Virolog: Stát nefunguje, vláda v ochraně seniorů selhala
 
Koronavirus, coronavirus, COVID19, COVID-19, COVID 19, rouška,
Ilustrační foto • Autor: Matěj Slávik

Dva výroky, které nedávno zazněly ve veřejném prostoru, ilustrují – položíme-li je vedle sebe – míru selhání státní správy, k níž v Česku v souvislosti s epidemií covid-19 došlo. „Počty hospitalizovaných v žádném případě neklesají. Máme zasaženou velkou skupinu seniorů, což je záruka dalších a dalších hospitalizací," řekl poslancům šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek s tím, že jen za říjen se koronavirem nakazilo téměř 39 tisíc seniorů starších než 65 let, což představuje skoro 15 procent všech infikovaných.

Autorem druhého výroku je ředitel Biologického centra AV ČR, virolog Libor Grubhoffer, který pro Český rozhlas uvedl, že antigenní testy proti nejrůznějším chorobám máme k dispozici už desítky let - a kdyby nedošlo k objevu modernější technologie PCR, byly naší hlavní testovací zbraní proti koronaviru.

Reklama
Reklama

Antigenní testy, které zbarvením reagují na přítomnost viru nebo jeho povrchových částí v odebraném vzorku, byly ve verzi pro nový koronavirus k dispozici již na jaře. „U nás v laboratoři jsme na jaře zkoušeli velmi kvalitní tchajwanský test a měli jsme s ním skvělé zkušenosti,“ říká pro Respekt Grubhoffer. A zatímco na Slovensku dokázali antigenními testy o minulém víkendu otestovat dvě třetiny populace, což pravděpodobně alespoň na čas omezí šíření epidemie, a v polovině francouzských lékáren budou nejpozději 13. listopadu dostupné pro zájemce zdarma a bez lékařského předpisu, v Česku v jejich nasazení selhává.

Většina domovů seniorů, které si je již dříve nezajistily samy, na jejich dodávku stále čeká, ačkoliv vládou nařízené plošné testování personálu i klientů by mělo skončit již ve středu. Místo urychlené akce se vedou spory o to, kdo vlastně testy za stát objednal a kdo je zaplatí.

Důvod má dvě roviny. „Vidím v tom psychologii,“ poukazuje na jednu z nich Grubhoffer. „Jsme v pokročilé fázi technologické revoluce a všechno se točí kolem technologie PCR. Ta je přitom technologicky, časově i finančně velmi náročná. Zapomněli jsme na imunochemické techniky vypracované v 80. letech minulého století.“ Tedy právě na antigenní testy, které jsou sice méně spolehlivé než PCR – spolehlivost se nejčastěji udává v rozmezí 70–80 procent – ale z epidemiologického hlediska je to pořád slušná hodnota, protože chceme-li potlačit epidemii, nemusíme nutně odhalit úplně všechny nakažené.

Navíc se antigenní testy k vyhledávání ohnisek infekce třeba právě v domovech seniorů nebo ve firmách hodí víc než k plošným testům, jaké provedli na Slovensku: pokud vyjde pracovník firmy nakažený koronavirem jako negativní, jeho kolegové už z hlediska pravděpodobnosti pozitivní budou. Ohnisko je tedy podchyceno.

Stát nefunguje

Druhou rovinou je, že česká vláda prostě nedokáže nasazení testů uspokojivě zorganizovat. „Domnívám se, že stát nefunguje. Tolik věcí je zanedbáno v péči, v diagnostice. Je obdivuhodné, že nemocnice naopak pracují bezvadně,“ říká Grubhoffer a podobně mluví i řada dalších lidí, kteří se o fungování státní správy během epidemie zajímají.

Pružnější vláda by dokázala včas zorganizovat plošné testování nejen v domovech seniorů a ústavech sociální péče, ale podle Grubhoffera i třeba ve školách: „Myslím, že jsme neměli zavřít školy, ale zorganizovat výuku tak, abychom omezili riziko - třeba pravidelně testovat učitele.“

Nasazení antigenních testů ve firmách komplikuje skutečnost, že odběry vzorků by měl podobně jako u metody PCR provádět vyškolený zdravotník. Pro velké firmy typu mladoboleslavské Škody by ale neměl být problém něco takového zorganizovat, Škoda má ostatně dokonce vlastní polikliniku. A pokud by vláda přišla s nějakými striktními požadavky, za jakých podmínek mohou větší společnosti dál fungovat mimo režim práce z domova, možná bychom byli překvapeni, jak rychle by si firmy dokázaly testy nakoupit a začít používat.

Celková situace v Česku každopádně nadále není dobrá, jak zaznělo i na páteční tiskové konferenci. „Počty diagnostikovaných seniorů stále narůstají, je to rizikový trend,“ zopakoval Ladislav Dušek a představil modely, které potvrzují to, o čem psal Respekt nedávno v komentáři: Možnost rychlého zabrzdění epidemie, kdy by v prosinci PCR testy odhalovaly méně než dva tisíce nově nakažených denně, existuje, vzhledem k přetrvávající míře sociálních kontaktů mezi lidmi bohužel není moc reálná. A realističtější scénář představený Duškem kopíruje prognózy skupiny BISOP - v prosinci se mají počty pozitivně testovaných stále pohybovat kolem osmi tisíc denně.

Česko má hustou síť nemocnic, kvalitní lékaře i sestry a hodně lůžek na počet obyvatel, což pomáhá situaci zatím zvládnout bez kolapsu lékařské péče. Ovšem za cenu, že u nás v přepočtu na milion obyvatel nyní umírá pravděpodobně nejvíc lidí na světě - mnohonásobně více, než jich umíralo kdekoliv na jaře včetně těžce zasažené Itálie. Vysoká úmrtnost v domovech seniorů a ústavech sociální péče, jíž vláda mohla zabránit, ale nezabránila, k tomu výrazně přispívá.

Komentář: Bez dalšího zpřísnění se k normálnímu životu hned tak nevrátíme

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 875

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte