Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Respekt k právu

Nejpomalejší ústavní soudce ještě dostal čas na nápravu

Předseda ÚS zatím pouze pozastavil Radovanu Suchánkovi nápad nových řízení

Radovan_Suchanek
Radovan Suchánek • Autor: ČTK

Ke konci roku 2018 bylo na Ústavním soudu téměř 1700 neskončených řízení. Každý soudce měl tak v průměru na stole 112 případů, které teprve čekaly na rozhodnutí. Většina soudců byla podle dat - které Respekt získal na základě žádosti o svobodném přístupu k informacím – dokonce lepší než tento průměr. Nicméně je tu i opačný případ. Ústavní soudce Radovan Suchánek měl na kontě největší počet neskončených řízení, který průměr minimálně dvakrát převyšuje.

V prosinci 2018 jeho počet nedodělků činil 288 a od té doby se jeho počet neskončených řízení nijak výrazně nezmenšil. Jak vyplývá z rozvrhu práce Ústavního soudu, předseda Pavel Rychetský proto Suchánkovi zastavil z důvodu nestandardně vysokého počtu nedodělků tzv. nápad – což znamená, že až do konce srpna letošního roku mu nebudou přidělované žádné nové kauzy.

Reklama
Reklama

Jedná se o opatření, díky kterému by měl získat čas dohnat kolegy. Suchánek nestandardní počet neskončených řízení po celou dobu zdůvodňoval svými asistenty. „Vyšší počet neukončených věcí vznikl v průběhu let 2014 – 2015, a to především v důsledku nevyrovnané pracovní výkonnosti mých asistentů při přípravě a provádění procesních úkonů a podkladů pro rozhodnutí. Tento problém byl však již vyřešen personálními změnami na místech asistentů,“ komentoval své výsledky v minulosti. K žádnému výraznému posunu však nedošlo, navíc podobné počty se u jeho jména objevují už od roku 2016 - tehdy to bylo 245 nedodělků, v roce 2017 pak 268.

Ještě na začátku letošního roku se přitom předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nechystal Radovana Suchánka postihnout. Mluvil o tom, že výrazný počet nedodělků je sice závažným problémem pro funkčnost soudu, nicméně situace není natolik vážná, aby přikročil k sankciování soudce. Co jeho názor nakonec změnilo, není jisté. „Jednání organizačního pléna je neveřejné. Mé rozhodnutí o dočasném zastavení nápadu vyplynulo z tohoto jednání,“ napsal jen Respektu.

Těžká pozice

Zákon o Ústavním soudě Rychetskému umožňuje v podobném případě různá opatření: předseda soudu může část případů přerozdělit mezi zbylé soudce. Ústavnímu soudci, jenž má na svědomí dlouhé průtahy u vlastních případů, by také mohl uložit sankci - a to buď ve formě výtky, nebo s ním zahájit kárné řízení, které může skončit až ztrátou mandátu. A ačkoliv kárné řízení Rychetský ještě v únoru označoval za krajní řešení, které není na stole, podle informací Respektu Rychetský na úterním plénu minulý týden ostatním soudcům navrhl i tuto variantu. Po diskuzi se však nakonec rozhodl „jen“ zastavit nápad.

Pavel Rychetsky
Pavel Rychetský • Autor: Matěj Stránský

„U Radovana Suchánka pozastavení nápadu vnímám jako poslední šanci, jak se vyhnout kárnému řízení, protože žádný z výše uvedených legitimních důvodů pro tak pomalé vyřizování věcí a nárůst nedodělků mi není znám. Změny v asistentském týmu, které uvádí jako hlavní příčinu velkého počtu neskončených věcí, pro mě takovým legitimním důvodem nejsou. Svůj asistentský tým si každý soudce vybírá sám a je za něj zodpovědný,“ komentuje dění na Ústavním soudě právník David Kosař, který na Masarykově univerzitě působí jako vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví, a dodává:„Podle mě mohlo opatření přijít dříve, ale zřejmě je to teď nejrozumnější řešení. Pavel Rychetský se nyní nachází v těžké pozici.“

 Ta vychází hned z několika faktorů. Zaprvé - kárné řízení není rychlý proces, jeho průměrná doba se u standardních případů odhaduje přibližně na půl roku. Soudce, kterého se kárné řízení týká a který po celý proces pobírá plat, navíc nesmí po dobu celého řízení činit nic, co souvisí s výkonem soudcovské funkce – tedy včetně řešení už dříve přiřazených kauz.

Zahájit kárné řízení by také v současnosti mohlo ochromit chod Ústavního soudu. Kromě potencionálního Suchánkova postavení mimo službu totiž prezident Miloš Zeman stále nepřišel s novým jménem soudce, který by měl na Ústavní soud nastoupit po Janu Musilovi, jenž se v únoru vzdal funkce. Ústavní soud by tak nebyl bez jednoho soudce, ale de facto bez dvou. Navíc zahájit kárné řízení z důvodu vysokého počtu nedodělků by bylo za historii Ústavního soudu premiérou.

„Dosud Ústavní soud řešil kárnou odpovědnost svých soudců sedmkrát. Vždy se ale jednalo o přestupky, typicky překročení povolené rychlosti. Kárné řízení pro toto kárné provinění mohlo skončit maximálně výtkou,“ vysvětluje David Kosař s tím, že výtka nemá vliv na pracovní výkon Ústavního soudu, ale dopadá na reputaci dotčeného soudce. Druhým typem kárného provinění je dle zákona takové jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování Ústavního soudu - a jiné zaviněné porušení povinností soudce.

Čtěte také: Můžou za to asistenti, říká nejpomalejší soudce

A sem spadají i zaviněné průtahy v řízení. Tato kárná provinění jsou obvykle závažnější, a proto za něj lze udělit nejen výtku, ale v nejzávažnějších případech může plénum rozhodnout i o zániku funkce soudce. Z tohoto důvodu nemůže kárně stíhaný soudce po dobu kárného řízení pro toto kárné provinění činit žádné úkony související s výkonem soudcovské funkce, což oslabuje výkonnost celého soudu. „Nicméně za tento typ kárného provinění ještě žádný ústavní soudce kárně stíhán nebyl, takže je s tím spojena řada neznámých. Nevíme tak například, jak závažné musí toto kárné provinění být, aby to ospravedlnilo odvolání soudce Ústavního soudu z funkce,“ vysvětluje Kosař.

Nejistý výsledek

Ústavní soudce Radovan Suchánek se tak po zastavení nápadu může každopádně soustředit na dokončení stávajících nedodělků. Nové případy, které by mu za normálních okolností připadly, dostanou ostatní soudci. Důsledkem pozastavení je tedy i zvýšení zátěže jeho kolegů, a to nemusí na Ústavním soudě budit dobrou náladu - zvlášť, když je výraznější snížení nedodělků soudce nejistou záležitostí.

„Snížit tak velký počet nedodělků na pár desítek při zachování kvality soudního rozhodování tak rychle nejde. Při zvýšeném nasazení však podle mě lze na Ústavním soudě vyřizovat třicet čtyřicet standardních věcí za měsíc. Očekával bych tedy, že se od Radovana Suchánka čeká, že do konce srpna stáhne počet nedodělků minimálně pod dvě stovky,“ míní David Kosař a dodává: „Ono by bylo velmi krátkozraké vyzobat si a vyřídit ze tří stovek nedodělků jen ty jednodušší věci (obvykle odmítnutím ústavní stížnosti kratším usnesením pro zjevnou neopodstatněnost), protože to se vám pak vrátí jako bumerang. Jen to přijde o pár měsíců později, když se začnete topit v těžkých nálezech.“

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Andrea Procházková

redaktorka, fokus

29872524_10208843909693312_4885752205986113782_o
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte