Možnosti se vyčerpaly. Ve Vrběticích útočili ruští agenti, ale přímé důkazy už policie nezíská

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) oznámila, že odkládá vyšetřování útoku na vrbětický muniční areál. Stalo se to tři roky poté, co tehdejší premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček na narychlo svolané víkendové tiskové konferenci přišli se šokujícím zjištěním, že ruská vojenská rozvědka stojí za mohutnou explozí padesáti tun munice v říjnu 2014, při níž zahynuli dva čeští občané Vratislav Havránek a Luděk Petřík a bylo evakuováno několik obcí. Škoda způsobená explozemi se vyšplhala na více než miliardu korun.

Na původní informaci se nic nemění. Jak NCOZ uvádí ve své tiskové zprávě, má přes odložení případu za prokázané, že teroristický čin provedli příslušníci ruské vojenské rozvědky, Hlavní správy generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace známé pod zkratkou GRU. Chybějí však přímé důkazy, které by umožnily obvinit její členy z terorismu.

„Jejich motivem bylo zabránit dodání zbraní a munice do oblastí, kde ruská armáda prováděla své operace. Ruská vojenská rozvědka měla prostředky ke způsobení výbuchů včetně osob, které za tímto účelem přicestovaly z Ruska a ihned poté odcestovaly zpět, a navíc, dle zjištění NCOZ, disponovala detailními informacemi o uskladněném zboží, jeho pohybu i jeho konečném uživateli. Pachateli byli dle zjištění Národní centrály proti organizovanému zločinu příslušníci jednotky 29155 určené k provádění diverzních operací v zahraničí spadající pod 161. centrum přípravy specialistů zvláštního určení GRU,“ uvádí policie.

Rozkrytí případu vedlo v Česku k vypovězení desítek ruských špionů z ruské ambasády v Praze, vláda vycouvala ze záměru dát rozšíření jaderné elektrárny Dukovany ruskému Rosatomu, který nakonec nebyl ani pozván do tendru, a vztahy Prahy s Moskvou se zmrazily. Česko podpořily i další státy EU, kter rovněž vypověděly ruské agenty.

Zbraně pro Ukrajinu

Ve Vrběticích došlo ke dvěma výbuchům: nejdříve 16. října 2014 a následně 3. prosince 2014. V té době byly ve zdejších skladech zbrojařské firmy Imex uloženy zbraně, které měly být přes bulharského obchodníka Emiliana Gebreva vyvezeny na Ukrajinu. Moskva ji několik měsíců předtím poprvé vojensky napadla a zbraně měly Kyjevu pomoci k účinnější obraně na východě země. Agenti GRU se nejdříve snažili vykupovat zbraně, o nichž měli informace, že by mohly směřovat na Ukrajinu z evropských zemí. V takových případech se vydávali za obchodníky se zbraněmi. Když se jim to nepovedlo, přišly na řadu útoky. Kromě Vrbětic zničili i několik skladů v Bulharsku.

Policie však nemá dostatek důkazů, že instalovali výbušný systém přímo ve vrbětickém areálu. „Pro další postup policejního orgánu chybějí některé informace, zejména k pohybu jednotlivých příslušníků GRU na území ČR, ve skladech ve Vrběticích. Lze jen předpokládat, jaké úkoly plnili jednotliví příslušníci nacházející se v ČR a okolních zemích, případně kolik dalších příslušníků ruských ozbrojených sil a jejich spolupracovníků se na útoku podílelo,“ píše k důvodům odložení NCOZ.

Hlavními podezřelými zůstávají pro policii příslušníci GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, členové její diverzní jednotky s číselným označením 29155, kteří mohli v areálu výbušný systém instalovat a ještě před explozí odletěli zpátky do Ruska. NCOZ žádala Rusko o možnost jejich výslechu, ale neúspěšně. „Protože podezřelí se zdržují v Rusku a orgány Ruské federace odmítly splnit požadavky vznesené Českou republikou cestou mezinárodní právní pomoci, s odůvodněním, že by vyřízení české žádosti mohlo poškodit svrchovanost, veřejný pořádek a důležité zájmy Ruské federace, není možné získat potřebné informace, kterými disponuje ruská armáda a ruské tajné služby,“ konstatuje policie.

Byly tak podle ní vyčerpány možnosti získat další důkazy v České republice, případně i v zemích, které vyhověly českým žádostem o právní pomoc. „Policejní orgán díky tomu nemůže získat další informace, které by um