Poláci a Maďaři zablokovali evropský rozpočet. Zvedne Babiš telefon?

Polsko a Maďarsko udělaly to, co viselo ve vzduchu už dlouho: zablokovaly dohodu na novém evropském rozpočtu. Stalo se tak na začátku týdne na úrovni velvyslanců členských států v Bruselu. Ve čtvrtek se koná videokonference šéfů Unie a věc se posune z diplomaticko-úředního patra do politického. Řada pozorovatelů je ale skeptická, že by mohlo dojít k průlomu.

O co přesně jde: státy EU momentálně dohadují jednotlivé legislativní kusy nového sedmiletého rozpočtu, který začne platit od příštího roku. Je v něm přes bilion eur a kromě běžného rozpočtu je součástí balíčku speciální fond na pomoc s dopady pandemie, oněch 750 miliard eur dotací a půjček, na které si chce EU půjčit peníze na kapitálových trzích. Dohromady jde o 1,8 bilionu eur, z toho pro Česko okolo 27 miliard eur, v přepočtu zhruba bilion korun.

Právní cestu k tomu, aby si Unie mohla půjčit peníze na trzích, měla otevřít nutná jednomyslná shoda na takzvaných vlastních zdrojích. Maďarský a polský velvyslanec ji však v pondělí zablokovali, protože součástí normy je podmínka o dodržování pravidel právního státu a možnost zastavení dotací pro zemi, pokud bude principy jako nezávislost policie a soudní moci ignorovat nebo cíleně destruovat. Polsko a Maďarsko považují podvázání nových dotací dohledem nad právním státem za útok Bruselu na svoji suverenitu - polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro prohlásil, že je to pokus o “instituční otroctví”.

Proti nim stojí ti, kteří rozpočet do značné míry financují a kteří stejnou podmínku pro otevření nového dotačního kohoutku vyžadovali. Holandský premiér Mark Rutte v úterý na půdě nizozemského parlamentu prohlásil, že možnost zastavit dotace pro ty, který si ze státu budují lokální oligarchii, je pro něj “nejmenší minimum,” jež mu umožní poslat holandské daně na východ Unie.

Čtěte také: Zpráva eurokomisařky Jourové potvrdila, že Maďarsko je “nemocná demokracie“

Výsledkem polského a maďarského tahu je i zadržování peněz pro země, které je naléhavě potřebují. Po první vlně pandemie šlo o Itálii, Španělsko, Portugalsko, Francii. Druhá vlna může na seznam nejpotřebnějších přidat i Česko – kterému tak spojenci z Visegrádu blokují pomoc.

Cest z patu je několik. Nejčastěji se zmiňuje ta, kdy by se schvalování rozpočtové části oddělilo a dál se pokračovalo v debatě. Přičemž EU by při nejhorším scénáři příští rok fungovala na rozpočtovém provizoriu - pokud by Maďaři a Poláci i při konečném hlasování lídrů řekli “ne”. Pandemický balíček by se pak ustavil mimo rámec EU jako mezivládní dohoda pětadvaceti států, bez účasti Polska a Maďarska.

Tahle technicko-legislativní kreativita není Unii cizí, naopak. Použila se i v případě, když exprezident Václav Klaus na podzim roku 2009 řekl, že nepodepíše Lisabonskou smlouvu kvůli údajné obavě z toho, že by si na základě Listiny základních práv občanů EU, již smlouva obsahuje, začali potomci sudetských Němců říkat o svůj majetek v českém pohraničí. Smlouva už byla všemi ostatními ratifikována, chyběl jen Klausův podpis, a do textu nešlo zasahovat. Bruselský aparát proto přišel se speciálním dodatkem, protokolem, jenž říká, že smlouva nemůže prolomit právní realitu minulosti - a ten se pak přidal k Lisabonu, když se aktualizoval o přistupující Chorvaty.

Většina evropských lídrů ale nechce jít náhražkovou cestou. Zejména čistým plátcům do rozpočtu na principu právního státu záleží a kvůli precedentu do budoucnosti z něho odmítají slevit. Nastupuje tedy tradiční vyjednávání co a za kolik, v němž Polsko a Maďarsko sledují svoje vnitropolitické zájmy.

V případě Polska jde podle všeho o boj uvnitř vlády mezi PiS a menší radikální stranou, kterou vede citovaný ministr Ziobro - a výsledkem je krajní pozice polského premiéra. Maďarský premiér Viktor Orbán naopak zjevně hraje o svoje osobní zájmy a svoje peníze. Maďarští investigativní novináři podrobně zmapovali, jakým způsobem živí evropské fondy firmy Orbánova otce a švagra a jak dopadlo policejní vyšetřování kvůli podezření, že získaly výhody nad ostatními uchazeči o dotace.

Orbán nebude chtít, aby mu Brusel víc viděl pod prsty, protože kandidátem na zmrazení fondů kvůli systematickému oslabování policie a soudní moci je “jeho” Maďarsko. Peníze zároveň on, otec i švagr potřebují. Orbán se proto bude snažit podmínku s právním státem spíše oslabit nebo třeba odsunout v čase.

Je to už po několikáté, co Visegrádská čtyřka prokazuje Česku špatnou službu. Polský a maďarský postup nejsou v zájmu tohoto státu a jeho občanů, naopak. Premiér Andrej Babiš přitom opakovaně označil Viktora Orbána za svého přítele a Visegrád si hýčká jako důležitou platformu. Teď má jedinečnou příležitost prokázat funkčnost a prospěšnost Visegrádu.

Například tím, že „svému příteli“ zavolá ještě před videokonferencí lídrů a pokusí se být prostředníkem mezi Budapeští a Bruselem, aby maďarské veto padlo, a uvolnila se tím cesta i pro Česko. Zda to udělal nebo udělá, není známo. Babišova tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková na otázku Respektu ohledně možné intervence u Orbána odpověděla jen to, že “hledání kompromisu je rolí předsednického státu”.