Ani puchu, ani péra, vyrážíme!
Přežijí polárníci tři dny ve vlaku? Ochrání je supertermoprádlo? Nevybourají se ve všudechodu? Neušlapou je sobi? Na tyto otázky v textu ještě odpovědi nenajdete. Ale než se naši hrdinové přesunou na Jamal, přečtěte si zatím o jejich dalším dobrodružství v Moskvě.
CESTY, KTERÉ JSME SI NEVYBRALY
Zatímco náčelník v Centru Andreje Sacharova instaloval výstavu Praha objektivem STB, zatímco Petra s Martinem obdivovali Ruďák a spol (= nejatraktivnější památky v centru Moskvy), vydala se nástěnkářka s Alenou a Honzou (Machoninovi) za kulturou.
Uz v září v Praze nás Semjon Vilenskij (bývalý vězeň na Kolymě, dnes ředitel nakladatelství Vozvraščenije) upozornil na divadelní představení složené ze vzpomínek, povídek, básní a písní pamětnic lágrů - Cesty, které jsme si nevybraly (ypsilon proto, že jde výhradně o texty žen). Obě herečky, které vše samy vymyslely a nastudovaly, přišly v pondělí na naši přednášku do Muzea GULAGu. Ehm… No. Prostě herečky! Předvedly děsivý afektovaný výstup, že by se i Arkadina mohla jít zahrabat, pozvaly všechny na čtvrteční představení a odpluly neznámo kam. I nechtělo se nám strašlivě na ten jejich spektákl, náčelníkovi jsem to dokonce zakázala, jen ať se věnuje rodině (teda Petře a Martinovi).
Zbytek deníkového záznamu nástěnkářky Marty z putování Expedice 501 až za polární kruh si můžete přečíst na blogu ZDE.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
