O americké herečce a scénáristce Tině Fey se říká, že je sex-symbolem pro muže, kteří přemýšlejí. Autorka si troufá tvrdit, že okatá brunetka s jiskrou se líbí i mužům, kteří přemýšlením mnoho času netráví. O americkém satirikovi Jonu Stewartovi by se stejně dalo tvrdit, že je sex-symbolem pro chytré ženy. Podobně jako Tina Fey by drobný Newyorčan, byť si jako Jonathan Stuart Leibowitz dělá srandu ze „židovskosti“ svého vzhledu, nejspíše obstál „jen tak“, je to právě jeho chytrý humor, co ho činí naprosto neodolatelným.
Navíc Stewart není žádný obyčejný „funny man“, stává se z něj figura s reálným politickým vlivem. Stewartova dávka politické satiry, The Daily Show, která se čtyřikrát do týdne vysílá už téměř dekádu, se totiž podle posledních průzkumů stává jedním z hlavním zdrojů informací o politice a obecně veřejném životě zejména pro mladé lidi. Méně čtou noviny, méně se dívají na běžné zprávy, Daily Show si ale nenechají ujít (a průměrně to denně dělají téměř dva miliony Američanů). A není náhoda, že Stewartovi fanoušci před dvěma lety vyrobili a na klopách nosili „volební“ odznáčky Stewart/Colbert 08 (Colbert v Daily Show začínal, dnes má vlastní satirický pořad The Colbert report).
Novinářka v autorce přiznává, že to zní trochu znepokojivě - satirická show, jakkoliv vtipná, jako hlavní zdroj informací? Co z toho bude? Na druhou stranu zase lepší chytrá satira než žádné informace. Přesný dopad tohoto fenoménu nicméně zatím nikdo nezkoumal…
Překvapivé je, jak show kvete i v Obamových časech. Všeobecně se totiž předpokládalo, že bez snadných „bushovských“ terčů nebude pravidelný komentář tak výživný a zábavný. A předpokládalo se to taky proto, že po ohlášení Obamova vítězství Stewart (autorka neodolá a zabrousí do ne zcela knižní angličtiny) „almost lost his shit“, čili neskrývaným dojetím nad touto událostí výrazně otupil své satirické ostří. Ale nestalo se. Jednak proto, že záhy po Obamově nástupu přišlo nutné rozčarování a sám prezident či někteří jeho spolustraníci stačili vyrobit dost munice. A taky proto, že má Stewart po ruce stále řadu použitelných republikánů a zejména konzervativní hnutí Tea Party nebo jeho hlásnou troubu, televizi Fox. K ocenění parodie konzervativního komentátora Glenna Becka (ke shlédnutí zde) nakonec ani není nutná detailní znalosti amerických reálií.
Přetrvávající Stewartova forma, která lidi tolik baví, nicméně vedla tento týden v New York Magazine, jenž Stewartovu dekádu připomněl velkým profilem a reportáží ze zákulisí, k povzdechu, že to možná taky znamená, že to jde s americkou politikou fakt z kopce. Ať je to jak chce, někdo Stewartova kalibru každopádně chybí v Česku - skvělých terčů je tu víc než dost.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
