Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Babiš má jasno: Nikdy neodstoupím a nic vracet nebudu

Analýza: V čem nás premiér balamutí, když mluví o dotacích, střetu zájmů a posudku z EU

Andrej Babiš: Všechno je v pořádku
Všechno je v pořádku: Premiér Andrej Babiš na na tiskové konferenci po zasedání vlády • Autor: ČTK, Krumphanzl Michal

Žádný střet zájmů neexistuje, čerpání dotací je v pořádku, nic se vracet nebude. Andrej Babiš zaujal ke své nejčerstvější kauze odmítavé stanovisko, které na pondělním jednání kabinetu stvrdili svými posudky i ministr spravedlnosti a ministryně pro místní rozvoj.

Úředníci v Bruselu vidí případ - jak známo - jinak. Od pátku po Evropě koluje unijní dokument, podle kterého Babiš – stručně řečeno – dál osobně těží z eurodotací pro Agrofert a tím porušuje předpisy pro veřejně činné osoby.

Reklama
Reklama

Premiér se ale rozhodl shodit celý problém jako technicistní střet dvou právních stanovisek, kdy podle něj na jedné straně stojí jakási neoficiální bruselská zpráva pochybného charakteru a proti ní jasný názor suverénní vlády. Tento výklad přebírá i většina médií, kauza tak pomalu mizí do ztracena jako něco nepřehledného. Ten říká to a ten zas něco jiného, aniž existuje šanci posoudit, kdo má pravdu. Na svůj výklad právních předpisů má jistě každý nárok. V kvalitě argumentů je však Babiš se svým týmem oproti Bruselu hodně pozadu.

Nijak přesvědčivě

Za prvé – Babiš se pokouší bagatelizovat zprávu jako takovou s tím, že nejde o nic oficiálního, co by z Bruselu do Prahy dorazilo standardní úřední cestou, ale jen o „nějaký interní materiál“. Pravda, jde o interní dokument. Nic to však nemění na jeho obsahu, který vyznívá velmi jednoznačně a srozumitelně.

Připomeňme, že devítistránkový posudek z 19. listopadu připravila právní služba Evropské komise jako podklad pro Marca Lemaîtreho, šéfa generálního ředitelství pro regionální politiku zodpovědného mj. v Komisi za strukturální fondy. Jde tedy o odborné stanovisko, aby se úředníci v Bruselu mohli sami rozhodnout, nikoli o korespondenci směrem do Prahy ani o finální verdikt. Ten teprve přijde, těžko ale čekat nějaký obrat.

„Bylo by asi překvapivé, kdyby se Komise právního názoru své právní služby nedržela,“ míní europoslanec TOP09 Luděk Niedermayer s tím, že prostor pro manévrování je omezen i tím, že posudek de facto neumožňuje žádný jiný výklad než ten, že střet zájmů, a tím pádem problém s dotacemi existuje.

Čtěte také: Bude z konfliktu zájmů konflikt se Západem?

Za druhé – vládní výklad je takový, že problém neexistuje, protože u Babiše neexistuje ani střet zájmů. Podklady pro tento postoj v pondělí na vládu přinesla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO), jejíž úřad za rozdělování evropských fondů na české straně zodpovídá. Její názor lze stručně shrnout tak, že premiér je v hierarchii státu příliš vysoko na to, aby mohl při správě eurofondů a vyplácení dotací něco reálně ovlivnit (třístránkový posudek MMR na toto téma je zde).

Proti posudku z Bruselu však tento názor nevyznívá vůbec přesvědčivě. Unijní posudek, u kterého rozruch začal, v úvodu vysvětluje, že vznikl ve snaze najít odpověď na otázku, jak je případ Andreje Babiše a Agrofertu slučitelný s novým finančním nařízením EU 2018/1046 platným od srpna letošního roku. Problematiku střetu zájmů definovaly dříve i jiné, starší předpisy EU, ty nicméně unijní právníci nechávají v tuto chvíli stranou (věc by prý potřebovala zvláštní analýzu) a soustředí se na nynější stav. Konkrétně na článek 61 zmíněného srpnového nařízení. Jde o legislativu s přímým účinkem v celé EU, která říká, kdo se má střetu zájmů vyvarovat a v čem střet spočívá.

Klíčová pasáž článku 61(1) říká, že jde o „jiné osoby včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole“. Tyto osoby se mají podle téhož článku „zdržet jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie“. V článku 61(3) se pak uvádí, že „ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“.

