I Evropa se svým způsobem dostává na periferii. Věštci jejího úpadku už roky opakují, že se starý kontinent stává pro zbytek světa bezvýznamným, že o všem důležitém v budoucnu rozhodne tandem Čína-Amerika a že momentální neschopnost řešit krizi eura tento pád Evropy jen urychlí. No, kdo ví.
Každopádně Evropu analytici všeho druhu považují za nekonkurenceschopnou, zatuchlou, pomalou už desítky let. I v Česku bylo šablonou snad stovek novinových komentářů srovnání s Amerikou, které vždy nejprve deklarovalo neschopnost „levicové“ Evropy k jakýmsi „reformám“, pak na základě ekonomických statistik dokázalo náskok Ameriky, kterou následně autoři vybízeli k následování. A i v těchto týdnech se o Evropě píše jen negativně: hrozí prý rozpad eurozóny, dnešní vůdci nesnesou srovnání s bývalými elitami, ekonomika se vzpamatovává pomaleji než v Asii nebo Americe, Lisabonská smlouva celek zatím nezefektivnila, občané už nechápou hlubší, poválečný smysl evropské integrace…
Skoro se zdá, že je Evropa na odpis. Přitom ještě nedávno po krachu na Wall Streetu i liberální ekonomické týdeníky vychvalovaly evropský model v porovnání s tím anglosaským. Proto je na místě karikaturu neefektivní Evropy trochu narušit.
Tedy: Evropský podíl na světovém exportu zůstal od roku 2000 prakticky stejný, 17 procent; americký podíl klesl ze 17 na 11 procent. Počet evropských koncernů mezi 100 největšími firmami světa stoupl od roku 1991 do loňska z 57 na 61; ve stejné době klesl počet amerických koncernů v prestižním žebříčku z 26 na 19. Podle přední německé konzultantské společnosti Roland Berger stoupal v letech 1998 až 2008 roční zisk předních evropských společností v průměru o 13 procent, zisk těch amerických o 7 procent.
Tyto statistiky v dubnu v analýze „Why Europe will win“ otiskl týdeník Newsweek. Evropa se podle nich – navzdory všem stereotypům – nejlépe přizpůsobila globalizaci a dokázala nejvíce těžit z nových trhů. „Mýtus sklerotické, stagnující Evropy, která je odsouzená k zániku je prostě falešný,“ komentoval to ředitel londýnského McKinsey Global Institute Charles Roxburgh.
Evropa už nebude nikdy dominovat světu jako v roce 1900 (a to je dobře!), ale pořád je prostě úspěšná. Nejen kvalitou života, ale i ekonomicky – navzdory vždy tak populárnímu evropskému pesimismu a defetismu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
