Vláda schválila novou armádní koncepci, podle prezidenta nezaručí plnění závazků ani připravenost na konflikt
Novou armádní koncepci, která určuje priority a rozvoj české armády na následující roky, schválila vláda. Po pondělním jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO), který novou koncepci výstavby armády do roku 2040 a dlouhodobý výhled pro obranu státu do roku 2045 označil za nejdůležitější body dnešního jednání.
Zopakoval, že armáda musí navyšovat počty vojáků, což se letos daří. Za nejvyšší priority označil protivzdušnou a protidronovou obranu. Mezi priority dokument řadí dokončení výstavby těžké brigády, zahájení modernizace střední brigády, posílení ochrany proti vzdušným hrozbám a zlepšení velení a řízení.
Jednání se zúčastnil také prezident Petr Pavel, který poté novinářům řekl, že navržená koncepce nezajistí plnění spojeneckých závazků ani připravenost na konflikt vyšší intenzity. Z Koncepce výstavby Armády ČR 2040 vyplývá, že plánované financování do roku 2030 ve výši dvou procent hrubého domácího produktu umožní jen omezený rozvoj vybraných schopností.
"Mluvit o nějakém zásadním konfliktu, který by měl být, nevím, jak je to míněno, jestli skutečně tady na nás zaútočí a jediný náš nepřítel je samozřejmě Rusko, tak já si to neumím představit," uvedl Babiš ke kritice prezidenta.
Je podle něj potřeba budovat armádu a plnit závazky, je ale těžké zabezpečit všechny priority, jako je zdravotnictví a dopravní infrastruktura. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) to není závod o procentech. "Budujeme moderní armádu a uděláme všechno pro to, abychom směřovali k těm cílům, které jsou dány," dodal.
Mohlo by vás zaujmout:
Předchozí koncepci s výhledem do roku 2035 schválila vláda Petra Fialy (ODS) v roce 2023, obvykle se dokument přepisuje každé čtyři až pět let. Současný kabinet se rozhodl koncepci aktualizovat o dva roky dříve, než byl původní plán, mimo jiné i proto, že spojenci loni na úrovni NATO přijali nové budoucí závazky. Zůna začátkem letošního roku krátce po nastoupení do funkce aktualizaci dokumentu označil za jednu ze svých priorit. Původně bylo její dokončení a schválení plánované začátkem léta.
Podobně jako předchozí koncepce, nový dokument počítá s přípravou na dlouhotrvající konflikt vysoké intenzity proti technologicky vyspělému protivníkovi a zdůrazňují kolektivní obranu NATO, modernizaci výzbroje i doplňování personálu a zásob.
Nová koncepce zvyšuje plánovaný počet profesionálních vojáků pro rok 2030 z 30.000 na nejméně 32 000, zatímco cíl 10 000 příslušníků aktivní zálohy pro stejný rok zachovává stejný jako je v předchozím dokumentu. Nový materiál uvádí, že následně chce navíc zálohu rozšířit na 15 000 lidí. Mezi samostatné strategické cíle nově řadí rozšíření protivzdušné a protidronové obrany a propojení profesionálních vojáků, aktivní a všeobecné zálohy do jednoho funkčního celku.
