Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Babišovy dluhopisy: Někdo musí ustoupit, nebo dotáhnout hrozby do finále

Vysvětlivky k "vážné politické krizi"

TK Bohuslav Sobotka Andrej Babis
Autor: Milan Jaroš

 Andrej Babiš má ultimátum, aby do neděle „všechno vysvětlil“, jinak Bohuslav Sobotka „vyvodí důsledky“. Jenže Babiš poslal jen „pamflet“ a dál už „nebude říkat vůbec nic“. Ano, toto je „vážná politická krize“!

Příběh o korunových dluhopisech ministra financí dospěl tento týden do bodu, ze kterého už žádná ze stran jen tak nevybruslí. O Babišově daňové fintě se v pondělí znovu bez výsledku debatovalo na vládě - a je jasné, že o ní ještě uslyšíme. Jak to dopadne a kde je pravda?

O co vlastně jde

Spor se vede o cenné papíry, díky kterým Babiš dostává ročně 90 milionů ze svého Agrofertu, aniž peníze musí danit. Kouzlo stojí na nedomyšleném zákoně, ze kterého se stal na konci roku 2012 za Nečasovy vlády hit mnoha tuzemských podnikatelů. Podobné dluhopisy jako Agrofert vydalo 436 firem, z toho třetina až poslední týden roku, tedy těsně před novelou, po které už finta přestala fungovat.

Reklama
Reklama

Trik byl právě v tom, že dluhopisy byly korunové. Jeden cenný papír = jedna koruna, po vzoru tehdejších státních dluhopisů pro běžné občany. Právě pro tyto drobné střadatele původně jednokorunový vynález vznikl, protože úrokový výnos z jedné koruny je jen pár haléřů a takový příjem je podle zákona skoro nula. Takže – a teď pozor! – zaokrouhluje se dolů a z úrokového výnosu se tím pádem neplatí ani žádná daň.

Jenže když tyto „tax-free“ dluhopisy směly vydávat kromě státu i firmy, šikovní daňoví poradci v nich našli klíč, jak vyřešit odvěký problém mnoha majitelů úspěšných firem. A sice že firma prosperuje a hromadí zisk, pak tento zisk zdaní, ale pořád ho má u sebe na firemním kontě a nemůže ho jen tak poslat svému majiteli. Aby si dotyčný peníze mohl užít, musí je při převodu k sobě znovu zdanit. Při standardní cestě buď sazbou 15 procent jako dividendu, nebo normální sazbou daně z příjmu jako mzdu.

Jaroslav Foldyna, Sněmovna
Zleva poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, premiér Bohuslav Sobotka a předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák na schůzi Poslanecké sněmovny • Autor: ČTK

Ledaže by se to celé udělalo jinak, třeba jako tři dny před Silvestrem 2012 v Agrofertu. Babišův holding tehdy těsně před změnou zákona vydal tři miliardy dluhopisů CZ0003509507, každý za korunu a každý s úrokem šest procent ročně po dobu deseti let. Celý balík nejdřív čekal netknut v rezervě - a tím jediným, kdo pak dluhopisy od Agrofertu kupoval, byl Babiš. Jak plyne z jeho poslaneckých majetkových přiznání, první porci koupil za 1,25 miliardy v roce 2013 a druhou za 230 milionů v roce 2014. Obojí už jako ministr financí, zbytek do tří miliard dodnes leží v Agrofertu jako nevyužitá rezerva.

Proč to Babiš dělal? Proč posílal svoje peníze do Agrofertu, když přirozený proud vede opačně, tedy z firmy k akcionářům? Ti, kdo o dluhopisech nečtou poprvé, už tuší: Babiš nákupem dluhopisů Agrofertu jen půjčil - a za to dostal nárok inkasovat již zmíněný šestiprocentní úrok, každoročně po dobu deseti let. Pak v roce 2022 dostane celý vklad zpátky, ale co je hlavní, mezitím mu na konto každý rok přichází na úrocích 90 milionů. A to zcela bez daně a ještě s jedním bonusem, že pro Agrofert jsou úroky daňově uznatelný náklad, čili na celé operaci ušetří i firma.

Jak už bylo řečeno, mezi podnikateli se stalo toto schéma v roce 2012 standardem. Kalouskovo ministerstvo financí obecně známou praxi nepotíralo, protože zákon ji až do konce roku umožňoval a stát ji ve své specifické formě sám použil. Banky či daňoví poradci nabízeli celou věc podnikatelům na klíč jako šablonu, jak ušetřit. Korunové dluhopisy používali lidé z horních příček žebříčku nejbohatších Čechů, třeba Radovan Vítek pro nemovitostní kolos CPI, nebo známá jména středního podnikatelského stavu jako Radim Jančura a Zdeněk Pelc (majitel velké firmy na gramodesky GZ Media, oba mimochodem držitelé titulu podnikatel roku.)

V čem je problém

Andrej Babiš hájí transakci jako postup v mezích tehdejších zákonů, které zpackal někdo jiný než on - a které jako byznysmen zodpovědný za řádný chod firmy využil. A popírá, že by dluhopisy kupoval kvůli tomu, aby ušetřil (byť na tom se shodne takřka každý expert z oboru).

Andrej BABIŠ, Simona SOKOLOVÁ
Autor: ČTK

Babiš operaci zdůvodňuje tím, že firma potřebovala zdroje na svoje investice, k nimž skutečně došlo, ať šlo o výstavbu velkopekáren v Německu nebo chemiček na Slovensku. Podivné je, že bohatá a slušně vydělávající firma s nerozděleným ziskem 27 miliard potřebovala půjčit právě od svého vlastníka. Pravda, úvěr od banky je pro firmu víc svazující, ale vyšel by levněji. Hluboko pod šest procent se už tehdy dala získat i hypotéka, natož půjčka pro jednu z největších firem v zemi, a notabene takovou, která patří ministru financí. Právě tady začíná pro Andreje Babiše problém, který by možná rád vzal zpátky.

Za prvé: Obě porce dluhopisů nakupoval už v době, kdy byl ministrem financí. Na jedné straně začal utahovat šrouby a vymýšlet nová opatření pro lepší výběr daní, ale sám pro sebe si ve stejný okamžik pořídil nástroj, jak daně neplatit vůbec. To může leckomu znít pokrytecky, i když voličům ANO to - soudě podle preferencí - nejspíš vůbec nevadí.

Za druhé (a tady je skutečná slabina): Kdyby se na operaci s dluhopisy teď zaměřila daňová kontrola a podařilo se jí prokázat, že jediným smyslem celé operace byla skrytá výplata dividendy, pak lze operaci označit jako daňový únik a daň doměřit. Ale byl to opravdu únik? Tady záleží na konkrétních okolnostech a názory se liší. Podle někdejší Babišovy náměstkyně Simony Hornochové lze korunové dluhopisy obecně chápat jako jasné zneužití práva, protože nemají žádnou jinou ekonomickou podstatu než snížit daně. Jenže nikdo nechce na daních platit zbytečně moc. A prokázat účelové jednání u úroku šest procent, který nevyčnívá nad tehdejší normál zase o tolik, a navíc v situaci, kdy zdroje sloužily na investice, je těžké.

Jaké budou důsledky

Bizarní okolností samozřejmě je, že i ti, kteří by měli Babiše kontrolovat, tedy Finanční správa, spadají nyní právě pod něj. Za takových okolností lze nezávislému šetření těžko věřit. S trochou fantazie si lze od Babiše představit gesto typu „Končím, jdu dělat kampaň – vyšetřujte si a uvidíte, vše bylo OK“. To je ale hypotetická varianta. Dokud je ministrem, dluhopisy jsou jeho slabinou; dnes už možná větší než přitlumené, leč nedořešené Čapí hnízdo.

A oponenti to vědí.  Rozpočtový výbor sněmovny už v březnu Finanční správu zaúkoloval, aby prověřila všechny podnikatele s korunovými dluhopisy á la Agrofert. Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček se bránil politickému nátlaku, „jakému Finanční správa ještě nikdy nečelila“. Naopak poslanci se rozčilovali, že správa se ve vztahu k firmám ministra financí dostává do bezprecedentního střetu zájmů, a vytáhli 15. března celou kauzu na jednání sněmovny, kam Babiš s odvoláním na dříve dohodnutý program a předchozí vysvětlování nakonec nedorazil. Poslanci všech stran s výjimkou ANO pak odhlasovali usnesení, podle kterého má ministr financí do konce dubna „vyvrátit vážná podezření z daňových úniků“ a „věrohodně vysvětlit své příjmy použité na nákup dluhopisů“. Pokud se tak nestane, předseda vlády má vůči Babišovi „vyvodit důsledky“.

SVOZ3B3568-Agrofert-logo
Autor: HN, Martin Svozílek

Poslanci už neřekli, jak přesně by si „důsledky“ představovali, a zda tedy nesplnění požadavků znamená třeba to, že by Sobotka Babiše z vlády odvolal. I touto verzí se údajně někteří sociální demokraté tento týden zabývají. Problém je v tom, že vcelku vágní usnesení má pevný termín, který se blíží a nutí jednotlivé aktéry nějak jednat.

Logicky nikdo nechce vypadat jako ten, kdo ustupuje. O dluhopisech se mluvilo v pondělí ve vládě, kam Babiš spolu s Janečkem přinesli mimo jiné zprávu, že kontroly firem s korunovými dluhopisy už běží delší dobu a že se doměřilo 87 milionů korun.

Bohuslav Sobotka označil Babišův materiál za "politický pamflet" a postěžoval si, že pořád chybí jistota, že finanční správa stihne v souvislosti s korunovými dluhopisy zkontrolovat všechny, které by zkontrolovat měla. Babiš oponoval, že celá věc je jen politická kampaň. Napětí tak trvá, další dějství se čeká v pátek, kdy Babiš slibuje odevzdat odpověď na sněmovní usnesení, ale zároveň dává najevo, že nemá co dalšího říct - a že už k celé věci také „neřekne ani slovo“.

Pak bude třeba počkat na reakci premiéra Sobotky a na to, jak vážně to s vyvozováním důsledků myslí. Jak v neděli prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec, v zemi je nyní "vážná politická krize" a Sobotku není radno v této věci podceňovat.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte