Miloš Zeman nepoužívá veto zákonů jako častý nástroj své moci. Je to celkem logické: většinou má jeho veto pouze symbolický smysl, protože vlády či sněmovny, jejichž zákon vetoval, měly počtem svých poslanců sílu na jeho následné přehlasování. Nutný počet poslanců neměla sice jistý vláda Andreje Babiše, protože ji jako menšinovou podporovali nevyzpytatelní komunisté, ale právě Babišově vládě, respektive „jeho“ tehdejší sněmovně, prezident Zeman nikdy nic nevetoval.
Nyní je tu však jiný kabinet a Zeman se rozhodl k tomu, co ještě nikdy neudělal: vetoval novelu státního rozpočtu na rok 2022. „Příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů. Rozpočet tak vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun, to jest přibližně čtvrtina rozpočtového deficitu,“ stojí oficiálně na webových stránkách Kanceláře prezidenta republiky.
S výší výpadku má prezident pravdu. Andrej Babiš mu před dvěma lety slíbil, že snížení daně z příjmu – resp. zrušení tzv. superhrubé mzdy a tím zvýšení výplat a snížení příjmů státu - bude platit jen dva roky. Jenže dvouleté omezení pak nešlo podle Babiše (kterého ve zrušení superhrubé mzdy podpořila ve sněmovně ODS a SPD) do zákona aplikovat. A v době války a inflace si nikdo netroufne zvýšit zaměstnancům daně podle původního mustru, navíc to má vláda s ODS v čele v programovém prohlášení.
Zemanovo veto lze tedy považovat za myšlenkově kontextové, snížení daně se mu nelíbilo už před dvěma lety. Má to ale jeden zádrhel. Tehdy Andreji Babišovi rozpočet se stejným prohřeškem nevetoval, i když jako prezident věděl, že jeho požadavek dvouletého omezení nebude platit, navíc mu jako populistovi, který zná své lidi, muselo být jasné, že by dnes populista Babiš daně nezvýšil, ani kdyby byl u moci. I v tom se ale Zeman chová kontextově: kdo mu jde na ruku, to schválí to, co neschválí někomu, kdo mu na ruku nejde.
A konečně na další opravdu kontextové chování prezidenta upozornila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Vnímám to spíše jako osobní mstu Miloše Zemana za to, že v novele rozpočtu na letošek byla také změna v kapitole, která se týká Hradu. Konkrétně se jednalo o správu v Lánech, kde se snižoval rozpočet o 30 milionů,“ řekla Radiožurnálu. Dodejme, že v čele Lesní správy stojí Miloš Balák, který byl pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejných zakázek v Lánské oboře. Zeman mu ale dal milost, Balák v čele příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky zůstal, a poslanci proto peníze škrtli.
Zemanovo veto bude jistě opět přehlasováno a debatu o novele rozpočtu příliš neovlivní. Zeman jen ukázal, že se nemění. Poddajnému Andreji Babišovi nevetoval rozpočtový prohřešek, který vetuje k Hradu chladně vstřícnému Petru Fialovi. Ten první si nikdy nedovolil na rozpočet Hradu sáhnout, ten druhý rovněž moc ne - ale i formální a přesně zacílený škrt třiceti milionů korun přinutil poprvé v desetiletém hradní angažmá Zemana použít veto v kombinaci se svými osobními zájmy.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
