0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Na zdraví26. 9. 20143 minuty

Žena, která porazila ebolu pytlem na odpadky

Vynalézavá sestřička Fatu Kekula se stala nečekanou hrdinkou války proti stále děsivější infekci

„Často jsem plakala,“ svěřila se později novinářům, „a říkala jsem Bohu – chceš mi snad říct, že ztratím celou svou rodinu?“ • Autor: CNN

Ze zpráv, které poslední dny přicházejí ze západní Afriky, mrazí. Počet obětí eboly překročil dva a půl tisíce a americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí oznámilo, že podle jeho propočtů může být v lednu 2015 nakažených až jeden milion.

Generální tajemník OSN si stěžoval, že na zvládnutí epidemie chybí finanční prostředky a řada odborníků varovala, že dosavadní postup světového společenství je silně nedostatečný. Nedůvěřiví vesničané v Guineji napadli skupinu zdravotníků mačetami a think-tank International Crisis Group prohlásil, že postiženým zemím hrozí kolaps a pád do chaosu.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Je přirozené, že v atmosféře zlověstných očekávání, jak se epidemie může rozšířit, člověk hladoví po dobrých zprávách a drobných vítězstvích. Ne snad proto, aby si lakoval realitu na růžovo. Spíše jako vzpruhu; připomenutí, že i ve válce s nebezpečným virem může občas něco dobře dopadnout. Jako třeba příběh dvaadvacetileté ženy Fatu Kekuly z Libérie, které se chytrým způsobem podařilo zachránit většinu členů její rodiny.

Studentce zdravotní školy, jejíž příběh přinesla v minulých dnech CNN, onemocněly ebolou ve stejné době matka, otec, sestra a bratranec. Nejprve se nakazil koncem července otec, s nímž Fatu objížděla nemocnice v metropoli Monrovii a v jejich rodném městě Kakata. Všechny ale byly plné nebo zavíraly kvůli nedostatku personálu, a tak se otec s horečkou musel vrátit domů, kde brzy nakazil další tři členy domácnosti. Všichni zůstali s nemocí pod jednou střechou.

Fatu studuje poslední ročník školy pro zdravotní sestry, takže narozdíl od mnoha svých spoluobčanů rozumí nutnosti přísných hygienických opatření. Jenže ochranné igelitové skafandry a dezinfekci, jaké chrání zdravotníky v postižených oblastech, neměla studentka k dispozici. Musela tedy improvizovat. Na ponožky si natáhla igelitové pytle do košů na odpadky, přes ně boty a navrch ještě jedny pytle. Vlasy si stáhla do punčochy a přes hlavu natáhla další odpadkový pytel. Použila pláštěnku, roušku a na každou ruku osm gumových rukavic.

Bojí se dotknout jeden druhého. • Autor: Profimedia.cz
Bojí se dotknout jeden druhého. • Autor: Profimedia.cz

Celkem dva týdny se několikrát za den důsledně převlékala a obnovovala vrstvy odpadkových pytlů. Podpůrné léky pro svou rodinu dostala v místní nemocnici, lékař však odmítl do domu docházet. Fatu si musela spokojit s telefonickými konzultacemi. „Často jsem plakala,“ svěřila se později novinářům, „a říkala jsem Bohu – chceš mi snad říct, že ztratím celou svou rodinu?“

Po čtrnácti dnech provozu domácí nemocnice choroba odezněla. Bratranec nákazu nepřežil, tři další členové rodiny se ale uzdravili. Jejich pečovatelka Fatu zůstala díky důsledné ochraně i v polních podmínkách zdravá.

CNN glosuje její výkon statisticky – úmrtnost na ebolu je v současné epidemii podle odhadů 70 procent, mladá zdravotnice se dokázala dostat na 25 procent. Není divu, že se stala hrdinkou humanitárních organizací a mluvčí WHO o ní mluví v superlativech. A pytlíkovou metodu dnes záchranáři doporučují vesničanům jako ideální „do-it-yourself“ vynález pro situaci, které se čím dál víc podobá nezadržitelné katastrofě.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].