdla -a zaseje se tolik, kolik dovolí nejužší místo, což jsou nyní peníze a nafta.

Rusko blokuje přístavy v Černém moři i železnici, po níž se např. do Oděsy sklizeň obvykle posílala. Stihla se vůbec loňská sklizeň vyvézt? A jak reálné je vyvážet po letošní sklizni jinudy?

Nestihla – my máme ve skladech stále asi pětinu loňské produkce. Zatím je to nereálné, zkoušíme prodej s transportem přes polské či rumunské hranice, ale doprava stojí 50 až 75 procent hodnoty samotné komodity, a přesto zatím nic nedopadlo. Exportní kapacita je nyní jen 0,6 až milion tun měsíčně a ve skladech zbývá 20 milionů tun pro export, což je na 18 až 24 měsíců. Takže zde se rýsuje další problém – když už se podaří něco vypěstovat, tak to nebude jak uskladnit či exportovat, pokud budou ruské miny a lodě dál blokovat Černé moře. Důsledkem bude, že farmáři nedostanou peníze za letošní sklizeň, aby mohli v srpnu začít setí ozimů, a to už bude katastrofa.

Měly by podle vás být sankce na Rusko upraveny s ohledem na to, aby byla zajištěna potravinová bezpečnost v chudých zemích?

Měl by být zaveden totální lockdown na obchod s Ruskem – dle propočtů by znamenal bankrot Ruska do jednoho měsíce. Po stažení Ruska a zaplacení škod lze lockdown zrušit. Jakýkoliv jiný přístup dále živí ruskou válku. Západ by vše uvedené zvládnul, Česko má aktuálně zásoby plynu na dva měsíce a ropy na tři měsíce. A pokud konečně naši politici povolí nákup plynu na světovém trhu, tak se bez ruského plynu obejdeme zcela a hned. Světový trh se zkapalněným plynem činí 6000 TWh ročně a celá Evropa od Ruska odebírá plynu jen 1500 TWh ročně, tzn. ruské dodávky můžeme nahradit čtyřikrát. Bohužel bývalí kancléři Německa a Rakouska, jako jsou Schroeder, Schussel či Kern, sedí či seděli ve vedení ruských společností. To jsou konflikty zájmů a možné důvody, proč stále odebíráme ruský plyn, proč ze SWIFT bylo odpojeno jen několik ruských bank z celkových tří set a proč denně jedou proudy kamionů z Německa přes Bělorusko do Ruska. Takže výhled na konec války a dostatek potravin za normální ceny je letos minimální.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte