Nový Sex ve městě

Sex ve městě, pohádkově laděný rajcovní seriál o čtyřech kamarádkách řešících vztahy, sex a otázky, co vlastně úspěšná moderní žena devadesátých let má a může chtít, vždycky vzbuzoval silné emoce. Nadšení u těch, kteří/které v něm viděli/y setkání s novým, nečekaným světem a s nadhledem podanými myšlenkami ohledně ženské identity, sexuality a svobody. A na druhé straně opovržení nad povrchní zábavou nabízející konzumní feminismus a feminismus skrze konzum.

Sex ve městě nešlo během jeho šesti sezon vysílaných od roku 1998 v podstatě ignorovat. Jeho aktuální pokračování A co bylo dál… ale provází nová, neznámá a znepokojující emoce – smutek. Ne však nutně smutek nad tím, že se seriál nepovedl, nebo že nemá smysl křísit, což už bylo jednou uzavřeno, fungovalo a teď už nefunguje jako dřív.

Reklama
Reklama

Ženy ve vleku

Sex ve městě skončil v roce 2004. Následovaly dva celovečerní filmy (2008 a 2010), z nichž hlavně druhý je považovaný za kreativní propad a výsledek tvůrčí nesoudnosti při fetišizaci opulence a luxusu pouhé dva roky po globální ekonomické krizi. Nadhled, humor a romantiku vystřídala nekonečná módní přehlídka předních značek a pochybná emancipace žen v arabském světě. Vypadalo to na tečku za lukrativní audiovizuální komoditou. Uplynulo ale jedenáct let a všechno je jinak.

Nová pravidla a prostředí streamovacích platforem změnily životnost seriálů a filmů spolu s diváckými návyky. Dřívější konce přestaly platit. Je možné stále začínat znova nebo se vracet - podle logiky, že každý seriál nebo film si najde své publikum třeba i napříč časem a není nutné cílit na co nejširší diváckou obec. Byl by hřích nechat ležet ladem dobrou značku v době, kdy nemalá část publika touží po něčem známém namísto náročného objevování nového.

https://www.youtube.com/watch?v=Cy8Zz7Q56dY

A jak to bylo dál… prodlužuje příběh známé čtveřice single newyorských žen a nejlepších kamarádek. Kromě sloupkařky Carrie, která titulní frází komentuje zvraty ve svém životě i životech dalších postav, ještě právničky Mirandy, galeristky Charlotte a PR kouzelnice Samanthy. Jen už jim není třicet, ale přes padesát. Každá žije léta ve spokojeném manželství s princi, které si našly během doby, již zachycoval seriál. Dvě mají děti v pubertě. Tedy vyjma svobodomyslné Samanthy, která je singl a v Londýně, kam ji poslali scenáristé, protože se její představitelka Kim Cattrall odmítla do pokračování zapojit (údajně kvůli neshodám s představitelkou Carrie, Sarah Jessicou Parker).

Zmizelo hledání, karamboly, bezstarostnost, provokace, humor, a nakonec i romantická pohádka, kterou Sex ve městě v jádru vždycky byl. Zůstal život a trojice žen blízko menopauze, které svému světu nevládnou, ale jsou v jeho vleku. Pokud by někdo seriál soudil po první epizodě, bylo by snadné vidět ho jako jasný debakl plný trapných a nepochopitelných momentů a podivných scenáristických rozhodnutí. Jak je například možné, že špičková právnička Miranda působí jako zmatený, lítost budící chaot, který nedokáže adekvátně reagovat na to, co se kolem ní děje. Ty tam jsou sebevědomé a zajímavé figury.

Kdysi skvělou a pohotovou Carrie ukazuje scénář několikrát jako postaršího diblíka zápolícího s proměněným trhem práce – nezvládá se třeba zapojit do podcastu o sexualitě. Koktá a zajíká se podobně jako Miranda během první hodiny na Kolumbijské univerzitě, kde se rozhodla dodělat si humanitární právo. Charlotte mezitím vystupuje jako posedlá matka, která se nově kamarádí s bohatou černoškou. Všechny (včetně jejich manželů) kolektivně definuje hlavně neustále připomínaný věk a to, že působí, jako by uplynulou dekádu žily na jiné planetě.

První díl vyvolal tolik odmítavých reakcí i proto, že jeho autoři nenabízejí pokračování životů hrdinek, ale spíš okatě řeší postavení seriálu v proměněném světě i proměny týkající se sexuality, genderu, věku a identity obecně. Jakoby se báli, že na ně v éře woke kultury vyskočí ze skříně kostlivec v podobě nekorektního vyjádření nebo reprezentace v původním seriálu, který často vskutku bruslil na tenkém ledě. A jakoby tak chtěli předejít i možné kritice toho současného.

Privilegované bílé hrdinky tak musí projít poměrně nepříjemnou sebekritikou, aby mohly vůbec existovat – třeba Miranda opouští byznys a chce pomáhat afghánským uprchlicím. Musí se kát a být zesměšněné, aby mohly být součástí společnosti určované politickou korektností a rozmanitostí sexuálních a genderových identit, která je světelné roky vzdálená od ironických a v porovnání s dneškem bezstarostných devadesátých let. Jinými slovy, seriál tematizuje vlastní mechanismus vzniku v prodlužované expozici, místo aby hned vstoupil do rozběhnutých komplexních životů.

Uzavřená kapitola

U dalších dílů už rozpaky nahrazuje spíš zvědavost, kam a jak se bude seriál ubírat. Tady vstupuje do hry onen smutek, který se vine pod vyprávěním. Smutek se objevoval v jednotlivých epizodách původního seriálu, ale nikdy nefungoval jako určující emoce. V případě jedné postavy nyní vytryskne na povrch záhy a melodramaticky, u druhé se objevuje jako zatím nevysvětlený alkoholismus. Tvůrci museli vymyslet, jak se poprat s formátem romantické pohádky. Zatímco hledání prince je plné překvapení a zvratů, „šťastně až do smrti“ je v podstatě nuda. Vzrušením je právě smrt…

https://www.youtube.com/watch?v=ox6mg7cQK70

Místo pohádky tak nabízejí vyhrocené melodrama pro ženy/manželky ve středním věku ala klasik žánru, hollywoodský režisér Douglas Sirk. Dává to smysl - i forma původního seriálu se vyvíjela a odpovídala vývoji postav. Drsný, realistický New York a přímé promlouvání do kamery v prvních dvou řadách vystřídal větší důraz na konzum, komfort a fantazii luxusu. Současné melodrama vychází z přepjatosti a sebestřednosti vypravěčky Carrie, jen je posunuté k tématům, která se týkají manželství a rodiny.

Dynamika nové série je kvůli vztahovému nastavení figur natolik odlišná, až je skoro na zváženou, jestli dává smysl zmiňovat seriál stále jako součást fikčního světa Sexu ve městě. Jak dokola opakují postavy: nemůžeme zůstat stejní. Není to jen alibi a zdůvodnění existence něčeho, co je dost možná zbytečné, ale i pojmenování principu seriálu. Srovnávat ho se Sexem ve městě vlastně není moc zajímavé; ten je uzavřenou kapitolou.

Novinka nemůže být podobným fenoménem jako její předchůdce. Je jedním z mnoha seriálů, které jsou aktuálně na výběr. Za pozornost ale něčím stojí. V západní společnosti platí, že jsou od určitého věku ženy méně a méně viditelné. Seriálová produkce není výjimkou. Není příliš seriálů, které by zachycovaly plnohodnotně život hrdinek po padesátce, věk mezi produktivní čtyřicítkou a potenciálem excentrických babiček. Podstatně více „pokrytí“ jsou senioři (Kominského metoda, Grace a Frankie). Zajímavější tak je, jak budou tvůrci rozvíjet téma „ošklivého“ (nejen fyzického) stárnutí v kdysi krásném světě.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jindřiška Bláhová

redaktorka, kultura

blahova

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte