Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Kontext

Zasáhne Miloš Zeman ještě před svým odchodem do ústavního systému?

Jaké jsou možné plány Pražského hradu s Ústavním soudem

Miloš Zeman ve sněmovně, únor 2022  • Autor: Milan Jaroš
Miloš Zeman ve sněmovně, únor 2022 • Autor: Milan Jaroš

Prezidentu Miloši Zemanovi i jeho nejbližšímu okolí na začátku března vyprší druhý mandát na Pražském hradě. Děje se tak v době, kdy na Ústavním soudu ČR – jehož doplnění je jednou z hlavních pravomocí hlavy státu – chybí nový soudce či soudkyně po Kateřině Šimáčkové. Ta odešla na konci minulého roku na Evropský soud pro lidská práva do Štrasburku. Od tohoto momentu představil Hrad pouze jednoho kandidáta, advokáta Petra Poledníka, který ale neuspěl v Senátu.

A není to jediný důvod, proč se mezi politiky i právní veřejností začíná mluvit o tom, co se bude dít na Ústavním soudu v posledních Zemanových měsících. V příštím roce bude třeba najmenovat polovinu celého Ústavního soudu, protože sedmi ústavním soudcům skončí desetiletý mandát - včetně současného předsedy Pavla Rychetského. V souvislosti s možnými plány Zemanova týmu se v kuloárech spekuluje o tom, že prezident by ještě před svých odchodem chtěl v rozporu s duchem Ústavy ČR vybrat nového předsedu – a rozkolísat tak ústavní systém Česka.

Jméno z kuloárů

Že okolí Miloše Zemana a jeho političtí spojenci v obou komorách Parlamentu přemýšlejí o vyslání svých lidí na Ústavní soud ČR, se začalo ukazovat přibližně před třemi týdny, kdy podle výroků několika senátorů se znovu začalo debatovat o náhradníkovi za Kateřinu Šimáčkovou, přestože podle dřívějších výroků ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) se už prezident nechystal do konce svého mandátu nikoho jmenovat.

Jak říká předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS), žádné oficiální nominace z Pražského hradu do horní komory zatím nedorazily. „Žádné informace z Pražského hradu nemáme. Já bych doplnění soudu nechal až na příštího prezidenta,“ dodává. Někteří senátoři z ODS a STAN, se kterými Respekt v posledních dnech mluvil, však zmiňovali, že se v kuloárech začalo objevovat jméno advokátky Jany Tlapák Navrátilové působící na pražské právnické fakultě. Ačkoliv zákonodárci nechtěli na záznam zmínit, kdo s takovým návrhem přišel, podle informací Respektu ho se senátory probíral předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní soudce Jaromír Jirsa; ilustrační foto • Autor: ČTK
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní soudce Jaromír Jirsa; ilustrační foto • Autor: ČTK

Ten také fakt, že mluvil s některými senátory právě o nominaci Navrátilové, posléze po telefonu potvrdil. „Doktorku Navrátilovou znám, ale je to nakonec pravomoc prezidenta navrhnout jméno ústavního soudce. Navíc jsem zmiňoval i jiná jména, která by se - stejně jako jméno paní Navrátilové, jež zaznívá v kuloárech - neměla dostávat na veřejnost skrz novináře. Nikomu to neprospěje,“ komentoval záležitost Benda s tím, že nebude specifikovat, o jakých kuloárech mluví a jestli má jméno z Pražského hradu. Jak si ale vysvětlit, že komunikuje s vybranými senátory právě poslanec Benda, když jde o pravomoc hlavy státu? „Nebudu to už dále komentovat, je to rozhodnutí pana prezidenta,“ dodal pouze.

Ministr spravedlnosti Blažek k tomu nyní Respektu říká: „Minulý týden jsem to jméno od některých senátorů v Senátu zaslechl. Nevím, že by se k tomu prezident chystal. Naposledy jsem s ním o Ústavním soudu mluvil v září a říkal, že vzhledem k rozložení sil v Senátu je skeptický k tomu, že by nějaké jméno podal.“

Výsměch právu

Někteří senátoři každopádně považují takový návrh za nepřípustný kvůli zázemí Jany Tlapák Navrátilové. „Považovala bych za výsměch Ústavnímu soudu dosadit na pozici ústavní soudkyně sestru a jednu z partnerek v advokátní kanceláři bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce, který stál za věcmi, které dnes považujeme za odstrašující příklad českého práva včetně roztočení nemravného byznysu s dluhy v rámci exekucí,“ říká senátorka Hana Kordová Marvanová.

Za exministrem Pavlem Němcem zůstalo v politice více podezřelých kauz. Nejznámější z nich je případ katarského prince, který byl v Česku odsouzen za sexuální delikt, ale Němec ho pustil domů, kde nebyl potrestán. O Němcovi se také mluvilo kvůli velkému rozdávání stížností pro porušení zákona. Ty může ministr spravedlnosti poslat Nejvyššímu soudu a odsouzený díky tomu má šanci  uniknout trestu. Stížností podal Němec během svého působení v úřadu zhruba čtyři stovky a dělal to častěji než jeho předchůdci.

