Jak Češi porazili Evropu

„Kvóty byly téma čtyři roky a teď už tuto problematiku každý opustil, byl to velký boj. V4 byla jednotná a dosáhli jsme svého,” prohlásil spokojeně Andrej Babiš po jednání evropských premiérů. Na summitu se totiž rozhodlo, že tzv. uprchlické kvóty končí. Dokonce pak i dodal: „Dosáhli jsme obrovského úspěchu.“ Více si přečtete zde.

Ať už si člověk myslel o kvótách cokoli, tohle je prostě zásadní zlom. Babiš ve svém hodnocení říká víc, než se zdá. Od teď už nikdo nemůže říkat, že Evropa je o nás bez nás. Nelze tvrdit, že nikoho nepřesvědčíme. Padá argument, že se děje jen to, co chce Německo. Představitelé Unie se rozhodli, že je třeba hledat spolupráci všech zemí. Končí tak nejsilnější (občas to vypadá, že také jediný) motor naší zahraniční politiky - my jsme vždy ta největší oběť.

Konečně se tak jako Češi můžeme posunout dál. A také se budeme muset posunout dál. Tento výsledek povede i k tomu, že po letech boření už budeme muset rovněž navrhovat. Každý stratég potvrdí, že tak jako neexistuje prohra bez následků, neexistuje bez konsekvencí ani výhra.

Evropské státy se skutečně zachovaly velkoryse: uprchlíky, kteří budou mít nárok na azyl, přijmou jednotlivé země na základě dobrovolnosti. Teď jde o to, jestli si to země jako je Česko budou interpretovat: jako projev slabosti, nebo jako vyjádření vstřícnosti?

Jestli to první, přiblížíme se k rozpadu Evropské unie. Není možné mít tu jednu část Evropy, která se problém snaží řešit, a pak druhou, která říká: Posílejte nám své peníze, ale problémy si nechte. Kašleme na vás. V takovém případě se brzy oddělí silná část Evropské unie a pojede sama dál, aby ji onen zbytek nebrzdil.

Pokud chce Česko výsledku využít pozitivně, mělo by být v čele těch, kteří nabídnou pomoc, budou aktivní v hledání řešení a přijímání odpovědnosti za problémy našich partnerů v EU. Vstřícný krok by například byl, kdyby Češi navrhli, že chtějí méně financí z evropského rozpočtu. Peníze teď budou potřebovat zejména ty země, které se s migrací musí skutečně vypořádat.