Všehomír
Víc soucitu aneb Koho trápí trápení laboratorních zvířat
"Neviditelná nemoc neviditelné populace" podle výzkumů postihuje většinu ošetřovatelů a pandemie to ještě zhoršila
Únava ze soucitu je syndrom, který dobře znají pracovníci ve zdravotnictví a sociální péči. Lidé, o které se staráte, vám chřadnou a někdy i umírají před očima. Někdy odejdou, aniž byste se s nimi mohli rozloučit. Máte výčitky, že jste jim nedokázali pomoci; litujete, že jste k nim někdy nebyli laskavější. Výsledkem je únava, vyhoření, emocionální bolest, problémy v práci i v osobním životě.
Jestli je ale únava ze soucitu málo známá diagnóza, o jednom jejím aspektu se dosud nemluvilo vůbec, přinejmenším v Česku. Co kdyby existovala pečovatelská profese, kde svým svěřencům, ke kterým jste možná i přilnuli, zároveň musíte fyzicky ubližovat, nebo je dokonce zabíjet? Jak připomíná časopis Science, taková profese existuje: péče o laboratorní zvířata. „Experimentální léky mohou zhoršit zdravotní stav zvířat, implantáty jim mohou způsobovat diskomfort, eutanasie obvykle přichází mnohem dříve, než by zvíře přirozeně uhynulo,“ píše Science – a tyto léky či zákroky musí někdo zvířatům aplikovat.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si článek zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].