Pavel Němec, 2009 • Autor: Profimedia
Pavel Němec, 2009 • Autor: Profimedia

Český rozhlas upozornil na Němcovu stížnost z roku 2005 ve prospěch dvou albánských drogových bossů. Stížnost pro porušení zákona Němec použil i u katarského prince. Němec byl také šéfem ministerstva pro místní rozvoj, kde jeho éru provázelo pobírání předražených rekonstrukcí služebních bytů pro něj a jeho náměstky. Jako poslanec se pak podílel na zmíněném schválení zákonů zavádějících v Česku tzv. byznys s chudobou a posléze už jako končící ministr spravedlnosti několikanásobně zvýšil odměny advokátů za vymáhání dluhů. To dále posílilo negativní dopad těchto podnikatelských aktivit, ze kterých těžili především advokáti a exekutoři, na chudší část společnosti.

Jana Tlapák Navrátilová působí v advokátní kanceláři Němec, Bláha a Navrátilová, kde je jednou ze tří partnerek firmy, na pražské právnické fakultě vyučuje na katedře trestního práva. „Nominace na funkci soudce Ústavního soudu je poctou pro každého právníka, zejména s dlouholetou akademickou praxí. Nicméně nominace je právem prezidenta a z jeho strany jsem oslovena nebyla,“ odpověděla na zaslaný novinářský dotaz, ale už neupřesnila, jestli za ní s nominací nepřišel někdo z parlamentu.

Kritici jmenování Tlapák Navrátilové mluví o tom, že s jejím případným usednutím na Ústavním soudu by mohl opět vzrůst Němcův vliv na justici, ale zaznívají vůči ní i vstřícnější hlasy. „Já jsem to jméno zaslechl. Když jsem nad tím přemýšlel, pro někoho by samozřejmě mohl být problém, že je paní doktorka sestrou pana Němce, ale pro mě to není problém. Kdyby se jednalo o manžela či manželku, to už by byl problém, protože je to vztah, který by problémy působit mohl,“ říká například senátor ODS Zdeněk Nytra.

Senátor v klubu STAN Michael Canov má s Navrátilovou osobní zkušenost: pro senátory psala v době covidu ústavní stížnost, která napadala některá vládní omezení, nyní s ní skupina senátorů spolupracuje na stížnosti k Ústavnímu soudu týkající se odměn zastupitelů, o kterých v tuto chvíli rozhoduje vláda – a někteří senátoři to považují za porušení ústavně zakotveného práva na samosprávu. „Spolupráce byla vždy dobrá a z toho důvodu má můj respekt,“ vysvětluje Canov s tím, že v Senátu padlo její jméno a ještě další dvě, která si už nepamatuje. „Mluvilo se o tom, že všechna měla přijít z Pražského hradu, ale nebylo to oficiálně, zaslechl jsem to mezi řečí, takže víc nevím,“ dodává.

Předseda Senátu a zároveň významný člen ODS Miloš Vystrčil se nechtěl k záležitosti vyjádřit. „Vůbec nevím o možnosti, že by se mělo uvažovat o doplnění soudu,  a už vůbec nevím nic o jménu, které zmiňujete. Vyjádřit se k tomu tedy nemohu a nebylo by to ani fér,“ říká.

Předčasný předseda soudu?

Další otázka, o které se v souvislosti s Pražským hradem a budoucností Ústavního soudu diskutuje, zní, jestli Miloš Zeman ještě zasáhne i do šéfování této instituce. Že se o tom mluví, potvrzuje ministr spravedlnosti Pavel Blažek. „V létě jsem o tom zachytil spekulace, teď zase nějaké, ale nic konkrétního k tomu nevím,“ říká Respektu. Informace, které se šíří mezi členy právní obce, uvádějí, že prezident zamýšlí jmenovat předsedou Ústavního soudu ústavního soudce Josefa Fialu, a to s odloženou účinností do doby, než v srpnu 2023 skončí současný předseda Pavel Rychetský.

Jan Kysela • Autor: Matěj Stránský
Jan Kysela • Autor: Matěj Stránský

Formálně v tomto kroku nemůže prezidentovi nikdo zabránit, protože je tato kompetence pouze v jeho rukou. Ústava ČR přesně neříká, kdy nejdříve je možné jmenovat předsedu Ústavního soudu, ale podle ústavních právníků by byl takový krok jednoznačně protiústavní a mohl by způsobit právní a politický chaos. „Znamenalo by to vyprázdnění kompetencí nového prezidenta. Navíc se jedná o rozhodnutí předčasné, bezdůvodně dělané dříve než půl roku předem a v době, kdy se střídá prezidenství,“ vysvětluje právník a politolog Jan Kysela z pražské právnické fakulty.

„Nový prezident bude v následujících letech jmenovat téměř celý Ústavní soud. A tohle by bylo chápáno jako pokus prodloužit Zemanovu éru s tím, že soudce, který je z dnešního Ústavního soudu nejbližší hradnímu osazenstvu, by byl dosazen na určitý čas do čela. Ale i bez ohledu na osobu Josefa Fialy by tento krok byl ústavně i politicky na pováženou,“ dodává.

Fiala by v případě jmenování předsedou Ústavního soudu ČR seděl v čele soudu dva a půl roku, než mu skončí desetiletý mandát. Nicméně právě v těchto letech by mělo dojít k obměně čtrnácti soudců z patnácti (kromě Pavla Šámala, který se stal ústavním soudcem v roce 2020). A předseda soudu může mít poměrně velký, byť neformální vliv na zákulisní vyjednávání, kdo do této instituce přijde. „Prosím, respektujte, že podobnými formami s médii nekomunikuju již čtvrtstoletí,“ napsal pouze Fiala na zaslané otázky Respektu, aniž se vyjádřil k tomu, jestli mu tato funkce byla nabídnuta.

A proč by Miloš Zeman chtěl do čela soudu právě Josefa Fialu? „Byl jmenovaný v době, kdy už kvůli špatným vzájemným vztahům neměl na jmenování nových soudců neměl vliv Pavel Rychetský, ale naopak si tam prezident na sílu chtěl dostat své nominanty,“ vysvětluje Kysela. Fiala měl blízko k Pražskému hradu  už před jmenováním soudcem. Hradní kancléř Vratislav Mynář měl o Fialovi v roce 2012 mluvit jako o kandidátovi na senátora za Stranu práv občanů (dřívější Zemanovci), které v té době šéfoval, ale z kandidatury nakonec sešlo.

Zemanův kandidát? Ústavní soudce Josef Fiala • Autor: ČTK / Šálek Václav
Zemanův kandidát? Ústavní soudce Josef Fiala • Autor: ČTK / Šálek Václav

S tím, že by předčasné jmenování předsedy bylo protiústavní, souhlasí i ústavní právník z Právnické fakulty Masarykovy univerzity Ladislav Vyhnánek. „Prezidentovi v určitý termín končí funkční období a až půl roku poté skončí předsedovi Ústavního soudu. Následujícího předsedu musí jmenovat někdo, kdo je v době jeho konce ve funkci hlavy státu, tedy příští prezident. Jinak by pravidlo o časovém omezením funkce bylo k ničemu, když byste mohla jmenovat jakýkoliv orgán na deset let dopředu,“ říká.

A jaký by byl v takové situaci postup nově zvoleného prezidenta? Podle Kysely i Vyhnánka by se mohlo jednat o tzv. pa-akt, který by byl nulitní, respektive by nikdy nevznikl, protože je v hrubém rozporu s ústavním pořádkem. Liší se ale v tom, jestli by měl nový prezident či prezidentka rozhodnutí Miloše Zemana o jmenování zrušit – Kysela si myslí, že by to bylo srozumitelnější. „Když ho Zemanův nástupce zruší, jmenuje nového předsedu a uvede ho do úřadu. Poté by byla ta situace vyřešena,“ míní.

Vyhnánek by případné Zemanovo rozhodnutí o předčasném jmenování nerušil, protože by to podle něj způsobilo ještě větší právní nejistotu. „Mohlo by to vytvořit chaos, když budete mít na jedné straně rozhodnutí, které nepovažujete za vůbec vzniklé, protože je v tak zásadním rozporu s ústavou, ale pak ho stejně zrušíte, čímž vlastně říkáte, že takové rozhodnutí vzniklo,“ vysvětluje.

Pokud by nová hlava státu nechtěla Zemanův krok rozporovat, může se teoreticky na základě existujícího rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v podobné věci obrátit na NSS některý z ústavních soudců. S tím, že každý člen Ústavního soudu má subjektivní právo, aby byl brán v potaz jako předseda, jelikož prezident vybírá pouze z jeho osazenstva – a tím, že Zeman by konal takto předčasně, ochudil by ostatní ústavní soudce o možnost být vybrán novým šéfem či šéfkou instituce. „Je to ale poměrně složitá konstrukce. Navíc mluvíme o prezidentově kompetenci, nástupce Miloše Zemana by měl konat, protože jinak si sám vyprazdňuje svou funkci,“ myslí si Kysela.

Ladislav Vyhnánek připomíná, že podobně začala ústavní krize v Polsku, které dnes Evropská komise kritizuje kvůli problémům s právním státem. V roce 2015 odcházející polský Sejm, ve kterém měla většinu vláda Občanské platformy, navolil následovníky ústavních soudců ještě před tím, než jim měla skončit funkční období. A situace vedla k agresivní reakci nastupující konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost, která soudce odmítla jmenovat a navolila si vlastní. Posléze vzniklo několik protichůdných rozhodnutí Ústavního soudu a polského parlamentu a mluvilo se o „právním guláši“, který nemá řešení.

„A to je právě problém. I kdyby se nakonec Zemanův nástupce zachoval správně, vnesl by takový krok Miloše Zemana do právního systému velkou právní nejistotu, se kterou se politická reprezentace bude muset v následujících letech vypořádat,“ uzavírá Vyhnánek.

Tiskový mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček na zaslané dotazy týkající se nominace Jany Tlapák Navrátilové i případného jmenování Josefa Fialy předsedou soudu nnereagoval.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].