Veterán Hanks zkouší přinést Americe aspoň nějaké dobré zprávy

Režisér Paul Greengrass je specialistou na soudobá dějinná traumata anglosaského světa. Herec Tom Hanks zase na jejich zmírňování – působí jako starostlivá otcovská síla, která dává věci do pořádku a na niž je možné se spolehnout. Spolupráci už si jednou vyzkoušeli před sedmi lety u Kapitána Phillipse, kde Hanksovu loď přepadnou somálští piráti. A v době, kdy prochází americká společnost jedním obrovským a těžko zhojitelným traumatem za druhým, dává jejich filmový tandem ještě větší smysl, zvlášť na půdorysu westernu  - kvintesenciálního amerického žánru, v němž je možné „řešit“  bolesti amerických dějin i mýty, na nichž tamní společnost stojí. Snímek Zprávy ze světa měl premiéru ke konci loňského roku, ale kvůli pandemii se nedostal do široké distribuce a teď jej studio Universal dalo k dispozici na Netflixu. Je sice zasazený do roku 1870, ale právě mluví o bolavé současnosti.

Western nebyl posledních zhruba třicet let zrovna v kurzu. Nevyhnutelné revize dějin, které přinesla druhá polovina dvacátého století, zkomplikovaly přehledné, heroické a dobrodružné příběhy o dobývání Divokého západu, které nabízel. Revizionistické westerny sice na toto zpochybnění reagovaly, ale i tak se postupně tyhle filmy přesunuly do kategorie „staré“ nebo staromódní žánry, které nezapadají do dynamiky soudobé produkce orientované na stále mladší publikum.

Tvůrci zpráv ze světa jsou si všeho tohoto vědomi. A v žánru automaticky spojovaném s americkou identitou se snaží najít strategicky vyvýšené místo mezi uklidňující tradicí a onou nevyhnutelnou revizí. Místo, z nějž by mohli publiku čtyřicet plus – které je ochotné sledovat tradiční, předvídatelné putování nesourodé dvojice přes texaské pláně - přinést aspoň nějaké dobré zprávy o Spojených státech, a nezametat přitom pod koberec to temné v dějinách.

Zprávy ze světa se odehrávají pár let po konci občanské války. Bývalý armádní kapitán a válečný veterán Kyle Kidd (Hanks) cestuje po Americe a za úplatu předčítá všem, kdo chtějí poslouchat, novinové zprávy z blízkého okolí i vzdálených zemí. O katastrofách i fantastických dobrodružstvích, důlních neštěstích, stavbě železnice, britské královně i chlapíkovi pohřbeném zaživa, který se po třech dnech šťastně vrátil mezi živé.

V Texasu se jeho cesta náhodou zkříží s desetiletou dívkou Johannou, která strávila posledních šest let s indiánským kmenem, jenž ji unesl během útoku na její rodinu a vychoval jako jednu z nich. Její indiánskou rodinu zase obratem vyvraždili bílí osadníci a Johannu převážel zpět k jejímu strýci a tetě černošský pověřenec. Ale protože jel přes Texas, skončil na nejbližším stromě s cedulkou, že „negry v téhle zemi nikdo nechce“. Armáda tak udělá z Johanny odpovědnost kapitána Kidda a před dvojicí je několik set mil cesty.

Tu Greengrass staví jako klasické akční dobrodružství snímané stylem očekávatelným od režiséra filmů o Jasonu Bourneovi, kdy duo potkává jedno nebezpečí za druhým. Od pronásledování trojicí obchodníků s bílým masem přes splašené koně po písečnou bouři. A prožité je sbližuje. Zároveň s tím film předkládá panoramatické putování po temných zákoutích Divokého západu a historických jizvách na těle americké společnosti.

Amerika je země, kde vládne bezpráví i rasismus a zločin je součástí života. Moci se chápe ten nejsilnější a nejagresivnější, „Sever“ nenávidí „Jih“, bílý Indiána a Indián bílého osadníka. Amerika je země rozpolcená, bojující, znesvářená. Plná násilí a zoufalství. „Osadníci zabíjejí Indiány pro jejich zemi. Indiáni zabíjejí osadníky za to, že si jejich zemi berou,“ popíše situaci v jednu chvíli Kidd, jež se zdá být jediný morální a starostlivý člověk, pevný ve svých zásadách, a přitom otevřený jinakosti.

Přináší lidem dobré i špatné zprávy, ale nechce je jen informovat nebo pobavit, i když jeho čtení nabírá postupně rozměrů svérázného stand-upu. Jeho cíle jsou vyšší. Je vypravěč a vyprávěním příběhů se snaží měnit svět k lepšímu. Formovat myšlení, přinášet naději, otevírat okna do jiných světů včetně možností osobní svobody – jak ukazuje téměř hororová scéna v městečku, jemuž nemilosrdně vládne rasistický gangster odírající „svoje poddané“. Kidda a dívku na cestě přepadne jeho banda a odvleče je do kolonie pro zábavu, kde jim každou chvíli hrozí smrt.

Emočně minimalistický a uzavřený Hanks přitom dělá předvídatelný vývoj událostí zajímavější. A kamera Dariusze Wolského dokresluje jeho rozpoložení tlumenou paletou tónů a temnými polostíny, které kontrastují s otevřenými prostory, sluncem vypálenými pláněmi a nekonečnými obzory. Kidd je mužem, který něco skrývá (záhy se začnou objevovat náznaky o jeho minulosti) a bojuje sám se sebou. Který se musí naučit žít s tím, co napáchal, a přiznat si svoji vinu, ne ji omlouvat. Stejně jako Amerika, která až příliš často vyprávěla lživý příběh o tom, na jakých základech se zrodila - a předstírala, že minulost nemá následky a je uzavřenou kapitolou.

Což je iluze, jejíž vnitřnosti vyhřezávají už několik let v přímém přenosu před očima. Zprávy ze světa jsou tak především pečlivě napsanou alegorií o společnosti rozklížené ve všech vrstvách a načasovanou na současné Spojené státy. Hanksův Kidd, který se naučí i základy indiánského jazyka, představuje coby náhradní otec dokonalého usmiřovatele, který se dívá dopředu. Je zvěstovatelem jediné zprávy, kterou podle tvůrců Amerika potřebuje slyšet: „Válka skončila. Musíme jednou přestat bojovat.“