
Na začátku července jsem byl pracovně v Barmě. Dny si byly podobné a já viděl okolní svět jen z okénka taxíku, který mne vozil do práce a pak v podvečer cestou na jídlo do jedné ze dvou restaurací, které jsem s přáteli navštěvoval. Po deseti dnech, kdy práce skončila, jsem měl pár dní volného času, který jsem chtěl využít na fotografování. Rozhodl jsem se na radu svých přátel navštívit jeden z buddhistických klášterů v Rangúnu, kde jsem zůstal dva dny. Mniši byli zvídaví a já také. Na fotografování nebylo kvůli nekonečným dotazům příliš času. Následující blog je záznamem mých barmských dnů s mnichy.
↓ INZERCE



Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].