Kdo umí slovíčkařit

Tolik platná legislativa, otázkou je, jak si uvedené věty vyložit, respektive zda pasují i na premiéra. Podle unijních právníků o tom není pochyb. I když se premiér nemusí zabývat každým provozním detailem, má dost pravomocí ovlivnit, co se děje pod ním, konstatuje unijní posudek, a pokračuje výčtem konkrétních bodů – řídí jednání vlády, určuje její směr a složení, spolupodepisuje návrhy zákonů (včetně státního rozpočtu, přes který fondy tečou) a přirozeně má vliv i na výdajovou politiku a na procesy kolem eurofondů. Pokud by to vše znělo někomu příliš obecně, premiér je také předsedou Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy, tedy poradního orgánu vlády, který přímo v názvu má problematiku, o kterou se vede spor.

Čtěte také: Pět dotací, o které se povede spor

Čili pokud shrneme podstatu unijního sdělení, čteme jen popis věcí tak, jak je známe, aniž potřebujeme sofistikované právní analýzy. Premiér coby šéf exekutivy možná nerozhoduje o jednotlivých dotacích a položkách rozpočtu, ale funguje jako hlava aparátu, který rozpočtovou politiku včetně přidělování dotací nastavuje a řídí.

Oponentní dokument ministryně Dostálové spíš připomíná slovíčkaření. Premiér prý pod výše uvedenou definici článku 61 nespadá, protože se nejedná o „osobu podílející se na plnění rozpočtu EU“. Potíž může být v tom, že český pojem „plnění rozpočtu“ zní relativně úzce. Podstatu normy víc mnohem víc vystihuje její anglická verze – v ní je na stejném "budget implementation„, kam lze zahrnout cokoli, co souvisí s "uskutečňováním“ nebo „vykonáváním“ rozpočtu. Podobné je to s německým překladem "Haushaltsvollzug".

Slovíčkařit ale umí i unijní posudek – a připomíná, že kdyby někdo pochyboval o vlivu premiéra na samotné „plnění rozpočtu“ (byť vzhledem k povaze fungování premiéra pro to není důvod), pak se v článku 61 se mluví také o osobách, které se podílejí na „přípravě na tuto činnost“. A sem už premiér podle unijních právníků spadá bez debat.

"Vzhledem k výše uvedenému, pokud se vláda ČR podílí na řízení ESI fondů, pak premiér, coby člen a předseda vlády a předseda Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy, spadá pod pojem jiné osoby, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost ve smyslu článku 61(1) finančního nařízení," uzavírá unijní posudek.

Hospodářský zájem

Za třetí – na obhajobu premiéra vznikl ještě jeden materiál na ministerstvu spravedlnost, ale ten podle pondělních slov samotného ministra Jana Kněžínka (ANO) vůbec neřeší interpretaci výše uvedeného finančního nařízení a zabývá se jen výkladem českého zákona o střetu zájmů. I zde existuje spor – smysl českého zákona je v tom, že člen vlády by neměl provozovat média nebo mít víc než 25procentní podíl ve firmě přijímající dotace. Toto ustanovení do zákona přibylo loni začátkem roku ještě za Sobotkovy vlády, zákon poté dostal přezdívku „Lex Babiš“, jenže Babiš na něj záhy vyzrál.

JIŘÍ MILEK, bývalý ministr zemědělství, ANDREJ BABIŠ, premiér, MIROSLAV TOMAN, ministr zemědělství,…
Ministři velkým zemědělcům rozumějí a dotace Agrofertu rostou. (Zleva exministr Jiří Milek, premiér Andrej Babiš a ministr Miroslav Toman) • Autor: ČTK

Zákon totiž říká, že podíl ve firmě pobírající dotace nesmí vlastnit veřejný funkcionář „nebo jím ovládaná osoba“. Akcie Agrofertu jsou od loňska ve dvou tzv. svěřenských fondech, zdálo by se tedy, že paragraf je naplněn. Babišovi právníci a nyní také ministr spravedlnosti však vykládají věc tak, že Babiš fondy „neovládá“. Podle Kněžínka je svěřenský fond přesně tím institutem, který představuje řešení. „Někdo vstupuje do veřejného života - a právě aby předešel střetu zájmů, vkládá svůj majetek do svěřenského fondu a následně s tím majetkem nehospodaří, protože s ním hospodaří správce svěřenského fondu,“ argumentuje.

Existují i jiné právní výklady, spor se vede právě o míru „ovládání“ skrze fondy. Rozřešení tohoto sporu ale teď není podstatné – bylo by, pokud by byla řeč o existenci střetu zájmů a nároku na dotace loni, od účinnosti českého střetu zájmů. Nyní jde však primárně o to, jak se na Babiše a Agrofert vztahuje nové nařízení EU ze srpna. U něj už disputace ohledně Babišova ovládání svěřenských fondů není podstatná. Střet zájmů je v něm definován - jak už bylo řečeno - v článku 61(3), a to mimo jiné tak, že „z důvodů hospodářského zájmu… je ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“.

Unijní posudek připomíná, že Babiš takový konflikt má, ať už fondy ovládá, nebo ne. Vůči fondům je totiž v pozici takzvaného beneficienta – tedy laicky řečeno někoho, kdo má prospěch z fungování fondů, do nichž loni svůj Agrofert vložil. „Smyslem fondů je řídit společnost Agrofert a Agrofert group a chránit zájmy zakladatele fondů (tedy pana Babiše),“ konstatuje dokument.

Čtěte také: Babiš při své obraně orbánovsky přitvrdí

Dále pak uvádí, že v takové situace nehraje roli, jestli Babiš nyní fondy či Agrofert nějak ovládá. Důležité je, že má prospěch z toho, když se fondům a firmě daří. Kdykoli si totiž může Agrofert z fondů zase vytáhnout zpět, což sám několikrát potvrdil - má tedy zájem na tom, aby firma prosperovala, což také obnáší nelenit v inkasování dotací. „Hospodářský zájem“, který může ohrozit Babišův nestranný výkon veřejné funkce, tedy zjevně existuje.

„Je to o nepřijatelnosti toho, aby peníze, které do evropského rozpočtu platí poplatníci z celé Unie a hlavně čistých plátců (Německa, Itálie, Francie, Švédska, Finska), končily v kapsách těch, kteří přímo jejich využití určují,“ doplňuje k podstatě normy Niedermayer.

Co bude dál

Za čtvrté – nejvíc novinových titulků a televizních záběrů z Babišova pondělního vystoupení zajistila věta, kdy premiér říká, že „Česká republika žádné dotace vracet nebude, protože k tomu není nejmenší důvod". Bojovně a nekompromisně znějící prohlášení ale může být ve skutečnosti jen chytrou kličkou, jak problém zahrát do autu a vypadat u toho dobře.

Připomeňme si, že se stále bavíme jen o porušování finančního nařízení EU účinného od letošního srpna. Babiš možná byl ve střetu zájmů už dříve, ale to je spornější a není to předmětem nynější debaty ani tohoto článku – nyní se bavíme skutečně o přešlapech za poslední čtyři měsíce. Za tu dobu již Agrofert požádal o několik dotací – Respekt jich objevil pět dohromady skoro za sto milionů. Agrofert už má minimálně na těchto pět dotací smlouvy s českým Státním zemědělským a intervenčním fondem, který tento typ eurodotací spravuje.

Jenže proplácení eurodotací funguje tak, že žadatel nejdříve dostane peníze z českého rozpočtu (v tomto případě od SZIF) a české orgány si až následně požádají o jejich proplacení v Bruselu. Za splnění podmínek pro udělení dotace primárně zodpovídají zdejší úředníci. SZIF již žádosti schválil, na věc nahlíží stejně jako třeba ministryně Dostálová, tedy že předseda vlády se na „plnění rozpočtu“ nijak nepodílí a žádný střet zájmů tedy neexistuje (posudek SZIF je zde). Jenže zatím není jisté, jestli 1) SZIF už Agrofertu peníze poslal a 2) SZIF dostal z Bruselu něco proplaceno. Běžná praxe je, že k proplácení strukturálních fondů z Bruselu dochází až v následujícím roce poté, co je dotace přidělena. Pokud se tedy bude řešit jen období od srpna, Babiš může mít pravdu, že se nic vracet nebude – jednoduše proto, že ani není co, neboť Brusel zatím od srpna nic pro Agrofert nestihl poslat.

A bude-li komise trvat na výkladu svých právníků, tak nejspíš už ani pro Agrofert nic nepošle. Pak vznikne otázka, co dál. SZIF může kompletně zaplatit celou dotaci z národních zdrojů, ale to by znamenalo, že Agrofertu budou na jeho investice do vepřínů či ovocných sadů přispívat komplet jen tuzemští daňoví poplatníci (kteří by přispívali tak jako tak na polovinu dotace). Jiná možnost je, že SZIF zkusí dotace s Agrofertem vypovědět – s tím, že sám chtěl vyhovět, ale vzhledem k názoru komise nemůže.

Uvidíme, jak se zachová Agrofert. Sporné žádosti může stáhnout a dál už o nic nežádat. To byl koneckonců i cíl všech výše uvedených zákonných opatření. Třeba i Babiš uzná, že dotace za kritiku a za potíže v politice nestojí – pak už bude muset jen vyřešit, jak to firmě sdělit, kterou oficiálně nijak neovládá.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte