Komentář: disidenti a důchody
Pokud byla loňská hladovka zkouškou, pak Česko prošlo za jedna
Jiří Gruntorád a John Bok dosáhli svého cíle, což zní jako skvělá zpráva
Vyhlašovat anketu TOP 10 nejúspěšnějších hladovek v dějinách Česka asi není ten nejvkusnější nápad, ale pokud by se někdy náhodou takový žebříček sestavoval, pak kandidát na prvenství se jmenuje Jiří Gruntorád. Bývalý politický vězeň, signatář Charty 77 a zakladatel unikátní knihovny samizdatu Libri prohibiti dosáhl senzačním způsobem svého a dotlačil český stát k opatření, které se tady třicet let nedařilo prosadit – tedy k důstojným důchodům pro lidi perzekuované komunistickým režimem.
Gruntorád (71) si na ten úkol přinesl loni 17. listopadu k sídlu vlády stan a bez ohledu na mrazivé počasí se utábořil před vchodem. Přitom ohlásil, že zahajuje hladovku za odstoupení vicepremiéra a ministra sociálních věcí Mariana Jurečky. Ten totiž krátce předtím odmítl žádost bývalého disidenta Karla Soukupa o zvýšení jeho mizivé penze a přezíravě jej vyzval, ať si zažádá o dávky v hmotné nouzi. To se Gruntoráda dotklo: Soukupovi totiž chyběly odpracované roky jen proto, že ho komunistická policie vyhnala v osmdesátých letech ven z republiky.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si článek zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
