Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Rittig: Oleo neznám, apartmánů v Dubaji si můžu koupit třeba deset

Soud vyslechl všechny obžalované v kauze tunelování a praní peněz z Oleo Chemical

soud s Ivo Rittigem, listopad, Praha, 2015
Autor: Milan Jaroš

Podnikatel Ivo Rittig se před soudem v kauze údajného tunelování firmy Oleo Chemical ve čtvrtek vůbec poprvé obšírněji rozpovídal o svém podnikání i „honu“ na jeho osobu. „Od roku 2011 policie devastuje moje jméno. Celé se to jmenuje hon na Rittiga, výsledek je ale nula, a tak se udělalo alespoň Oleo,“ postěžoval si u pražského městského soudu, kde se kauza projednávala od pondělí a pokračovat bude příští týden. Obžaloba podle Rittiga v jeho případě prostě lže.

Policie dříve velmi vlivného podnikatele s konexemi do politiky vyšetřuje od roku 2011 jednak právě v aktuální kauze Oleo, kdy u něj měla dle obžaloby končit část peněz vyplácených za fiktivní poradenství, ale obvinila ho i v kauze údajných provizí za předražené jízdenky pro pražský Dopravní podnik. Od roku 2013 ho prověřuje také v kauze kolem manželky expremiéra Nečase Jany Nečasové, dříve Nagyové. V této věci byl obviněn kvůli tomu, že měl mít zřejmě z okruhu kolem Nagyové neoprávněně k dispozici tajné materiály BIS. Policie ho podezírala také z podílu na manipulaci veřejných zakázek, to ale doposud neprokázala.

Reklama
Reklama

Obžalován je tak zatím právě pouze kvůli Oleu. „Policie u mě opakovaně dělala prohlídky, nic nenašli, ale zničili mi majetek za 15 milionů korun,“ stěžoval si dál Rittig. V případu Oleo, který se tedy jako první nyní dostal před soud, hraje ve vztahu k Rittigovi důležitou roli firma Cokeville Assets registrovaná na Britských panenských ostrovech. Jejím vlastníkem byl oficiálně Peter Kmeť, spolupracovník advokátní kanceláře MSB Legal, což byli zároveň právníci Ivo Rittiga. Cokeville měl smlouvu s Rittigem na poradenství v zahraničí a zároveň měl smlouvu na poradenství s Oleem.

Za nic

Obžaloba tvrdí, že spolumajitelé Olea ve skutečnosti svou firmu tunelovali, když z ní vytáhli celkem 20 milionů korun a poslali je Cokeville za poradenství od Kmetě. To mělo být podle žalobce fiktivní, a karibská firma tak měla hlavně posloužit k vyprání většiny těchto peněz, které pak zčásti měly skončit u Rittiga. Podle žalobce si za tyto peníze poslané z Cokevillu Rittig například koupil spolu s manželkou dva apartmány v Dubaji.

Soud v kauze Oleo Chemical
Deset obžalovaných a čtrnáct advokátů • Autor: Milan Jaroš

Proč firma Oleo peníze „za nic“ Cokeville posílala, obžaloba neříká, uvádí ale, že šlo o provize ze zakázek od státního Čepra a pražského Dopravního podniku, které Oleo jako výrobce biopaliv v minulých letech získal. Zda k nim podniku Rittig nějak pomohl, nikde řečeno není. Žalobce nicméně tvrdí, že Rittig i další věděli, že Cokeville dostává peníze vyvedené z Olea za fiktivní rady a že měly sloužit k jeho „osobnímu obohacení“.

Kmeť i obžalovaní spolumajitelé Olea fiktivní poradenství odmítají, bylo prý naopak cenné. Kmeť měl majitelům továrny ústně radit například se strategií firmy, nasměrovat je na výrobu paliv tzv. druhé generace a poradit jim, ať usilují o pilotní projekty na dodávky biopaliv u velkých firem, a ne třeba u pump.

Obžalobu - jak už bylo řečeno důrazně - odmítl i Rittig. „To, co je v obžalobě o mně napsáno, je absolutní lež. Odmítám, že bych organizoval trestnou činnost. Dělám obchod a poradenství,“ řekl. Oleo Chemical podle svých slov vůbec nezná, nikdy tam nebyl, a apartmány v Dubaji si koupil za své peníze, které si vydělal. V České republice si podle svých slov vydělal v minulých letech 500 až 700 milionů korun a mohl si takových bytů jako těch v Dubaji tak prý koupit třeba deset. „Koupil jsem si je na své jméno, nic jsem neskrýval,“ upozornil.

Závody a továrny

Největší příjmy měl podle svého vysvětlení z někdejšího prodeje luxusních obchodů v pražské Pařížské ulici, z prodeje restaurací, hotelů, měl prý i některé „závody a továrny“. Na pozdější dotaz Respektu, o jaké továrny či hotely šlo, ale neodpověděl. „Najděte si to v papírech,“ řekl bez dalšího komentáře. Soudu ještě řekl, že nyní podniká hlavně v zahraničí. V Česku má poradenskou firmu, která mimo jiné provozuje a podniká s tryskovým letadlem.

Rittig účast na obchodech popírá
Rittig účast na obchodech popírá • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer

Kmeť vysvětloval, že peníze z Cokevillu, za něž si podnikatel koupil apartmány, Rittigovi posílal proto, že mu vyrovnával pohledávku za jiný obchod. Nijak to prý nesouviselo s Oleem. Obecně mělo jít mezi nimi o poradenství v zahraničních projektech; Rittigovi to dle Kmetě mělo vynést zhruba 200 milionů korun a jemu ještě násobně více.

O jaké konkrétní případy šlo, sice neřekl, obecně ale popsal Kmeť spolupráci s Rittigem tak, že mu pomáhal získávat bohaté Rusy, kteří se jezdí slunit na monacké pláže, a s nimiž pak dělali realitní obchody. To tvrdil u soudu i Rittig. Kmeť podle něj přinášel zajímavé obchody a on mu vytipoval klienty, své známé a mezi nimi i bohaté Rusy. Zajímavé je, že dříve Kmeť u jiného soudu tvrdil, že mu Rittig radil s obchody ve Vietnamu či v Dominikánské republice; o nich se tentokrát nezmínili.

Žalobce však považuje za jeden z důkazů, že Rittig se na provizích za zakázky Olea domlouval, dokument nazvaný „Odsouhlasený výpočet odměny poradce“. V něm byl napsaný vzorec, podle něhož Oleo peníze Cokevillu vyplácelo, a byl podepsaný jak ředitelem Olea Michalem Urbánkem, tak samotným Rittigem. Oba ale tvrdí, že podpisy na dokumentu, k němuž neexistuje originál, jsou falzum. „Nic takového jsem nikdy nepodepsal, viděl jsem to poprvé až ve spisu,“ uvedl. Jeho jméno je napsáno verzálkami. „Ten, kdo to zfalšoval si ani nedal tu práci stáhnout si z rejstříku můj pravý podpis a přefotit ho tam,“ komentoval úroveň údajného falza. Pravost podpisu zpochybnil i znalec najatý obhajobou.

Falešný podpis

Rittig i ostatní obžalovaní ve čtvrtek u soudu také tvrdě rozporovali další důkaz obžaloby, a to svědectví bývalého účetního Jaroslava Kubisky, který v kauze figuruje rovněž jako obžalovaný. Od začátku ale spolupracuje s policií, konkrétně s ÚOOZ, která případ vyšetřovala.  Do roku 2010 pracoval Kubiska v účetní firmě Peskim provázané s Rittigovými advokáty z MSB Legal: měl na starosti právě evidenci transakcí Cokevillu a také zpracovával podklady k převodům peněz z Cokeville k Rittigovi.

Soud v kauze Oleo Chemical
Autor: Milan Jaroš

Kubiska tvrdí, že šlo vesměs o pochybné transakce, protože podle něj žádné plnění formou poradenství nemohlo existovat; šlo jen o rozdělování předem dohodnutých peněz od klientů Cokevillu ze zakázek pro státní firmy. Dodatečně se podle něj k platbám pak běžně vytvářely potřebné dokumenty. „Vytvořit nějaký papír nebyl ve firmě problém. Právě z této praxe dovozuji, že mezi Oleem a Cokevillem šlo o fiktivní vztah,“ uvedl Kubiska. Například faktury za Cokeville pro Oleo měla podle něj podepisovat další z obžalovaných, účetní Jana Šádková, a to jménem fiktivní osoby jménem Maria Gold. Ta to však odmítá.

Na dotaz soudkyně i advokátů zbylých obžalovaných nicméně Kubiska přiznal, že faktury mezi Cokevillem a Oleem neviděl a neměl možnost ani zjistit, jestli Kmeť skutečně něco Oleu radil, nebo ne. Šádková ovšem podle něj podepisovala za Cokeville i jiné faktury jinými jmény, které viděl. Z toho opět vyvozuje stejnou praxi v případě Olea. Jako účetní podle svých slov ví, že Cokeville jen během dvou let přijal téměř 140 milionů korun, aniž proti tomu měl nějaké náklady a zaměstnance. „Služby takové firmy nemohly vést k takovým reálným příjmům, to by byl ekonomický zázrak,“ upozornil Kubiska. Podle něj je navíc zvláštní, že Kmeť coby vlastník z firmy osobně žádné peníze nedostával, naopak větší část prý proudila právě k Rittigovi.

Soudkyně Kateřina Radkovská a další členové senátu podrobili Kubisku i otázkám na okolnosti jeho spolupráce s policií. Šádková totiž uvedla, že jí Kubiska pozval na jednu schůzku s UOOZ, kde jí měl policista nabídnout peníze, když bude spolupracovat. To Kubiska u soudu potvrdil, odmítl ale, že by on takovou nabídku od policie dostal, natož ji přijal. Proč to udělal policista, neví. UOOZ se podle šéfa Roberta Šlachty k těmto tvrzením nebude vyjadřovat.

Sám Kubiska vysvětlil, že se rozhodl spolupracovat s policií poté, co se spojil s šéfem Nadačního fondu proti korupci Petrem Soukenkou, a policie se mu pak podle něj ozvala. „Velmi dobře si uvědomuji, v jaké a jak nebezpečné skupině jsem byl a na čem jsem se podílel. Cítím za to vinu. Ale vím, že když nebudu schopen říct pravdu, tak moje děti nebudou žít v lepší společnosti,“ vysvětlil motivaci ke spolupráci s detektivy. Jeden ze členů soudního senátu nicméně Kubiskovi „vyčinil“, že v Peskimu dělal více než rok a dělal práci, která je v rozporu s jím deklarovanou morálkou.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte