Nicki Minaj
Nicki Minaj • Autor: Eva Rinaldi / CC BY-SA 2.0

Otázka v titulku je samozřejmě záměrná provokace. Samozřejmě, že mají, o tom není sporu. Na mnohem zajímavější pole se ovšem dostaneme, když si položíme otázku, nakolik je nutné to vůbec opakovat a veřejně o tom debatovat.

Do veřejné debaty ženský orgasmus naposled přesunula americká zpěvačka a rapperka Nicki Minaj (v Respektu před časem vyšel skvělý profil od Pavla Turka), když v rozhovoru pro červencové vydání časopisu Cosmopolitan prohlásila, že v sexu „vyžaduje orgasmus“. „Všechny ženy by měly vyžadovat orgasmus. Mám kamarádku, která nikdy nezažila orgasmus. Nikdy!“ prohlásila s tím, že pro zmíněnou přítelkyni dokonce zorganizovala cosi jako krizovou intervenci v této věci.

Čtenáře nejspíš nepřekvapí, že toto téma vzbudilo zájem také v redakci Respektu, kde se rozběhla obsáhlá a vcelku bouřlivá debata. Zejména mladší kolegové měli pocit, že vlastně není o čem mluvit, protože je dané samo sebou, že „rovnost v orgasmu“ praktikují v ložnici všechny páry.

Jenže o této tezi lze pochybovat. Nemáme po ruce přesná domácí data, nicméně z loňského výzkumu mezi lidmi středního věku (35 až 65 let) provedeného agenturou STEM/Mark ve spolupráci se Sexuologickým ústavem 1. LF UK lze leccos vyčíst.

Třeba to, že některé dámy nebývají v ložnicích zcela upřímné: patnáct procent dotazovaných uvedlo, že o dosažení orgasmu „opakovaně“ lže, bezmála polovina pak uvedla, že jej předstírá „výjimečně“. Problém s těmito pojmy spočívá v tom, že si pod nimi každý představí něco jiného. (Mimochodem k onomu výjimečnému předstírání se překvapivě přihlásila také téměř pětina mužů.)


K podobným závěrům nicméně dospěli i výzkumníci amerického Kinseyho institutu, když v jednom z výzkumů zjistili, že pětaosmdesát procent dotazovaných mužů má za to, že při jejich posledním sexu jejich partnerka cílovou rovinkou proběhla. Ovšem z žen hlásilo zážitek vlastního vyvrcholení výrazně méně, čtyřiašedesát procent.

Pokud žena během sexu orgasmus předstírá, pak to znamená jedinou věc – ten skutečný nevyžaduje, nepovažuje jej za svoje „právo“, nepřihlásí se o něj. Je jasné, že důvody mohou být nejrůznějšího druhu, a opět pro ně nemáme po ruce přesvědčivé výzkumy.

Ale autorka tohoto textu si dovede představit, že mezi nimi může být přesvědčení, že ženský orgasmus prostě vyžaduje příliš námahy, příliš dlouho trvá, je příliš komplikovaný. Přesvědčení, k němuž ženy dospějí samy třeba proto, že se o ženském vyvrcholení pořád příliš nemluví, nebo v reakci na partnerovu neochotu či potíže jiného druhu. Přesvědčení, že ženská rozkoš nehraje v sexu tak klíčovou a ústřední roli jako ta mužská.

A právě k těm by slova o „rovnosti v orgasmu“ měla zamířit. „Jasně, schopnost vyvrcholit během sexu nestojí na žebříčku feministických témat příliš vysoko, sexualita je však ústřední součástí života,“ shrnuje sloupkařka Guardianu Jesicca Valenti. „Proč bychom neměly požadovat orgasmus pro všechny?“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Silvie Lauder

vedoucí rubriky, Fokus

Silvie Lauder

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte