Předvolební shoda: dětské skupiny zůstávají

Ve sněmovně zbyl před létem obrovský balík zákonů, u nichž reálně hrozilo, že před koncem volebního období spadnou pod stůl. Nedokončených norem je přes pět stovek a řada z nich je klíčová. Poslanci situaci vyřešili sérií zvláštních letních schůzí, na nichž sice nedoženou všechny resty, ale je naděje, že pár důležitých zákonů nakonec legislativní kolečko dokončí.

Jeden takový poslanci a poslankyně schválili ve středu. Týká se tzv. dětských skupin a je možné je za to opatrně pochválit. Nejen proto, že se sešli v červenci v náhradních prostorách, aby věc projednali, neboť hlavní sál se rekonstruuje. Ale hlavně proto, že u podmínek služby klíčové pro tisíce rodičů se vláda s opozicí téměř ukázkově dohodly na kompromisu.

Původní vládní návrh počítal s přeměnou dětských skupin na jesle (tedy název evokujících předlistopadová zařízení) a s tím související zpřísnění podmínek pro jejich provozování, nebo snižoval na tři roky věkovou hranici dětí, které mohou skupiny navštěvovat. Nový zákon byl potřeba, protože jejich financování z EU končí příští rok na jaře a přejdou pod český rozpočet.

Po několik měsíců trvajícím vyjednávání mezi vládními ANO a ČSSD na jedné straně a Piráty se STAN a SPOLU na straně druhé vznikl návrh, který zachoval původní název i volnější podmínky, věkovou hranici posunul na předškolní věk (dolní hranice zůstává na šesti měsících). Pro děti do tří let je stanoven maximální poplatek na čtyři tisíce korun měsíčně, pro starší děti finanční strop stanoven není.

To vše je důležité proto, že už od roku 2014, kdy vznikly díky zmíněnému financování z evropských fondů, dětské skupiny do vykrývají chronický nedostatek míst v mateřských školkách. Sice se školkám úplně nevyrovnají ve vzdělávací funkci, rodiče si však dlouhodobě pochvalují jejich flexibilitu, vstřícnost i finanční dostupnost.

Kompromisní návrh získal podporu napříč politickým spektrem – proti zákonu z přítomných 110 poslanců a poslankyň nehlasoval nikdo, pětice zákonodárců se zdržela. Pro dlouholetého, tudíž značně cynického pozorovatele tuzemské politiky je taková shoda až podezřelá. Kde zůstali bojovníci kulturních válek, aby varovali před kariéristkami odkládajícími do skupin své děti?

Dokonce i šéf SPD Tomio Okamura - než se pokusil do debaty o dětských skupinách vklínit pandemický zákon - odříkal věty, které jako by vypadly z propagačního materiálu švédské vlády. Tedy že péče o předškolní děti „musí mít systémový charakter“ a je za ni primárně odpovědný stát. „Musí mít jednoznačně charakter veřejné služby a musí umožnit umístění všech malých dětí, jejichž rodiče o to mají zájem, ve veřejných zařízeních předškolní výchovy a péče,“ řekl.

Možné vysvětlení leží v načasování hlasování – deset týdnů před volbami mívají strany obvykle detailní přehled, co voliči chtějí a nechtějí. Po dostupnější předškolní péči nicméně lidé volají dlouhodobě. Třeba by to politici mohli brát vážně nejen v dobách kampaní.