Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

V druhém kole by byly šance Drahoše a Zemana vyrovnané

Se sociologem Danielem Prokopem o Zemanových voličích, druhém kole prezidentské volby a taktice kandidátů

17
Setkání s Jiřím Drahošem v hotelu Flóra. • Autor: Milan Jaroš

Již za pár dní v historicky druhé přímé volbě budeme volit prezidenta. Šance, že se jím opět stane Miloš Zeman, je dnes podle sociologa Daniela Prokopa z agentury MEDIAN „o trochu více než padesátiprocentní“. Ale zároveň upozorňuje, že současná hlava státu nemá výhru vůbec jistou. „Míra rozhodnutí voličů je nižší než před volbami do sněmovny. Potenciální duel Jiřího Drahoše s Milošem Zemanem by byl tak vyrovnaný, že by šlo zejména o účast a mobilizaci voličů,“ říká.

Čím je náskok Miloše Zemana způsoben?

Náskok v prvním kole je dán tím, že se spektrum rozpadlo na Miloše Zemana a jeho protikandidáty. Mirek Topolánek je typ kandidáta, který je zároveň proti Zemanovi a zároveň proti hlavním rysům jeho protikandidátů (nezkušenost, novost v politice, konsensuálnost, často spíše hodnotová liberálnost). Ale zatím byl moc slabý, aby dělení na Zemana a zbytek narušil. Náskok v prvním kole je ovšem trochu „fiktivní“, protože samozřejmě rozhoduje kolo druhé, pokud kandidát nezíská přes polovinu hlasů. A to je i u silného Miloše Zemana nepravděpodobné. Volební potenciál v posledním výzkumu ČT měl 48 procent - a ten není lehký ani naplnit.

Jaká je jeho největší výhoda?

Fakt, že ho občané i díky častým mediálním výstupům znají. Nejde jen o to, že Jiřího Drahoše podle výzkumu pro ČT v prosinci neznalo 30 procent lidí a Pavla Fischera přes 40 procent lidí, navíc je další voliči často znají jen povrchně. V prezidentské volbě jde taky o emotivní ztotožnění se s kandidátem a získání důvěry v to, že reprezentuje váš světonázor - což je při povrchní znalosti těžké. Proto je důvěra v Miloše Zemana dlouhodobě zakořeněná. To mu zároveň poskytuje výhodu, že vždy, když udělal přešlap či chybu a důvěra v něj spadla o deset procentních bodů, za tři čtyři měsíce se vrátila do normálu. Stal se kromě vlastní osobnosti i symbolem něčeho v české politice. Navíc byl až dodnes schopen vyvolávat negativní volbu – v roce 2013 více lidí volilo Zemana proti Schwarzenbergovi než naopak.

Jak byste vůbec popsal současnou sestavu kandidátů?

Jsou tu čtyři „skupiny“. Miloš Zeman. Hlavní proud jeho protikandidátů, mezi nimiž se často lidé rozhodují (Drahoš, Horáček, Fischer). Mirek Topolánek jako mimoběžný kandidát s velkou znalostí, ale zároveň malou přijatelností. A nakonec skupina, kterou omezuje nízká znalost a malé šance.

Daniel Prokop
Daniel Prokop • Autor: Matěj Stránský

A jaká je tedy za této konstelace pravděpodobnost, že se Zeman podruhé stane prezidentem?

Myslím, že ta šance je dnes o trochu více než padesátiprocentní – podle pravděpodobnosti průchodu prvním kolem a výhry v druhém. Průchod prvním kolem je skoro jistý. Z prosincového výzkumu Medianu a TNS Kantar pro ČT vyplývá, i kdyby Miloše Zemana volili jen ti, kteří jsou si jeho volbou i účastí jisti, dostane okolo 34 procent hlasů. Podobný propad může nastat, ale i tak Miloše Zemana za této situace nemohou porazit dva kandidáti. To by se muselo ještě něco stát – zásadní problém, který zasáhne do obliby i účasti.

A co druhé kolo?

V druhém kole má Miloš Zeman podle prosincového výzkumu zhruba vyrovnané šance proti Jiřímu Drahošovi. Jejich duel by skončil 45:45, přičemž 10 procent voličů zatím neví, koho z dvojice Drahoš-Zeman by volilo. Takže šance v souboji se Zemanem je zhruba padesát na padesát. Kdyby do druhého kola postoupil Michal Horáček, byl by Zeman mírný favorit. Jistou šanci má i Pavel Fischer. Proti Mirku Topolánkovi, který je pro zhruba tři čtvrtiny voličů nepřijatelný, by pak byl Zeman velký favorit.

A jak se tahle čísla vyvíjejí?

Je nutné si uvědomit, že to je prosincová matematika. O výběru kandidáta bylo v prosinci rozhodnuto jen 35 procent lidí nevylučujících účast, což je podobný stav jako před pěti lety. Co se do druhého kola voleb stane, můžeme hádat: projeví se Zemanovo špatné zdraví a neúčast v debatách, posílí ho vzájemné spory protikandidátů a státnická role při tvorbě vlády, kteří voliči budou více mobilizovaní, koho a jak silně podpoří nejdůvěryhodnější politici? To nejde odhadnout. Každopádně to vypadá na jednu zajímavou věc: před pěti lety byla velká mobilizace v prvním kole. Dnes bych řekl, že bude výraznější v druhém kole. Chce se ho účastnit i část lidí, která se o první nezajímají.

Lze očekávat, že by se Zeman ze solidarity s Karlem Schwarzenbergem rozhodl do Ruska už více…
2013: Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg v televizi Prima • Autor: Globe Media / Reuters

Je nějaký kandidát kromě Miloše Zemana vůbec schopen v druhém kole získat přes 50 procent voličů?

Jiří Drahoš, Michal Horáček i Pavel Fischer jsou přijatelní pro více než polovinu lidí, kteří je znají. Což umožňuje být konkurenceschopný v druhém kole. Samozřejmě u Drahoše a zejména u Fischera je velkou slabinou ona neznalost u voličů, u Horáčka zase trochu vyšší kontroverznost (větší procento nepřijatelnosti). Ale pro srovnání – Karel Schwarzenberg byl v před druhou volbou v roce 2016 podle výzkumu Medianu pro ČT přijatelný pouze pro 35 procent populace. Jeho pozice byla proti Zemanovi výrazně horší.

Jak se dá vymezit skupina Zemanových voličů?

Podle výzkumu Medianu a TNS Kantar pro ČT je vážně zvažovaný či přijatelný kandidát pro většinu voličů nad 60 let, z obcí do 20 tisíc obyvatel, mezi lidmi bez maturity, což je ovšem do jisté míry vliv věku. Často ho podle našich dřívějších výzkumů jako anti-elitářského politika podporují manuálně pracující. Zajímavé je, že určitý vztah s příjmem existuje (více příjmoví častěji deklarují volbu proti Miloši Zemanovi) - ale je menší než se vzděláním a typem práce. To ukazuje podobnou věc jako u Trumpa – nejde jen o příjem, ale o kulturní kapitál v dnešní společnosti či charakter a dynamiku místa, kde žijete. Tyhle věci spoluurčují nakolik se obáváte vnějších rizik, nakolik se kloníte k autoritativním osobnostem. Což jsou věci, z kterých Miloš Zeman – stejně jako Donald Trump – dlouhodobě těží.

Reklama
Reklama

Hledá se prezident: Speciál s profily kandidátů

Je něco dalšího, co voliče Miloše Zemana spojuje? 

Mezi silné stránky Miloše Zemana patří to, že lidé a zejména jeho voliči, důvěřují tomu, že je vzdělaný a kompetentní, schopný prosazovat ideje. Nejdůležitější je pak pocit, že stojí na straně lidí: dvě třetiny respondentů z výzkumu pro ČT souhlasí s tím, že Zeman „stojí na straně lidí, jako jsem já“. Naopak slabiny jsou zdraví (jen 38 % souhlasí s tím, že je zdravý a schopný dokončit další prezidentský mandát) a důstojnost chování (jen 40 % si myslí, že Zeman má chování odpovídající prezidentovi). Další spíše slabší stránky jsou vnímání reprezentace Česka v zahraničí a fakt, že rozděluje společnost.

A s čím si lidé spojují jeho nejpravděpodobnějšího soupeře, kterým je podle průzkumů Jiří Drahoš? Často na něj míří výtka, že nelze poznat, co přesně si myslí.

Silné stránky Jiřího Drahoše ve vnímání populací jsou podle výzkumu pro ČT vzdělání a kompetence, důstojná reprezentace v úřadu a v zahraničí a fakt, že by podle lidí spíše spojoval společnost (ačkoli to nemusí být nutně pozitivum). Prvky, o nichž mluvíte, lze také vysledovat. Lidi se v jeho hodnocení často uchylují ke středním hodnotám – nemají na kandidáta bez vyhraněných postojů vyhraněný názor. Na druhou stranu měl Drahoš docela dobré hodnocení v parametru „stojí na straně lidí jako jsem já“. To se velmi negativně projevuje u Mirka Topolánka a bylo v minulé volbě velmi negativní i u Karla Schwarzenberga. Drahoše zatím lidé asi nevnímají jako elitáře odtrženého od běžných lidí.

17_tema01_jaros
Michal Horáček a Jiří Drahoš na debatě v Broumově • Autor: Milan Jaroš

Za jakých podmínek může tedy vyhrát?

Zeman i Drahoš mají podle prosincového výzkumu už podobně velké tábory lidí, kteří by si v duelu byli jisti jejich volbou, i těch, kteří se k ní kloní. Z tohoto hlediska je to ona remíza 45:45. Těch zbývajících 10 procent, kteří neví, koho by volili, jsou často lidé, kteří Drahoše neznají a Zemana moc nemusí. Což je docela dobrá výchozí pozice pro Drahoše. Ten ovšem na druhou stranu z rozšiřování znalosti v posledních měsících moc netěžil a spíše mírně ztrácel. Každopádně potenciální duel Jiřího Drahoše s Milošem Zemanem by byl tak vyrovnaný, že by šlo zejména o účast a mobilizaci voličů.

A ostatní kandidáti?

Podobně to platí pro duel s Michalem Horáčkem. Ten skončil 47 ku 45,5 % pro Zemana, který v něm má ale větší tvrdé jádro voličů (Horáček možná trochu více negativně mobilizuje Zemanovy příznivce). Každopádně i zde je duel výrazně těsnější než měřené duely Zeman – Schwarzenberg. Jistou šanci by měl i Pavel Fischer, který by si ale musel získat drtivou většinu váhajících lidí. Mirek Topolánek dopadl v prosinci v testovaných duelech špatně – výrazně se snížila účast na straně Zemanových odpůrců a mobilizoval jeho fanoušky. Musel by dost změnit svou image, která vychází z vlády ODS a jeho výrazného postu v ní. Díky tomu je přijatelný jen u pravicových voličů, ale i mezi nimi asi jen pro 30–40 procent.

Co může Miloši Zemanovi pomoct, a naopak uškodit?

Nejde jen o slabiny a silné stránky, které tu jmenujeme. Ale hlavně o to, co nejvíce ovlivňuje volební postoje. Tedy zda chcete daného kandidáta vůbec volit. Jako důležité faktory se obecně ukazuje právě důstojnost chování (Zemanova velká slabina), reprezentace v zahraničí (spíše slabší stránka) a pocit, že kandidát stojí na mojí straně (velká deviza). Bude dost záležet, jak tyto slabiny a silné stránky využijí kampaně.

Co kdyby některý ze Zemanových protikandidátů nově vsadil na jeho špatný zdravotní stav?

Je zajímavé, že zdůrazňované špatné zdraví s volebním postojem k Zemanovi příliš nesouvisí. Může to být proto, že jeho voliči, kteří mají omezenější mediální zdroje, tolik nejsou těmto zprávám vystaveni. Představa, že ho kvůli tomu velká část lidí přestane preferovat a zvolí někoho jiného, je - zdá se - trochu lichá. Na to je spektrum dost polarizované a Zemanovi sympatizanti nemají moc alternativ. Slabší kondice by ale mohla omezit schopnost Zemana mobilizovat voliče před druhým kolem. Kandidát pak vypadá slabší a nevyužívá kanály, které jsou k téhle aktivizaci dobré: debaty, přímou kampaň jako setkání s občany, sociální sítě.

30A_jaros
Pavel Fischer • Autor: Milan Jaroš

Je Zemanova podpora Andreje Babiše či účast na konferenci Okamurovy SPD součástí strategie získat tyto voliče? A lze vysledovat dělící linie mezi kandidáty podle preferencí v parlamentních volbách?

Zeman má drtivou podporu mezi voliči KSČM a velmi velkou mezi voliči SPD. Mezi voliči ANO je pro první kolo pro 40 procent vážně zvažovaným kandidátem, pro 30 procent přijatelným a pro 30 procent nepřijatelným. Duel s Jiřím Drahošem by mezi voliči ANO jen těsně vyhrál. Dalo by se říct, že voliči ANO jsou v těchto volbách hodně důležití. Ale oni jsou tak atomizovaní, že to není jasná skupina. Je otázka, jestli by je vůbec mohlo nějak spojit doporučení lídra.

A vážně nemůže někdo další překvapit?

Já bych nikoho nepodceňoval. Míra rozhodnutí voličů je nižší než před volbami do sněmovny.

A může u někoho nastat i ,,efekt Schwarzenberg“?

Myslíte nečekaný úspěch v prvním kole a neúspěch v druhém? Zdánlivě podobným kandidátem je Mirek Topolánek. Kampaň ho stylizuje jako černého koně. Stejně jako Karel Schwarzenberg je zkušený politik, vzbuzuje silné emoce, ale má nízkou přijatelnost (zejména mezi chudšími lidmi, lidmi mimo města). Takže je to typ kandidáta, který může postoupit prvním kolem, když se rozdrobí hlasy, a „vyhořet“ v druhém. Ale od Schwarzenberga se přece jen liší. Je přijatelný jen pro zhruba čtvrtinu voličů a kníže byl pro 35 procent. U Mirka Topolánka ta čísla dost omezují i šance v prvním kole. Pak je tu Michal Horáček. Jeho zisk v prvním kole je kvůli velké nerozhodnutosti voličů neznámá. Jeho pozice pro druhé kolo byla v prosinci horší než Drahošova, ale lepší než Schwarzenbergova v roce 2013. Takže stejného kandidáta tady nutně nevidím.

Dá se očekávat, že ti, kteří Zemana na Hradě nechtějí, podpoří takticky jednoho kandidáta?

Ve volbách 2013 od posledních průzkumů asi o 8 procentních bodů poklesla suma zisků kandidátů na 5. až 8. místě, kteří neměli šanci postoupit. Naopak silně narostla podpora Karla Schwarzenberga, ale i Jiřího Dienstbiera. Tehdy se k nim kumulovaly hlasy, protože rostla nespokojenost s Janem Fischerem a lidi odmítli akceptovat zdánlivě „jasný“ scénář prvního kola.  Myslím, že se Janu Fischerovi nevyplatila účast v duelu se Zemanem před prvním kolem na Primě, protože tím posílil scénář o „nalinkovaném prvním kole“. Stejně jako se ČSSD nevyplatila účast v duelu proti Babišovi na Nově před sněmovními volbami. Snad to bude pro politiky poučením, že tyhle debaty, které omezují spektrum reprezentované politické scény, nakonec slabší odskáče. Ale v těchto volbách může být dynamika zcela jiná. Máme tady obhajujícího prezidenta, což zcela jinak strukturuje negativní volbu. Ve dvoukolových systémech Polska, Slovenska a Rakouska to většinou již v prvním kole kumuluje hlasy k tomu, kdo je vnímán jako „hlavní vyzyvatel“.

Podařilo se vůbec některému z adeptů překonat dojem pouhého Zemanova protikandidáta, jak se o tom často mluví v médiích?

Ve výzkumu pro ČT zjišťujeme vztah respondentů k jednotlivým kandidátům. Největší „antizeman“ je podle těchto dat Jiří Drahoš. Mezi hodnocením Zemana a Drahoše je jasně nejsilnější záporná korelace. Více než polovina lidí, pro které je Zeman nepřijatelný, chce volit či vážně zvažuje volbu Drahoše.

Ale je vlastně potřeba tento dojem v druhém kole umazávat?

To je otázka. Do druhého kola postupuje v okolních státech jako zmíněné Polsko, Slovensko či Rakousko často obhajující prezident proti vyzyvateli, který se už od prvního kola stylizuje jako jeho kritik a připravuje se tak na druhé kolo voleb. Mezi prvním a druhým kolem je totiž velmi málo času. A jednou z nevýhod vyzyvatelů je, že pokud se zaměří jen na bitvu proti sobě navzájem, nestačí přerámcovat kampaň pro druhé kolo. V tom je pragmatická strategie Miloše Zemana: neúčastnit se vůbec debat a diskusí před prvním kolem.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte