Sněmovna
Jednání ve Sněmovně, ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Je to jednoduché: když nebude mít zločinec následnou možnost utratit ukradené peníze, ztratí motivaci krást. K tomuto ideálu se snaží svět, potažmo Česko dospět pomocí zákonů, které zamezují praní špinavých peněz. Tedy utrácení zlodějských financí v zákonných transakcích, a tím pádem jejich legalizaci. K zamezení takového toku financí musí ovšem umět odpovědné instituce rozeznat špinavé peníze a jejich vlastníky.

Omluva za poučující úvod, ale autor opakovaně a dodnes zjišťuje, že velká část jeho známých, často i otitulovaných, netuší, co jsou to špinavé peníze. Většinou si myslí, že jsou to nelegální peníze – pouze -  z obchodu s drogami nebo sexem. Ale nejen to, špinavé peníze jsou prachy pocházející z jakéhokoli zločinu. A proč tohle poučování?

Reklama
Reklama

Podle upozornění Mezinárodního měnového fondu protéká českými bankami a firmami stále více mezinárodního kapitálu a české instituce jej „nedostatečně monitorují“. Tahle diplomatická řeč se dá převést do policejní: podle vyjádření šéfa Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiřího Mazánka se Česko stává stále větší křižovatkou špinavých peněz. Perou se tu peníze skrze nákupy nemovitostí, pozemků, firem - a co je nejrizikovější, i ve veřejných zakázkách.

To poslední je docela ostuda. Česko patří mezi poslední země Evropské unie, v  nichž fungují anonymní vlastníci společností, které se mohou účastnit veřejných a komunálních zakázek. Jen připomeňme, že těmito zakázkami proteče ročně pět set miliard korun. Minulý rok v tom nicméně zaznamenalo Česko docela slušný posun. Parlament se začal zabývat zákonem, který zakáže anonymním firmám účastnit se veřejných soutěží o zmíněné stamiliardy. Vždyť za anonymem se nemusí skrývat jen ruský nebo italský mafián, může jít o teroristickou organizaci – BIS ve svých zprávách na „rizikový“ kapitál v Česku opakovaně upozornila.

Zákon narazil nejdříve kvůli Andreji Babišovi. Byla v něm formulace umožňující právní výklad jeho vztahu ke svěřeneckým „agrofertím“ fondům, který popíral premiérův střet zájmů. Formulaci se po několik měsíců trvající debatě podařilo opozici ze zákona vyřadit a zákonodárci se mohli věnovat podstatě. Zákazu anonymních vlastníků. Což prošlo, ale hlasy ANO, komunistů a ČSSD neprošla důležitá součást zákazu – povinnost odpovědných institucí prověřit. jestli vlastníci ucházející se o zakázky (a také veřejné dotace) ve formulářích nelžou. Jinými slovy, zákon by byl nekontrolovatelnou formalitou.

Senát sněmovně zákon vrátil a v normě se opět objevila povinnost kontroly. Poslanci se budou věcí zabývat příští týden a už teď probíhá v kuloárech velká debata o kontrolorech a případných sankcích za krytí identity „špinavých“ vlastníků. Debata už po vyřešení problému „Babiš“ veřejnost moc nebere, ale jde o jeden z nemnoha zákonů, který by pomohl skutečně vyřešit tuzemskou korupci v nakládání s veřejnými financemi – jak ji známe od většiny vlád od roku 1993.

Tedy od chvíle, kdy tehdejší premiér Václav Klaus pronesl památnou větu, že neumí rozlišit špinavé peníze. Když nemusí on, my bychom měli.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte