Buddhistický mnich by měl jíst jen jednou denně, a to do poledních hodin. Důvodů pro to existuje několik: jednak je prý snazší soustředit se meditování. Důležitou roli tu také hraje potřeba střídmosti, až askeze. Někteří dokonce tvrdí, že trocha odříkání a hladovění nám údajně prodlouží život.
Ne každý mnich se ale zřejmě chce dožít dlouhověkosti. Tak jako někteří křesťané chodí do kostela jednou za čas, i barmští mniši a mnišky rádi „zhřeší“ a lze je vidět i po 12,00 hodině v pouličních jídelnách či čajovnách.
V jednom mnišském klášteře v barmském městě Bago jsem se ocitla u přípravy pokrmu pro mnichy. Zatímco ženy míchaly v obřích hrncích, nosily obrovské pláty, slévaly vodu a olej, mnichové posedávali všude kolem, meditovali, klábosili a těšili se na dobrotu. Všude kolem to vonělo směsicí koření a vonných tyčinek.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
