Tuleja nakonec ministrem nebude. Proč je těžké sehnat ministra pro vědu a výzkum?

Když v minulém týdnu předstoupila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) před veřejnost a sdělila, že podává demisi, leckdo asi začal ťukat do vyhledávače její jméno. Výměnu na postu, který spadá pod Úřad vlády a nemá vlastní budovu ani příliš široký výčet pravomocí, doprovázela slova podpory odcházející kolegyni z řad akademiků, pochvala politických kolegů. Nepravidelný vládní post, který byl všehovšudy zřízen třikrát, měl mít od pondělí nového ministra: bývalého rektora Slezské univerzity v Opavě Pavla Tuleju (TOP 09). Ten se však nakonec v pátek odpoledne vzdal nominace poté, co vyšlo najevo, že jako akademik nedodržel profesionální standardy publikační činnosti. Někteří kolegové navíc tvrdě zpochybnili jeho vědeckou erudici a najednou bylo jasné, že pozice nového ministra bude kvůli těmto námitkám hned od startu až příliš vratká.

TOP 09 zatím neoznámila, koho na pozici ministra či ministryně pro vědu a výzkum nominuje. Podle vyjádření straníků po oznámené rezignaci Langšádlové měla TOP 09 čtyři kandidáty včetně Tuleji – zatím tedy zbývají tři. Po odchodu Langšádlové i Tuleji nicméně současně zbyly minimálně tři doposud nezodpovězené otázky. Co by takový ministr a jeho rezort vlastně měl dělat? Co by měl umět? A neznamená start pro nadcházejícího člena vlády zaručený neúspěch?

Něco tady, něco jinde

O konci Heleny Langšádlové se v kuloárech již nějaký čas mluvilo. Ne kvůli politickému skandálu nebo nedostatku výsledků (alespoň dle výstupů koaličních politiků, kteří minulý týden vypočítávali, co vše ministryně stihla dokončit či rozpracovat). Problémem nebyl ani směr, kterým „vědu a výzkum“ Langšádlová tlačila. Nakonec její neúspěšný následovník Tuleja na tiskové konferenci sliboval „evoluci, a ne revoluci“ – tedy že naváže na věci rozdělané Langšádlovou, aniž by podrobněji specifikoval, co přesně považuje za prioritu. 

Důvodem výměny, který ministryně shrnula do zkratky, že měla „málo lajků“, byla podle představitelů TOP 09 nedostatečná komunikace výsledků vlastní práce směrem k veřejnosti. Dá se namítnout, že takový důvod existoval třeba i před rokem, aktualizačním momentem se však staly blížící se evropské, krajské a následně i sněmovní volby. Vláda jako celek se dlouhodobě potýká s nízkou důvěrou občanů a TOP 09 zase s nízkými preferencemi. A mezi důvody, proč tomu tak je, členové vlády zmiňují slabou komunikaci. Ministerská výměna tak více než cokoli jiného působí jako snaha dodat svěží vítr straně i vládě jako celku. 

Ne všichni členové kabinetu výměně a jejímu zdůvodnění rozuměli. „Kdyby měli kolegové výhrady k obsahu práce, bylo by mi to srozumitelnější,“ říká ministr školství Mikuláš Bek (STAN), jehož agenda je s tou „vědní“ úzce spjata. Na „lajcích“ lze podle něj případně pracovat. „Byť to u rezortu vědy není lehké,“ říká s tím, že základní problém podle něj je, že jde o agendu, která je pro outsidery těžko srozumitelně přeložitelná. Opačný názor formulovala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která říká, že právě komunikace je rovnocennou součástí práce ministra, a pokud se nedaří, změna je nutná. „Tuto složku podceňovala dlouhodobě, byť jsme ji na to upozorňovali,“ vysvětluje nutnost změny šéfka strany.