Cyklistické mýty Bohuslava Svobody

Dodneška je trochu záhada, proč se to v devadesátých letech v Česku stalo. Tehdy si zdejší pravice vedená ODS vzala do hlavy, že cyklistika ve městě je něco jako levicová úchylka, zbytečnost, nesmysl, nebo dokonce nebezpečí, kterému je třeba čelit. A v Praze se tenhle názor udržel a praktikuje doteď. Už se sice neoperuje s pojmem „levičáci“, ale hledají se jiné, kapku kvalifikovanější argumenty. Ty zastřešuje tvrzení, že se cyklistika do kopcovitého města prostě nehodí. Naposledy na toto téma promluvil nový primátor Bohuslav Svoboda v rozhovoru pro iRozhlas.cz. Podívejme se na některé jeho argumenty blíž:

1) Praha není rovina jako Amsterdam. Znamená to jezdit do kopce. To je pravda, v Praze jsou kopce. Zároveň ale Praha nabízí i spoustu svezení po rovině nebo téměř rovině. Prakticky na území všech městských částí nebo delší trasy podél Vltavy. Cyklistika se zkrátka nemusí provozovat ve větším množství všude po celé Praze, ale jen v určitých lokalitách, jako je to už dnes v Karlíně.  Mírné kopce (třeba po Vinohradské) lze snadno zvládnout pomocí přehazovačky a do větších nebo dlouhých kopců lze použít metro. To je velký pomocník pražských cyklistů: zatímco například ve Washingtonu se smí do metra s jízdním kolem pouze mimo dopravní špičku, v Praze kdykoliv. Kombinace jízdy po vlastní ose a jízdy metrem je pražská cyklistická rutina a magistrát s ní může ve svých plánech počítat.

2) Praha není asfaltová, takže cyklisté jezdí po kostkách, vjíždí do kolejnic. Pražské ulice jsou plné kostek, po kterých se nejezdí pohodlně. Zároveň má město možnost i v památkové zóně vytvářet cyklistické pruhy z hladkých kostek tak, jako to nedávno udělalo na Smetanově nábřeží. Vjíždění na koleje není bez rizika, ale každý jen trochu zkušený cyklista to zvládá.