Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Proč přišel Zemanův muž o prověrku

Jsou bezpečnostní prověrky zmanipulované, nebo o ně přicházejí skutečně rizikoví lidé?

Rostislav Pilc, Miloš Zeman, prezident, politik
Završení kariéry, nebo pořádný karambol? (Pilc vlevo) • Autor: ČTK

Okolnosti, za kterých přišel šéf vojenské kanceláře hlavy státu Rostislav Pilc o bezpečnostní prověrky, byly dlouho zahaleny mlhou. Respektu se však podařilo - jak píšeme v aktuálním čísle -  prostudovat dokument, který jeho případ objasňuje. Jde o rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu, který mu prověrku odebral. Právě případ generála Pilce přitom může sloužit jako ilustrace, v jak složitém terénu se pohybujeme.

Zákon na pozici vedoucího vojenské kanceláře vyžaduje bezpečnostní prověrku a Pilc měl razítko na ten nejvyšší stupeň – „Přísně tajné“. Poprvé ji získal v roce 1998 a od té doby mu byla v opakovaných pětiletých intervalech obnovována. Teď, po 17 letech, o ni ale přišel. Národní bezpečnostní úřad důvody nikdy veřejně nekomentuje, proč někomu prověrku odebírá. Stejně postupoval u Pilce, takže se v médiích začaly množit spekulace, co vše mohl generál spáchat. Měl prý nepřijatelně rozvolněné vztahy se ženami, mohl falšovat úřední dokumenty, aby poškodil konkurenty, mohl mít nejasné majetkové poměry.

Bezpečnostně nespolehlivý

Reklama

Zákon uvádí 13 paragrafů, proč může žadatel o prověrku přijít. Od závažné nebo opakované činnosti proti zájmům České republiky přes nepřiměřené majetkové poměry či úmyslné porušování právních předpisů až po styky s osobou, která „vyvíjí činnost proti státu“, či pravomocné odsouzení. V rozhodnutí NBÚ je zmíněn jediný bod.

„Bylo naplněno jednak jednání, které významně narušuje důvěryhodnost účastníka řízení v nedávné době, a jednak jednání, která zakládají ovlivnitelnost účastníka řízení a jsou profesní i soukromé povahy s tím, že v rovině soukromé mají jednání účastníka řízení přímou souvislost se třetími osobami,“ konstatuje v rozhodnutí NBÚ. Co se skrývá za nesrozumitelnými formulacemi, upřesňuje NBÚ o kus dál: „Je neschopen nakládat s utajovanými informacemi.“ K takovému jednání mělo podle NBÚ dojít u Pilce opakovaně, což představuje selhání a činí ho to „bezpečnostně nespolehlivým“.

zleva Jan Pohůnek, Milan Kovanda, Ondřej Páleník
zleva Jan Pohůnek, Milan Kovanda, Ondřej Páleník • Autor: Matěj Stránský

Z rozkladu vyplývá, že Pilcovi byla dobíhající pětiletá prověrka na „Přísně tajné“ odebrána deset dní před jejím vypršením. Ve stejný den dostal od NBÚ rozhodnutí, že mu nebude vydána ani nová, o niž několik měsíců předtím požádal. Neschopnost nakládat s utajovanými skutečnostmi může znamenat mnohé: Pilc může být podezřelý, že prozradil někomu něco, co neměl, pohyboval se v podezřelé společnosti a to takovým způsobem, že hrozilo, že něco tajného prozradí. Nebo že obcházel, či přímo porušoval právní předpisy a normy, případně upřednostňoval své osobní nebo cizí zájmy.

Prověrka na přísně tajné představuje nedůkladnější svlečení do naha, které může v Česku někdo podstoupit. NBÚ zkoumá, nakolik je dotyčný člověk důvěryhodný, zda neporušil nějaký zákon, detailně mapuje jeho příjmy a výdaje, může ho nechat sledovat a odposlouchávat včetně rodinných příslušníků. Velkou část šetření nevykonává NBÚ sám a zadává si jej u zdejších tajných služeb. Právě ony sehrály podle výše zmíněného rozhodnutí NBÚ klíčovou roli v Pilcově případě.

Neprůhledná firma

Konkrétně Vojenské zpravodajství, které NBÚ dodalo dvě složky s generálovými údajnými selháními. První loni v říjnu, další pak o měsíc později. Obě byly vedeny v utajeném režimu „Důvěrné“, respektive „Vyhrazené“. Zajímavé je, že ani generál Pilc se nedozví, čeho se měl konkrétně dopustit. To, co tajné služby označí za tajné, nemůže NBÚ ze zákona žadateli o prověrku ukázat. A to ani tehdy, když mu ji na základě těchto informací odejme.

MF DNES v minulosti upozornila, že Pilc mohl udržovat kontakty s jedním z ruských podnikatelů, ředitelem karlovarské porcelánky Rudolf Kämpf Petrem Kovylinem. Tohoto muže NBÚ ve svém odůvodnění zmiňuje: v dokumentu stojí, že Pilc na něj byl NBÚ dotazován. Uvedl, že s ním udržoval nepravidelné styky a že se znají z doby generálova působení v Moskvě. Pilc zde byl od roku 2001 jako přidělenec Vojenského zpravodajství, Kovylin učil výpočetní techniku jeho syna na škole při ambasádě.

Boj o Hrad jde do finále.
Bez prověrky • Autor: Pavel Reisenauer

Firma, v jejímž čele Kovylin stojí, je neprůhledná – většinový podíl v porcelánce, která polovinu své produkce prodává do Ruska, nelze dohledat, protože majitelé jsou schováni v offshorovém ráji na Britských Panenských ostrovech. Ve stejném místě sídlí i společnosti spojené s čečenským oligarchou Mavlitem Bažajevem. Mužem, který má blízko k Vladimiru Putinovi a v posledních deseti letech skupuje v Česku pozemky a firmy, skrze něž se pouští do projektů, v nichž je potřebná podpora místních politiků.

Třeba do rozsáhlé stavby umělého ostrova v Ázerbájdžánu, na němž se má podílet jeho česká firma PSJ, tedy projektu, který podpořil český prezident Miloš Zeman. Tento fakt by ale na odebrání prověrky nemusel stačit – muselo by se prokázat, že Pilc se na zmíněných aktivitách nějak podílel, Rusům něco vyzradil a také to, že jsou pro Česko rizikem. Nic takového ovšem NBÚ ve svém rozhodnutí nepíše.

Nic jsem neposílal

Podle lidí z Pilcova okolí může ve skutečnosti stát za odejmutím prověrky pokus záměrně ho zdiskreditovat. V bezpečnostních kuloárech se mluví o tom, že důvod zatopit Pilcovi může mít jeho bývalý šéf Ondrej Páleník. Právě proti němu (a třeba i Janě Nečasové) Pilc v posledních dvou letech svědčil před soudem ve známé kauze sledování ženy bývalého premiéra, které organizovalo Vojenské zpravodajství. Výpověď byla tajná, Páleník však po Pilcově svědectví neskrýval před novináři rozhořčení. Možnost, že by NBÚ upozornil na nějaké Pilcovy prohřešky, nicméně Páleník odmítá.

„Pan Pilc mě pramálo zajímá. Rozhodně jsem na něj nikam neposílal žádnou zprávu,“ odpovídá.
Možná je ale i jiná verze: s některými současnými nástupci má Pilc komplikované vztahy, kritizoval jejich kroky po převzetí služby a mluví se o tom, že by se mu mohli mstít.
Způsob udělování prověrek manipulaci za jistých okolností umožňuje. Informace od tajných služeb, na jejichž základě se zjišťuje důvěryhodnost prověřované osoby, není možné zvenčí ověřit. Nedělá to ani NBÚ s argumentem, že službám důvěřuje a nemá moc možností, jak jejich zjištění překontrolovat. Jednou z možností by bylo nechat u jiné tajné služby (civilní rozvědky či kontrarozvědky) prověřit zjištění vojenských špionů, a tak ho verifikovat, to ale NBÚ z nějakého nejasného důvodu neudělal.

Vyloučit, že Pilc udělal něco, kvůli čemu je bezpečnostně nezpůsobilý, nelze. Stejně tak ale není možné vyloučit to, že by ho mohli „likvidovat“ zpravodajští nepřátelé. Vypadá to, že se nemůže bránit, protože vlastně neví proti čemu. Právo Rostislava Pilce mohou nicméně hájit soudy, které představují kontrolní instanci. „Chci se bránit u soudu,“ říká generál. Na Hradě zatím zůstává; do rozhodnutí justice, což může trvat roky, by se ovšem podle zákona neměl seznamovat s utajovanými skutečnostmi.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte