Babiš si musí vzít mobil na Junckera a hledat řešení, jak Česko pomůže uprchlíkům

„Jasné je, že Česká republika je nyní pod větším tlakem, zároveň kvóty nejsou středobodem současné debaty o řešení migrační krize,“ říká hlavní evropská poradkyně nového premiéra o žalobě za neplnění uprchlických kvót a o tom, co by měl Andrej Babiš změnit ve vztahu k Bruselu, kam míří na summit.

Evropská komise minulý týden poslala Česko kvůli kvótám k soudu. Čekala jste takový verdikt?

V kuloárech v Bruselu to běželo asi týden, takže jsem to tušila. Nicméně překvapilo mě načasování. Předpokládala bych, že předseda komise Jean-Claude Juncker počká na první setkání s novým premiérem mezi čtyřma očima, k čemuž by mělo dojít možná už během nadcházejícího během summitu EU (14. a 15. prosince, pozn.red.) - a poslechne si jeho pozici ke kvótám.

Jak si tedy vysvětlujete, že EK nepočkala?

Nemám jednoznačné vysvětlení. Juncker v poslední době mluvil o tom, že mezi západní a východní Evropou panuje napětí a on ho chce zmírňovat, ale tohle rozhodnutí jde právě opačným směrem. Pravděpodobně tu zafungoval “efekt V4”. Na Českou republiku je tu nahlíženo jako na součást balíku visegrádských států, které nemají dobrou pověst a mnohdy se mezi nimi nerozlišuje, byť situace v každém státě je jiná. Polsko a Maďarsko nepřijaly ani jednoho uprchlíka v rámci kvót, Česká republika alespoň někoho. A zřejmě tu svoji roli sehrál i fakt, že Evropská komise na kvótách lpí, zatímco členské státy už hledají jiné řešení migrace.

Slovensko přijalo šestnáct uprchlíků v rámci kvót, tedy jen o čtyři víc než Česko, a k soudu nejde. Rozumíte, co Brusel po Česku chce?

Abychom byli jako Bratislava a ukázali solidaritu. Slovensko v posledních měsících oznámilo, že je ochotné vzít několik desítek lidí, ačkoli je zatím nepřijalo. Myslím, že podobné gesto dobré vůle chce komise i po nás. Ale je tohle řešení migrační krize, když přijmeme několik jednotlivců navíc? Není. Považuju ten požadavek ze strany komise trochu za pokrytecký.

Česko sehrálo kladnou roli při hledání kompromisu o takzvaných vysílaných pracovnících. O dohodu velmi stála Francie a mluvilo se o tom, že nám výměnou za to pomůže setřást žalobu kvůli kvótám. Zjevně to nevyšlo. Znamená to, že Francie za nás nelobbovala?

Do detailů případných vládních dohod nevidím, ale je to selhání české diplomacie. Když se dohodli vysílaní pracovníci, vyložila jsem si to právě jako budování předpolí ke kvótám. Zjevně jsme ovšem naši strategii neměli dostatečně promyšlenou, pokud jsme vůbec nějakou měli. Tohle vidím jako náš problém -  jak tu celkově vystupujeme. Nemáme tah na branku, nemáme jasně dané priority v tématech, neumíme pružně měnit spojence mezi členskými státy a vyměňovat naši podporu. Na změně v tomhle směru bychom měli zásadně zapracovat.

Jaký by teď měl nyní postup české vlády, když nelze předpokládat, že kabinet v čele s Andrejem Babišem otočí a začne přijímat uprchlíky na české území?

To je otázka za milion. Pořád si myslím, že především musíme jinak nastavit komunikaci se zahraničními partnery. Já jsem strávila hodiny se zahraničními novináři v Bruselu, abych jim vysvětlila důvod a kontext našeho zamítavého postoje ke kvótám. Když kritika na naši adresu kulminovala, čekala jsem, že premiér poskytne velký rozhovor zahraničním mediím, kde se vše bude snažit vysvětlit. Nestalo se - a podle mě to byla chyba.

Co přesně znamená nastavit komunikaci jinak? Faktem je, že Česko prohrálo debatu o kvótách a odmítá se podřídit podmínkám prohry. Jak z toho ven komunikačně?

Premiér by měl nastavit takové vztahy s klíčovými představiteli EU, aby k nim měl přímý přístup a mohl s nimi vést debatu v reálném čase. Konkrétně to znamená, že by měl mít mobil na Jeana-Claudea Junckera, na Angelu Merkel, na Emmanuela Macrona a na další hráče. Měl by být schopen mluvit s nimi bez tlumočníka a vést s nimi i neformální debaty.

Znamená to, že jeden z cílů premiéra Babiše na summitu bude získat si tahle čísla? Nebo jaká by měla být jeho strategie tento týden v Bruselu?

Říct si o ta čísla je jedna věc. Druhá pak konkrétní strategie. My jsme spolu hovořili ještě před oznámením žaloby a blíže k tomu budeme mluvit v pondělí, takže tuhle věc teprve probereme, a já k ní teď nebudu víc říkat. Jasné je, že Česká republika je nyní pod větším tlakem, zároveň kvóty nejsou středobodem současné debaty o řešení migrační krize. Estonské předsednictví EU - které pracuje na reformě azylové politiky a schválení hlavních principů bude i jedním z témat summitu - od kvót coby stálého mechanismu upouší. Důraz se klade na pomoc třetím zemím a zrychlení azylové procedury. Tohle všechno by strategie české vlády měla odrazit.

Andrej Babiš byl jedním z politiků, kteří proti přijetí uprchlíků na české území aktivně vystupovali. Neměl by coby premiér přijít s nějakým vstřícným krokem, pokud chce ukázat, že jej skutečně motivoval nesouhlas s kvótami, nikoli snaha jít populisticky naproti voličům?

Andrej Babiš musí hledat nějaké řešení, protože je premiér, a protože možná pokuta bude stát český státní rozpočet hodně peněz. Od Evropské komise zároveň zazněla vstřícnost a já ji vnímám jako prostor, kterého bychom měli využít. Souhlasím, že musíme přijít s řešením migrační krize, protože se týká nás všech - a nemůžeme se jen vézt kvůli tomu, že do České republiky žádný migrant nemíří. První reakce Andreje Babiše na žalobu byla, že bude jednat, a to je správně. A souhlasí také s tím, že musíme hledat konkrétní řešení; že my musíme něco nabídnout. Detaily české nabídky spolu budeme probírat.