Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

U stolu s...

Marsell Bendig: Hrát a inspirovat

Hned první role v celovečerním snímku BANGER. mu vynesla Českého lva

Autor: František Trojan
Autor: František Trojan

Asi deset minut před domluvenou schůzkou v kavárně Adria v centru Prahy zvoní telefon. „Za pár minut jsem tam, parkuju,“ říká z druhého konce čerstvý držitel Českého lva Marsell Bendig.  Pár minut po jedenácté pak přichází s krabicí se soškou uvnitř. Z ceny má sice velkou radost, ale to prý neznamená, že ji s sebou pořád nocí, vysvětluje s úsměvem. Po našem setkání ho ovšem čeká další rozhovor s Bleskem a kvůli focení jej poprosili, aby ji přinesl.

Za roli Ládi ve filmu BANGER. režiséra Adama Sedláka sklidil velký úspěch, poté byl za ni nominován na Ceny české filmové kritiky i na Českého lva – a nominaci druhé ceny v kategorii nejlepšího herce ve vedlejší roli také proměnil. Je neherec v tom smyslu, že nemá ani konzervatoř, ani DAMU. Ale hraní ho od dětství bavilo, a tak prostě chodil na castingy. A role ve snímku BANGER. natočeném na iPhone, která je jeho debutem v celovečerním filmu, vyšla.

„Teď mám dva týdny rozhovory každý den, dneska čtyři,“ vypočítává, když se posadí. Jsou v takovém tempu otázky pořád stejné, nebo ho nějaká překvapí? „Odpovídám většinou na to samý, ale občas přijdou i otázky na můj osobní život, na moje dětství, a to už je pak jiný, příjemnější povídání do hloubky a lidi se o mně můžou něco dozvědět,“ říká a objednáváme si kávu – servírka nám tak trochu oznámí, že to bude lungo.

Právě dětství a osobní život hrály důležitou roli v přípravě na oceněnou roli. Láďa je ve filmu neustále pod vlivem drog a v jejich přítomnosti, kterou aktivně vyhledává.  Čtyřiadvacetiletý Marsell ale drogy nebere a má k nim, jak říká, respekt. „Měl jsem v tomhle štěstí, že jsem vyrůstal v ghettu. A viděl jsem tu proměnu, kdy někdo z mého okolí začal fetovat a šlo to s ním dolů. A tak jsem si to nějak zapamatoval a využil,“ popisuje.

Přece jen ale zkouším i jednu ohranou otázku a ptám se, jaké to vlastně je, vyhrát Českého lva? „Furt to ještě zpracovávám,“ odpovídá a vypráví, že vyhrát tuhle sošku bylo od malička jeho snem - dokonce takovým, že si u televize s ovladačem zkoušel děkovnou řeč pro moment, kdy ji na pódiu převezme. „Ta řeč byla perfektní, úplně dávala smysl – a když jsem tam pak najednou reálně stál, nevěděl jsem, co mám říct,“ říká pobaveně. Publikum Českého lva ale výsledek cenilo a o jeho spontánní děkovačce se psalo jako o jednom z nejdojemnějších momentů večera.

Kromě herectví se Marsell věnuje také hudbě, podobně jako jeho bratr Jan.  A v obojím zdůrazňuje vztah ke komunitě fanoušků, a naopak vztah komunity k němu. „Například mi chodí zprávy od mladých lidí, hlavně romských, že je inspiruji k tomu, že chtějí hrát a zpívat,“ říká.  Že se mu fanouškovská základna rozrůstá a že ji svým příkladem může ovlivnit, si uvědomil už po vydání prvního videoklipu. „Pro Romy to bylo něco nového. Nemají mladé interprety. Když jsme přišli s Honzou na scénu, chtěli být mladí jako my. Začali si podle nás dělat vlasy, oblékat se podle nás,“ vzpomíná. „Tam jsem začal cítit, že musím být zodpovědný - když už inspiruji, tak abych inspiroval správně. Začal jsem přemýšlet, jak se správně vyjadřovat nebo co dávat na sociální sítě.“

Je mi jedno, jestli to, na čem se podílím, má čtyři procenta na ČSFD, nebo vyhraje Českého lva

Odpověď na otázku, na čem dalším teď pracuje, si nechává pro sebe. Má roztočený seriál na Primě a další záměry se svým pořadem na YouTube -  nicméně blíž o projektech mluvit nemůže, respektive zatím nechce.  Ví ale, že teď chce být hlavně hercem. „Nechci zklamat lidi, že teď nebudu hrát. Pro mě je ocenění start a větší motivace, abych hrál a víc inspiroval,“ říká.

Rád by se přitom ukázal i v jiné poloze než jako „feťák Láďa“. A jakou postavu by si tedy rád zahrál? Touhle otázkou už tak entuziastický stůl ještě víc ožije a Marsell s nadšením nahlas přemýšlí, co by mohla být ona zajímavá role.„Miluju drama, chtěl bych zkusit hrát v nějakém válečném filmu,“ nadhazuje jeden z nápadů. „Prožívat třeba ten strach v zajateckém nebo koncentračním táboře a to všechno kolem.“ Nebo si naopak zahrát něco „obyčejného“, například právníka nebo doktora.  „Zatím taková nabídka nepřišla, ale jsem tu krátce. A věřím, že jako Rom nebudu dostávat jenom záporné role.“


Newslettery a nový informační servis si můžete objednat k odběru na adrese https://www.respekt.cz/newslettery

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].