Promarněná příležitost Ústavního soudu

Ve středu čeká nově obsazený Ústavní soud první politicky výrazná kauza. Bude rozhodovat o ústavnosti valorizace důchodů, kterou loni schválila vláda Petra Fialy. Případ se k němu dostal z podnětu od opozičního hnutí ANO. Jeho poslancům se nelíbí, že Fialova valorizace snížila růst penzí: průměrná měsíční penze vzrostla od června 2023 o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Opozice také kritizuje způsob, jakým ke schválení novely došlo.

ANO v návrhu, o kterém bude rozhodovat Ústavní soud, argumentuje tím, že snížení důchodů bylo v rozporu s očekáváním příjemců, tedy důchodců, kteří počítali s vyšší částkou. Zároveň byla podle nich valorizace schválena retroaktivně a k přijetí byl zneužit režim legislativní nouze, tedy rychlejší projednání zákona, které s sebou nese omezení času na vystoupení politiků. 

A protože jde víc o politický než čistě právní spor, rozhodl se nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa, že k případu proběhne ústní jednání, což je poměrně mimořádný krok. Naposledy proběhlo v roce 2019 a týkalo se otázky ochrany a uchovávání údajů o elektronické komunikaci u poskytovatelů telekomunikačních služeb (tzv. data retention).

Ústavní soud totiž neplní roli obecného soudu, rozhoduje většinou na základě sesbíraných důkazů z dřívějšího projednávání. Neříká, jak by mělo být rozhodnuto, ale když nebylo podle něj rozhodnuto správně, definuje, v čem bylo původní rozhodnutí či politický krok protiústavní. 

Ústní jednání před Ústavním soudem neslouží jen k tomu, aby se soudci něco nového dozvěděli. Používá se – aktuální případ nevyjímaje – spíše z důvodu signálu směrem k veřejnosti, zvlášť když jde o ožehavou kauzu na politické úrovni. A říká tím: Bereme ji vážně, vyslechli jsme všechny důležité postavy, zároveň si nechceme brát víc moci, než jako soud máme, a politiku necháváme politikům. Zároveň může být také zajímavé vidět proslovy a reakce aktérů v jiném než politickém procesu.