Na vzdělávání dáváme pořád stejně málo, v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci jsme už mnoho let na chvostu statistiky, učitelské platy jsou otřesně nízké, proto učitelská populace stárne a více než 70 procent učitelů je už starších než čtyřicet let.

Kdo si čte letošní zprávu OECD Education at a Glance, má pocit, že ta hlavní sdělení, jak je na tom naše školství, se už po léta nemění a jsou to většinou neveselá čísla. A to letošní studie zpracovává data z let 2008 – 2010. Od té doby si finančně spíš pohoršilo. Tak snad nebude pokus najít v té spoustě grafů i něco pozitivního, působit příliš křečovitě.


První dobrá zpráva zní jaksi samozřejmě - česká mutace studie o vzdělávacích systémech zemí OECD od roku 1996 pořád vychází. Každé září je na stránkách ministerstva školství k dispozici ke stažení (ZDE) a ti dychtivější si mohou stáhnout celý tlustospis v angličtině na stránkách OECD (ZDE). Je to mimořádně užitečná věc, za kterou platíme, a je dobře, že žádný z ministrů a ministryň nezačal šetřit zrovna tady. Žádný jiný takhle autoritativní zdroj informací totiž nemáme.

Druhá dobrá zpráva. Pořád platí, že naše školství v pozitivním smyslu žije z tradice. Patříme k zemím, kde přes devadesát procent obyvatel projde nějakým vzděláváním. U nás jen osm procent lidí skončí bez jakékoli školy, v Evropě je to v průměru čtvrtina. Patříme ke špičce zemí, pokud jde o počet středoškoláků (tam se v OECD počítají i učni). Pořád také platí, že poměrně málo lidí z našich učilišť a středních škol během studia odpadne. Jinde je to obvykle horší.

Ta třetí dobrá zpráva je nečekaná. Patříme k zemím, kde se z hlediska platů vysokoškolské vzdělání pořád mimořádně vyplácí. Vysokoškoláci mají oproti středoškolákům plat vyšší v průměru o osmdesát procent (záleží na věku a typu vzdělání). Jinde jsou ty rozdíly obvykle menší.

To je překvapení, protože už před lety se předpokládalo, že s odchodem čím dál větší části populačního ročníku na vysoké školy (momentálně zhruba čtyřicet procent), se rozdíly v platech budou rychle zmenšovat. Ale ony naopak rostou.

Nejspíš proto, že v naší populaci je pořád počet vysokoškoláků nízký (17 procent, hůř je na tom jen Mexiko, Rakousko, Itálie, Turecko, Brazílie a Čína, průměr EU je 28 procent). Mezi absolventy našich vyšších odborných a vysokých škol je nejvyšší míra zaměstnanosti, mezi lidmi se základním vzděláním a absolventy učňovských nematuritních oborů je naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti. Platí to dlouhodobě.

Koho to zajímá v číslech, tak nezaměstnanost lidí, kteří mají jen základní školu, se za posledních třináct let pohybovala mezi 14,5 – 21,4%, u lidí se střední školou mezi 3,3 – 6,7%, a u vysokoškoláků mezi 1,6 – 2,6%.

Ta poslední dobrá zpráva je už jen hypotetická. Pokud politici a průmyslníci opravdu uvažují racionálně a na základě čísel, přestanou nám třeba tvrdit, že víc lidí na učilištích pokud možno bez maturity téhle zemi prospěje. Všechna dostupná data říkají opak. A to po léta. Vzdělanější lidé snáze hledají zaměstnání, jsou zdravější a více platí na daních. Doporučuji přečíst si příslušné pasáže téhle studie opravdu pozorně (strany 26 – 32 v české verzi).

Spolu s Polskem, Slovenskem a Maďarskem patříme k zemím, kde jsou vyučení ohrožení nezaměstnaností nejvíc. Asi nebude náhoda, že právě celá „Visegrádská“ politická reprezentace pěje píseň o užitečnosti učilišť prakticky jedním hlasem. Pokud mají kapitáni průmyslu a politiky za to, že je potřeba víc lidí v technických a manuálních profesích (to možné je), budou muset hledat jinou cestu, než odsunout ještě větší část populace na učňáky. Škodí to dětem, společnosti jako celku i ekonomice.

Nebo si umí někdo ta čísla vyložit jinak?

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Feřtek

externí redaktor, respekt.cz

fertek300.jpg

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte