Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Zahraničí

Planeta se zmenšuje, zpráv ze světa ubývá

Britský básník Lord Tennyson v roce 1854 napsal báseň na motivy Krymské války, o které si četl v pravidelných reportážích v deníku The Times. Na Krymu samozřejmě nikdy nebyl. Krymskou válku tehdy pro Timesy pokrýval William Howard Russell, první zahraniční válečný zpravodaj v dějinách britské žurnalistiky.

Doba, kdy zahraniční reportáže inspirovaly básníky k psaní poém, je dávno tatam, jelikož dnes si kdokoli může zajet kamkoli a tam se nechat inspirovat třeba na celou sbírku básní.

Počátkem listopadu vyšla v Británii studie Shrinking World: The Decline of International Reporting, která rozebírá zahraniční zpravodajství ve vybraných britských denících (The Guardian, Mirror, Daily Mail, Daily Telegraph). Sepsal ji  mediální analytik a šéf organizace Media Standards Trust Martin Moore. Z jeho zkoumání vyšel najevo zajímavý poznatek - objem zahraničních zpráv od roku 1979 do roku 2009 poklesl o celých 40 procent a v současnosti zprávy ze světa v uvedených denících tvoří pouhých 11 procent (oproti 20 procentům v roce 1979).

Moore si také všímá zvláštního paradoxu - zatímco svět se globalizuje a noviny se rozšiřují, přibývá stránek, nabývají na objemu, takže nedělní vydání váží bezmála pár kil, zahraničních zpráv ubývá. Z velké části je to dané rostoucí reklamou, na kterých jsou soukromá média životně závislá. Svým dílem ale přispívá i zaměření se více na místní zpravodajství (localising news). Zahraničí přichází nejčastěji na řadu až ve chvíli, kdy se týká Velké Británie.

Člověk by si mohl pomyslet, že v době internetu se o světě může dočíst kdekoli, tak nač najímat zahraniční novináře či rovnou zpravodaje, kteří akorát stojí peníze? Ale Martin Moore má na tento pohled jiný názor: v záplavě onlineových zpráv všelijaké kvality a věrohodnosti psaných kýmkoli odkudkoli se člověk potřebuje čím dál víc orientovat, a to mu nejlépe zprostředkují profesionální novináři.

Zahraniční zpravodajství v českých médiích nikdy nemělo obzvlášť silnou podporu, shodují se kolegové novináři, ale vždycky mělo své místo. Do jeho vývoje však nemilosrdně zasáhla ekonomická krize. Bylo to právě toto zpravodajství, které při škrtech přišlo na řadu jako první. Napříč všemi médii došlo ze dne na den ke zrušení postů zahraničních zpravodajů (ne všech), proškrtaly se rozpočty na zahraniční cesty, omezila se či zcela zakázala externí spolupráce. Některé redakce dokonce snížily počet vlastních redaktorů v zahraničních rubrikách na minimum. Tíživou situaci nedostatečného počtu lidí pak vyřešily levnější pracovní silou, tj. studenty.

Svobodná média v Česku působí teprve dvacet let, přesto by bylo zajímavé zjistit, jaký trend v našem zahraničním zpravodajství od roku 1989 panuje – od objemu a typu zpráv, až po geografické zaměření a počet redaktorů. Martin Moore ve své studii předpovídá, že v Británii se stav do doby rostoucího zahraničního zpravodajství nikdy nevrátí. To nejspíše bude platit i pro Českou republiku.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].