0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Newsletter20. 3. 20237 minut

Umělá inteligence a novináři

Pozice žurnalistů ohrožuje spíš lidská inteligence. Ta si evidentně myslí, že ověřené informace už tolik nepotřebuje

Film Ex Machina; ilustrační foto • Autor: Respekt

Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota, Silvie Lauder a Andrea Procházková.

V poslední době se často mluví o tom, že umělá inteligence nahradí velkou část novinářů. To by byla další rána naší profesi, jen v letech 2008–2018 totiž přišlo na 50 procent amerických novinářů o práci. Nedokážu posoudit, jak rychle a kdo bude z žurnalistů  nahrazen. Z textů některých kolegů o umělé inteligenci a médiích mám dojem, že se na to skoro těší. Je možné, že velká část práce, která dnes vzniká v kanceláři (rešerše, analýzy dat, jazyková korekce), může být nahrazena. Stále si však myslím, že umělá inteligence nenahradí novinářky a novináře, kteří jsou v terénu, vedou zajímavé rozhovory, dobře fotí, redigují články…

Reklama

Tyhle pozice neohrožuje umělá, ale lidská inteligence. Ta si totiž evidentně myslí, že ověřené informace už tolik nepotřebuje. Proto během uplynulé dekády tolik žurnalistů přišlo o zaměstnání. Pochopitelně ani já jsem neodolal a vyzkoušel umělou inteligenci. Položil jsem jí dva dotazy. První proto, že mi přišel jednoduchý a nepochybně sehrála roli i ješitnost, tedy co o mě UI ví. No, moc ne:

Kdo je Erik Tabery

Erik Tabery je český novinář a publicista. Narodil se v roce 1976 (chyba) v Praze (chyba). Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Své novinářské působení začal v roce 1997 v deníku Lidové noviny (chyba). Poté působil v deníku Mladá fronta DNES (chyba), kde se postupně stal zástupcem šéfredaktora a později šéfredaktorem. V letech 2011 až 2013 (nepřesné) byl šéfredaktorem týdeníku Respekt. Od roku 2013 je zpět v deníku Mladá fronta DNES (díky bohu chyba), kde je v současné době vedoucím redaktorem.

Erik Tabery je také autorem několika knih, včetně biografie o prezidentu Václavu Havlovi (chyba) a knihy o vztahu Čechů k Evropské unii (chyba). Je častým hostem v televizních a rozhlasových pořadech a přispívá do různých periodik.

 Trochu mi připomíná mě samého u tabule, když jsem neznal odpověď a měl jsem dojem, že musím mluvit pořád dál a dál - s nadějí, že si vyučující chyby nevšimne. Tím se nechci umělé inteligenci vysmívat. Vůbec nepochybuji, že už brzy budou podobné odpovědi bez chyb. Nyní je ale chybných odpovědí většina. Profesor mediálních studií na britské LSE Charlie Beckett  v článku pro Guardian pojmenoval chyby UI jako „halucinace“ – ale hlavně doporučuje nastavit co nejdříve etické hranice pro fungování UI.

Položil jsem ještě druhou otázku, na kterou jsem ale naopak dostal repliku velmi přesnou. Zeptal jsem se, jestli Respekt přežije těžký rok 2023.

Přežije Respekt rok 2023?

Jako umělá inteligence, nemám přístup k finančním údajům nebo vnitřnímu fungování týdeníku Respekt. Nicméně, mohu říci, že mediální průmysl je obecně velmi konkurenční a náročný a že mnoho publikací bojuje o přežití.

Týdeník Respekt je uznávaným médiem v České republice a má věrnou čtenářskou základnu. Pokud si zachovává svůj vysoký standard žurnalistiky a věnuje se tématům, které zajímají jeho čtenáře, existuje naděje, že bude nadále úspěšný.

Nicméně, vzhledem k neustále se měnícím podmínkám v oboru je obtížné předvídat budoucnost konkrétního mediálního vydání s jistotou.

Je potěšující, že i umělá inteligence ví, že pro udržení čtenářek a čtenářů je důležitý „vysoký standard žurnalistiky“.

Překlady a internetové překladače

Stále se snažím najít dobré rady, jak komunikovat s lidmi, kteří mají radikálně vyhraněný názor a nepřijímají jakékoli argumenty, které ho vyvrací. Hledám doporučení zejména proto, že se mě na to stále někdo ptá. Řada rodin je stále rozdělena pohledem na Zemana, Babiše, covid, Rusko… Našel jsem jeden text na New York Times a prohnal ho výborným překladačem DeepL.

Originál:

“This is not a black-and-white issue,” R. said. “I don’t know, because my views change.” I laughed: “This is a milestone — the most stubborn person I know admits that he’s willing to change his mind?” He laughed too: “No, I’m still the most stubborn person you know! But at different stages of our lives, we have different things that are important to us, right?”

Překlad:

"Tohle není černobílá záležitost," řekl R.. "Já nevím, protože moje názory se mění." Zasmál jsem se: "To je milník – nejtvrdohlavější člověk, kterého znám, připouští, že je ochoten změnit názor?" "Ano," odpověděl jsem. Zasmál se také: "Ne, pořád jsem ten nejtvrdohlavější člověk, kterého znáš! Ale v různých fázích života máme různé věci, které jsou pro nás důležité, ne?" "Ano," odpověděl jsem.

Každý překlad zkontroluji a tady mě překvapilo, že se stroj rozhodl dialog vylepšit. Přidal neexistující věty. Skoro bych řekl, že překladač je volič Andreje Babiše (vtip), protože si vymyslel dvě věty a obě začínají slovem Ano. Popravdě nechápu, proč to udělal, vůbec to nedává smysl. Zkrátka podobné technologické vychytávky jsou obrovskou pomocí, ale stále je třeba je kontrolovat.

Jak debatovat s radikálním oponentem

Když jsem zmínil, že jsem hledal odpovědi na otázku, jak debatovat s oponenty, a nabídl ukázku překladu, zřejmě by čtenáři nebyli spokojení, kdybych nezmínil, co jsem se z textu dozvěděl. Pochopitelně nic dokonalého. Jednoduchý recept neexistuje. Spíše mě potěšilo, že psycholog Adam Grant, který do NYT zmíněný text napsal, popsal i moji strategii. Podle něj nemá cenu zkoušet někoho přesvědčit, protože to většinou vede k ještě většímu uzavření obou stran. Lepší je se vyptávat, co si dotyčný myslí a konkrétními otázkami z něj dostat, nakolik je to promyšlená teze.

Protestní průvod k budově České televize 17. listopadu 2022; ilustrační foto • Autor: Milan Bureš
Protestní průvod k budově České televize 17. listopadu 2022; ilustrační foto • Autor: Milan Bureš

Kombinace zájmu o jeho názory a nutnost argumentace umí někdy debatu posunout dál. Ale záleží na spoustě dalších faktorů. Každopádně Grant končí svůj text slovy: „Už si nemyslím, že je mým úkolem měnit něčí názor. Jediné, co mohu udělat, je pokusit se pochopit jejich myšlení a zeptat se, zda jsou otevřeni nějakému přehodnocení. Zbytek je na nich.“ DeepL by zřejmě dodal: „Ano,“ odpověděl jsem.  

Novináři a odpočinek

Když už jsem u otázek, které jsem dostal během debat s veřejností. Vícekrát se mě diváci zeptali, jestli mají lidé v Respektu čas na regeneraci po náročných reportážích. Rád bych odpověděl, že ano. Většina českých redakcí je ale malá, takže stačí, když je pryč jeden člověk, a někdo jiný musí dělat dvojnásobek. Kolegové z velkých zahraničních redakcí mi říkali, že mají po náročné práci i více týdnů volna.

Regenerace je velmi důležitá a chlubit se tím, že se hodně pracuje, je naprostý nesmysl. Spíš v jistých ohledech prostě není alternativa, pokud chcete něco dělat na nějaké úrovni. Takže například když se kolegové Ivana Svobodová a Milan Jaroš vrátili po velmi náročné reportážní cestě na Ukrajinu do Prahy, byly dvě ráno. Ve 12:30 už Milan fotil na demonstraci proti Miroslavu Ševčíkovi z VŠE. Pokud to ale jen trochu jde, snažíme se střídat náročnější a lehčí témata na přípravu.


Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].