Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Chcete u vás jaderný odpad? Úřad se zeptá obcí, pak čtyři vybere

Lidé z dotčených vesnic si stěžují, že se rozhoduje za jejich zády

Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský

Z devíti míst, vytipovaných pro budoucí hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, se má ještě letos zúžit výběr na čtyři lokality. V úterý po jednání se starosty to oznámil ministr průmyslu Tomáš Hüner a ředitel Správy úložišť radiaoktivních odpadů (SÚRAO) Jiří Slovák.

Termín odpovídá tomu, s čím se už delší dobu počítá ve strategických vládních materiálech o rozvoji české energetiky. Letošní zúžení výběru potvrdila v lednu po nástupu také Babišova vláda v úkolech pro SÚRAO na letošní rok.

Reklama
Reklama

Blížící se termín ale zneklidňuje dotčené obce, které se bojí unáhleného a netransparentního postupu úředníků, kteří chtějí dlouho projednávanou věc letos už někam posunout, i když úložiště má začít fungovat až za 50 let.

SÚRAO chce mít veškerou dokumentaci pro porovnání lokalit v polovině roku. „Pak lokality posoudí speciální expertní komise zřízená SÚRAEM a bude stanoveno pořadí, které předložíme vládě,“ plánuje ředitel Slovák. Vláda by podle něj mohla rozhodovat v listopadu nebo v prosinci. Zúžení výběru má probíhat primárně podle kritérií, jako je bezpečnost a technická proveditelnost, ale i podle postoje obyvatel. Kvůli tomu proběhne výzkum veřejného mínění, do kterého se má v každé z devíti lokalit zapojit reprezentativní vzorek tří set obyvatel.

Starostové obcí a aktivisté, kteří proces dlouhodobě sledují, mají k tomuto plánu několik připomínek. První spočívá v tom, že nebude předem jasné, jakou váhu budou jednotlivá kritéria mít, o co v nich přesně půjde a jak se budou vyhodnocovat. Nebude tedy možné úřadu během fatální volby koukat pod prsty. „Obáváme se, že informace o vyhodnocování kritérií budou k dispozici, až když bude rozhodnuto, a to je pozdě,“ namítá Edvard Sequens, sekretář spolku Platforma proti úložišti, které sdružuje kritiky z dotčených obcí.

Další pochyby se týkají toho, zda ve všech lokalitách proběhl skutečně vyčerpávající geologický průzkum. „My chceme vidět, že je to bezpečné,“ namítá Libor Pokorný, starosta obce Rožná poblíž lokality Kraví hora na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje. SÚRAO bude nyní lokality objíždět a výsledky prezentovat, není ale jasné, kolik informací obce dostanou a kolik budou mít času na námitky nebo na to, aby si posudky nechaly nezávisle prověřit.

SÚRAO zatím výběr ani další kroky nechce moc komentovat. Podle Lukáše Vondrovice, vedoucího oddělení geologických prací SÚRAO, nikde neexistuje „vylučující kritérium“, tedy něco, co by po technické stránce dané místo vyřadilo ze hry. Kritéria výběru a metodiku vyhodnocení má podle něj SÚRAO před dokončením.

Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Prostory v Bukově v hloubce 550m už dnes v některých částech odpovídají tomu, jak by mohlo vypadat i skutečné úložiště. • Autor: Matěj Stránský

Není ani přesně jasné, jak moc budou obce moci do výběru místa nakonec mluvit. Obce jsou ze zákona účastníky řízení o umístění jaderných zařízení, nikdo ale zatím neodzkoušel, co to bude znamenat v praxi. Na úterním setkání ministra a šéfa SÚRAO se starosty se proto mimo jiné mluvilo o tom, že legislativu by bylo žádoucí zpřesnit. Taková změna ale může trvat i několik let.

Mezi devět lokalit pro stavbu úložiště (kompletní popis je zde) patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku. Těchto šest lokalit se objevilo na seznamu už v 90. letech v rámci snah nezatěžovat dál již ta místa, která jsou nějak zasažena jadernou energetikou, a hledat spíš místa nová. To ale narazilo na tvrdý odpor místních, a tak se později taktika státu změnila a na seznam přibyla místa nová, kde obyvatelstvo již s jaderným průmyslem nějakou zkušenost mělo – v naději, že přesvědčování lidí může být v takových místech naopak snazší. Tak se do výběru dostala Kraví Hora poblíž dřívějších uranových dolů kolem Dolní Rožínky. Na seznam se poté dostaly také lokality v okolí jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně.

Nynější Babišova vláda v programovém prohlášení uvádí, že výstavbu úložiště zajistí. Totéž se dá čekat od vlády, kterou Babiš teprve sestavuje. Dosavadní harmonogram počítal s tím, že po letošním výběru čtyř lokalit dojde v roce 2022 k zúžení na dvě a že finální lokalita bude vybraná v roce 2025. Celé dílo ale bude hotové až mnohem později. Desítky let zabere dolování, stavba a takzvaný „vývoj úložného systému“ tak, aby vyhovoval geologii ve vybraném místě. Termín pro začátek fungování úložiště vychází až na rok 2065. Jeho prostor má zabrat tři až čtyři kilometry čtvereční v hloubce kolem půl kilometru pod zemí, ve stabilním geologickém prostředí, kde může odpad zůstat navěky. (V plánech se počítá s časem sto tisíc let, během této doby se má záření z vyhořelého paliva snížit na úroveň přírodního uranu). Náklady na stavbu úložiště mají překročit sto miliard korun, což je částka, na kterou se už dnes šetří z provozu jaderných elektráren. Nyní se vyhořelé palivo ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren, které ročně vyprodukují přes 80 tun odpadu. Do budoucna se počítá i s tím, že pod zem bude nutné uložit i rozřezané části odstavených jaderných bloků.

Žádná evropská země zatím hlubinné úložiště nemá. Naostro se budují jen ve Finsku a Švédsku, v pokročilé fázi příprav je Francie nebo Švýcarsko. Mnoho alternativ ale není. Pokusy s dalším zpracováním vyhořelého paliva zatím příliš nepokročily, reálný není ani vývoz do jiných zemí.

Kvůli přípravě na výstavbu reálného úložiště vzniklo v letech 2013–17 v areálu u Dolní Rožínky podzemní výzkumné pracoviště Bukov, kde SÚRAO provádí nejrůznější geologické a materiálové zkoušky v odpovídající hloubce. Podzemní prostory v hloubce 550 metrů už dnes v některých částech odpovídají tomu, jak by mohlo v budoucnu vypadat i skutečné úložiště. Geologické podmínky, kde jde hlavně o stabilitu horniny a průsaky vody, ale nejsou v Bukově vyhovující. Jde tedy jen o trenažér bez paliva, jehož vznik byl částečně motivován i tím, aby se opuštěné uranové doly nemusely loni po ukončení těžby úplně zavřít.

Proč je dobré další investice do atomových elektráren ještě pořádně promyslet, se dočtete v aktuálním Respektu 14/2018 v textu Jádro úrazu.

Areál bývalých uranových dolů u Dolní Rožínky
Areál bývalých uranových dolů u Dolní Rožínky • Autor: Matěj Stránský
Areál bývalých uranových dolů u Dolní Rožínky
Areál bývalých uranových dolů u Dolní Rožínky • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Vedoucí geologických prací SÚRAO Lukáš Vondrovic
Vedoucí geologických prací SÚRAO Lukáš Vondrovic  • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Vedoucí geologických prací SÚRAO Lukáš Vondrovic
Vedoucí geologických prací SÚRAO Lukáš Vondrovic  • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov
Podzemní výzkumné pracoviště Bukov • Autor: Matěj Stránský
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte