Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura Seriály

Svatá válka není volitelná, sestro

Seriál Chalífát skvěle zachycuje islámskou radikalizaci v Evropě

Chalífát
Chalífát - dramaturgický ideál seriálové tvorby veřejnoprávní stanice • Autor: Netflix

Skandinávie se v uplynulé dekádě vyšvihla mezi televizní seriálové velmoci. Vyprodukovala vlastní subžánr detektivky nazvaný nordic noir, který se prosadil u globálního publika, jež ochotně hltalo dánské nebo švédské titulky u temných, precizně vystavěných příběhů zločinu. Nordic noir byl natolik vlivný, že jej zkoušeli napodobovat producenti v jiných zemích Česko nevyjímaje a americké televize natáčely remaky těch nejpopulárnějších sérií. Seveřané by tak mohli spokojeně spočívat na vavřínech, které si podestlali. Místo toho dělají opak.

Berou osvědčenou krimi formuli a pouštějí se do složitého tématu terorismu a islámské radikalizace mladých Západoevropanů. Tedy tématu, do něhož se kromě akademiků a novinářů nikomu moc nechce, které je často poznamenané zjednodušujícími soudy o islámu a migraci, a navíc jako by se z podstaty vylučovalo s atraktivní televizí. Výsledkem je pozoruhodný osmidílný seriál Chalífát z produkce švédské veřejnoprávní SVT, který rozšiřuje mezinárodní nabídku Netflixu.

Reklama
Reklama

Na začátku byla fotka

Vznik seriálu se datuje k fotce tří britských dívek, které utekly od rodin, aby se přidaly k extremistickému Islámskému státu (ISIS) vzniklém na území Iráku a Sýrie. „Nesmírně mě to zasáhlo, možná proto, že mám dceru v tom samém věku,“ řekl deníku Variety jeden ze scenáristů Wilhelm Behrman, který sérii vytvořil spolu s Nikolasem Rockströmem. Seriál se tak zaměřuje na méně známou ženskou tvář islámské radikalizace.

https://www.youtube.com/watch?v=77A1RlMckVY

Režíroval ho příznačně Goran Kapetanovic, rodák ze Sarajeva, jenž patří k imigrantům, které Švédsko přijalo po válce v Jugoslávii. I postava zapálené kriminalistky z proti-teroristického oddělení, která je variací na zuřivou asociální vyšetřovatelku z Mostu, pochází ze Sarajeva. Autoři tak nenásilně vykreslují imigrační historii vyspělé západní země, jež patří - měřeno přijímáním uprchlíků - k nejvstřícnějším v Evropě.  A dotýkají se i výzev a komplikací, které s otevřenou politikou multikulturalismu souvisí.

Zdánlivý „detail“ osobní historie jedné z postav vypovídá mnohé o tom, jak tvůrci ke složitému tématu, které rezonuje (nejen) švédskou společností, přistupovali – bez alarmismu nebo sklonu zjednodušovat, případně démonizovat muslimskou komunitu či plošně varovat před konvertity k islámu. Podle statistik se radikalizuje jen malá část západních konvertitů. Přesné počty Švédů konvertujících k islámu nejsou známé, odhady se pohybují kolem tří a půl tisíce lidí. Ze Švédska přitom odešlo do Sýrie bojovat kolem tří set lidí. Čísla jsou podstatně nižší například v Německu, přesto tvoří radikalizace spolu s rostoucí zkušeností s teroristickými útoky jeden z palčivých problémů současné západní Evropy.

S tímhle vědomím Chalífát bezesporu vznikal. Nicméně není „na straně“ ani očividně neplní objednávku švédských tajných služeb, i když k jejich členům měli tvůrci přístup a při psaní vycházeli i z rozhovorů, které s nimi vedli. Ti byli ostatně jen jedním z mnoha zdrojů. Autoři, kteří seriál vyvíjeli od roku 2014, čerpali z akademických studií, novinových textů, analýz, bezpečnostních zpráv, dokumentárních filmů nebo materiálů zveřejněných samotným ISIS. Behrman v minulosti pracoval jako reportér a jeho novinářský přístup je znát. Snaží se popsat své téma komplexně, ze všech úhlů - a v rámci pravidel diktovaných fiktivním dramatem i objektivně.

Jedna ven, tři dovnitř

Protože za Chalífátem stojí stejní autoři jako za zmíněnou veleúspěšnou švédsko-dánskou krimi Most, není překvapující, že Chalífát rozvíjí v žánru krimi osvědčený dramaturgický „severský“ model – k základní lince vyšetřování přidat sociální a osobní nadstavbu, která i z lokálního příběhu udělá příběh s univerzálním a emočním přesahem. To vše vyprávěné „románově“ - s otevřenými konci epizod, prolínajícími se příběhy řady postav a vypravěčským obloukem klenoucím se napříč celou sérií.

The Bridge
Most, 1. série • Autor: NRK

Hlavní pozornost se soustředí na emoční cestu čtyř mladých dívek, z nichž jedna se snaží z Islámského státu – konkrétně města Rakka – zoufale dostat i s malou dcerou. Další tři naopak směřují opačným směrem poté, co je verbíř s tváří okouzlujícího učitele získává pro Alláhovu svatou věc. Zatímco jedna pochází z rozvrácené rodiny s násilnickým otcem, čečenským přistěhovalcem traumatizovaným válkou, dvě jsou dobré studentky s milujícími rodiči. I tak se ale považují za oběť systému a společnosti, která v jejich očích nenávidí muslimy a považuje je za občany druhé kategorie odsouzené maximálně ke „kariéře“ uklízečů, pokud se nevzdají své víry.

Proto je třeba nenávist vracet. Seriál tak rozrušuje vžitou představu, že se džihádisté rekrutují jen z rozvrácených rodin. Rozdílné osudy radikalizovaných mladých lidí dokresluje dvojice bratrů, kteří jsou zapojeni do plánovaných útoků. Jeden konvertoval k islámu ve vězení a chystá se jako mučedník dostat do slibovaného ráje. Svého psychicky labilního bratra vezme s sebou.

Seriál se dějově pohybuje mezi Sýrií a Švédskem – natáčelo se ve Stockholmu a Jordánsku – a mezi thrillerem a sociologicko-psychologickou studií. Začíná ve stísněném chalífátu, kde jsou nevěsty zboží, ženy nesmí vycházet z domu samy a vlastnění mobilu je může stát život. Jeden „zdědí“ po své méně šťastné kamarádce Švédka Pervin, která před časem odešla do Sýrie se svým klukem. Z něj je v současnosti boji traumatizovaný a nevypočitatelný člen radikální skupiny plánující útok. Mobil se stane její spojnicí se světem venku.

Konkrétně s ambiciózní policistkou, která chce s její pomocí rozkrýt plánovaný útok. Pokud jí Pervin bude donášet informace, dostane ji ven. Zoufalá žena na nebezpečnou dohodu přistoupí a její život se mění ve vrávorání na ostří nože pod dohledem paranoidního manžela i jeho bratrů v boji. Příběh radikalizace tří dívek na švédské straně pak ukazuje minulost Pervin, aniž by se tvůrci museli spoléhat na flashbacky. Dramaturgicky jde o inteligentní krok. Nejenže odvypráví, jak se Pervin dostala tam, kde je, ale zároveň podtrhne cykličnost – nikdy nekončící kruh radikalizace. Jedna ven, nové dovnitř.

Chalífát
K hlavním postavám seriálu patří zoufalá Pervin • Autor: Netflix

Chalífát přesvědčivě ukazuje, jak svůdný a destruktivní může náboženský fundamentalismus být, pokud ho islámští fanatici zranitelným dospívajícím správně naservírují. V případě dívek je ve hře třeba i zamilovanost, touha po romanci nebo vidina rebelujícího dobrodružství s nejlepší kamarádkou.

Právě chichotavé pubertální tajnůstkářství a naštvanou vzdorovitost vůči rodičům, s nimiž dívky k jejich zoufalství přestávají komunikovat nebo je poučují o islámu, přestože toho o něm samy příliš nevědí, seriál zachycuje bezchybně. Dobře tak vysvětluje zdánlivě nepochopitelné – jak se může normální puberťačka ze střední během několika týdnů ocitnout na hranicích Turecka se Sýrií na cestě do chalífátu s přesvědčením, že Západ nemá budoucnost a je nutné proti němu vést svatou válku.

Kdo je na to zvědavý

Seriál je ukázkový v tom, jak zručně drží pozornost publika u složitého a na papíře málo atraktivního tématu. Začíná jako klasický napínavý příběh o plánovaném teroristickém útoku, za nímž stojí fanatici z ISIS se sítí kontaktů ve Švédsku. Postupně se do popředí stále více dostávají emoce a zkušenost žen a dívek. Scenáristé tak nezavalí diváka od první epizody „těžkým“ a jejich slovy vlastně „nudným“ tématem radikalizace - budují si pro něj pečlivě půdu na jasném a atraktivním žánrovém půdorysu, do něhož publikum emočně a napínavým vyprávěním zaháčkují.

Využívají přitom všechny „triky“, které mohou, a chalífát tak není v pozitivním slova smyslu nuda ani náhodou. Díky vykreslení prostředí, přesně načasovaným cliffhangerům na konci každé epizody, střídání pohledů a stupňování napětí, za nímž doslova tiká bomba a hraje se o čas - nebo v případě Pervin o život.

Některé zápletky a zvraty jsou až příliš dokonalé, až příliš efektivní, někdy trochu zkratkovité. Al podstatné je něco jiného než drobné lapsy. Chalífát je dramaturgický ideál seriálové tvorby veřejnoprávní stanice. Zábavný formát suverénně využitý k tomu, aby autoři řekli něco společensky relevantního a důležitého pro budoucnost západní civilizace co nejširšímu publiku, které by na podobné téma jinak nebylo možná příliš zvědavé.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jindřiška Bláhová

redaktorka, kultura

blahova
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte