Trvalo to jen pár dní a nová vláda už stihla zpochybnit přízviska, která si dala do názvu. Problém je v náměstcích, kterými se noví ministři obklopili.
Straníky bez zjevné kvalifikace v oboru (občanští demokraté Roman Boček na zemědělství, Ivo Hlaváč na životním prostředí) by šlo ještě – byť s námitkami – „vydýchat“. Zásadním problémem jsou ovšem lidé z byznysu, kteří nastoupili do funkcí, které jsou s jejich původním nebo dokonce trvajícím angažmá ve firmách v konfliktu. A okamžitě se tím rozburácela bouře spekulací, proč se k moci dostávají právě tito lidé a co to může do budoucna přinést.
Na „konzultanta v oblasti informačních služeb“ Michala Moroze, který je jedním z nových náměstků ministra vnitra Radka Johna a nikdo neví, jak se to stalo (!), už dnes ve svém sloupku upozornil kolega Tomáš Sacher. Do netušených rozměrů se nicméně rozrůstá vládní „tým ABL“. Nově jmenovaných náměstků spojených s bezpečnostní agenturou, kterou spoluzaložil nynější ministr dopravy a klíčová postava Věcí veřejných Vít Bárta, je už tolik, že když se k nim přidají ministři (vedle Bárty ještě další bývalý zaměstnanec ABL a ministr školství Dobeš), mohou téměř založit fotbalový tým.
Důvěru v Nečasovu vládu to hned zkraje její existence podkopává proto, že tyto kroky jsou v přímém rozporu s tím, co slibuje ve svém názvu („proti korupci“) i v koaliční smlouvě. Ve smlouvě totiž trojkoalice slibuje, že do konce tohoto roku předloží zákon upravující postavení úředníků, v němž „bude jednoznačně určena hranice mezi politicky obsazenými a úřednickými místy ve veřejné správě a zajištěno odpolitizování, profesionalizace a stabilizace veřejné správy“.
Teoreticky to je dobrá zpráva – do praxe uvedený zákon o státní službě, který by zabránil personálním vichřicím po každých volbách a tedy státní správu „odpolitizoval“, nemá Česko jako jediné v sedmadvacítce. Právě formulka „uvedení do praxe“ je tu zásadní, příslušný zákon totiž parlament schválil před neuvěřitelnými osmi lety a od té doby všechny vlády jen odkládaly jeho účinnost. Naposled na rok 2012. A vinu na tom nesou jak sociálnědemokratické vlády, tak kabinety ODS – není divu, normou by ztratili významnou část svojí moci. Reforma je klíčová proto, aby se o chod úřadů starali profesionální úředníci, kteří neodejdou s každou změnou politické garnitury. Protože nebudou závislí na politické vůli, měli by lépe odolávat politickým i lobbyistickým tlakům, zajišťovat kontinuitu i předvídatelnost v chování státu. Pak by se nestávalo, že ministerstva vykládají zákony a předpisy či vynášejí rozhodnutí odlišně v závislosti na tom, kdo jim právě vládne.
V teorii a na papíře koaliční smlouvy by se to tedy mělo změnit, ale v praxi zatím vláda postupuje v přímém rozporu s těmito sliby. Jak je možné této vládě věřit, když naši důvěru tak brzy podkopává?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
