Assange zůstává v Británii, ale jeho příběh nekončí
 
Julian Assange
Plakát na zábradlí ekvádorské ambasády poté, co byl Julian Assange zatčen • Autor: AP/ČTK, Matt Dunham

Před pár dny přicestoval pod rouškou noci do Izraele Jonathan Pollard se svou manželkou Esther. Do nového domova tak konečně po třiceti letech strávených v amerických věznicích dorazil usvědčený špión, který v polovině 80. let předal izraelské tajné službě na tu dobu neslýchaný balík utajovaných amerických materiálů. V 80. letech bylo ještě zapotřebí tajné složky a šanony fyzicky ukrást, vynést a předat, nebo alespoň ofotografovat. Proto byl také Pollard ve srovnání třeba s Julianem Assangem v podstatě amatér, počet materiálů se pohybuje v řádu desítek tisíc, zatímco Assangeův portál WikiLeaks se pohybuje v řádech statisíců či miliónů zveřejněných dokumentů.

Pak jsou tu ale ještě další rozdíly. Především byl Pollard ve Spojených státech dopaden, přiznal se, dokonce s vyšetřovateli pod příslibem mírnějšího trestu spolupracoval. Vyšetřovatelé nicméně došli k názoru, že rozsah škod byl takový, že si zrádce zaslouží doživotí. To v praxi znamenalo podmínečné propuštění po třiceti letech spojené se zákazem vycestování – a  v průběhu oněch třech desetiletí byli Američané zcela nelítostní bez ohledu na to, kdo právě seděl v Bílém domě. Pollard zjevně utajované materiály předával plošně, bez toho, že by se příliš zabýval jejich obsahem, a Američané jsou přesvědčeni, že tak prozradil cizím tajným službám mnoho z jejich zpravodajských metod.

Reklama
Reklama

Čtěte také: Poustevník Assange přišel o azyl a vzápětí byl zatčen

Pocházel z rodiny těžce zasažené holocaustem a přestože se přeživší část dobře etablovala ve Spojených státech, cítil se být loajální především k židovskému státu na Blízkém východě. K tajným informacím se dopracoval postupně a úskočně, izraelským tajným službám je nabídl sám v přesvědčení, že Američané se svým spojencem dostatečně nespolupracují a negarantují dostatečně bezpečnost židovského státu. Kromě toho také pracoval za příjemnou odměnu. Do Izraele přiletěl jako starý muž - ale zjevně hrdý a přesvědčený o své dějinné roli, byť mnozí jeho odpůrci odkazují k nabobtnalému egu a celkově nerealistickému pohledu na svět. Příběh Jonathan Pollarda je tak v podstatě tragický, ale přehledný.

O Julianu Assangeovi, jehož vydání do USA v pondělí alespoň dočasně zabránily britské soudy, se něco takového říci nedá. Komu přesně náleží jeho loajalita, není jasné, od počátku plošného zveřejňování materiálů skrze jeho organizaci WikiLeaks se ale zdá, že z plošného zveřejňování obrovského množství utajovaných informací těží především odpůrci Západu - naposled významně třeba ruští trollové, kteří prostřednictvím WikiLeaks vypustili do světa ukradené maily amerických demokratů a podkopali tak prezidentskou kampaň Hillary Clinton v roce 2016. Ve spravedlnost Assange zjevně příliš nevěří: skrýval se před vyšetřováním ve Švédsku, porušil pravidla podmínečného propuštění v Británii a bojí se vydání do Spojených států.

Britská soudkyně, která vydání zabránila, přitom odmítla argumenty Assangeových právníků, že se jejich klientovi v USA nedostane spravedlivého procesu. Zdůraznila také rozdíl mezi informacemi publikovanými v médiích, z nichž byly odstraněny citlivé údaje, a plošným zveřejněním, jež praktikovaly WikiLeaks. Rozhodnutí podržet hackera v Británii zdůvodnila výhradně jeho křehkým psychickým stavem a hrozbou sebevraždy.

Julian Assange byl vždy rozporuplná a komplikovaná osobnost, podle informací lékařů trpí poruchou autistického spektra a je nanejvýš pravděpodobné, že se na něm navíc podepsala léta strávená na útěku, ve věznicích a v azylu, či spíše na sebe sama uvaleném domácím vězení na ekvádorské ambasádě. Assange nebyl osvobozen, zůstává ve vězení až do chvíle, kdy soud rozhodně o jeho případném propuštění na kauci kvůli hrozbě choroby covid-19. Američané se proti rozhodnutí s největší pravděpodobností odvolají. Assangeův osud zůstává nadále otevřený, jeho přínos mírně řečeno rozporuplný, jeho život rozhodně tragický.

https://www.youtube.com/watch?v=25uUaWHDAwc

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1674

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte