Prokuratura navrhla pro jihokorejského exprezidenta Jun Sok-jola trest smrti
Zvláštní prokuratura požaduje trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola za to, že v prosinci 2024 vyhlásil v zemi stanné právo. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z řady trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Soud vynese rozsudek 19. února.
Jun podle prokuratury vyhlásil stanné právo s cílem udržet se u moci, chtěl si uzurpovat soudní a zákonodárnou moc a zneužil při tom prostředků, které mají být použity pouze v zájmu celého národa. Měl se tím dopustit závažného porušení ústavního pořádku a demokracie. Když byl přednesen návrh na trest, exprezident se mírně pousmál a jeho příznivci v hledišti začali hlasitě nadávat.
"Nejednalo se o vojenskou diktaturu, která potlačuje občany, ale o snahu ochránit svobodu a suverenitu a obnovit ústavní pořádek," uvedl exprezident v 90minutové závěrečné řeči. Jun se prohlásil za nevinného s tím, že využití ústavního práva hlavou státu na vyhlášení stanného práva nemůže být vykládáno jako vzpoura. Kritizoval také vyšetřování a obžalobu připodobnil k čistkám a represím.
Prokuratura navrhuje trest smrti navzdory tomu, že Jižní Korea podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International patří k zemím, které absolutní trest prakticky nevyužívají - naposledy tam byl člověk popraven v prosinci 1997. První stanné právo bylo v Koreji vyhlášeno 21. října 1948, naposledy se tak stalo 17. května 1980.
Politická krize v Jižní Koreji vypukla 3. prosince 2024, když Jun vyhlásil stanné právo. Krok zdůvodnil údajnými sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a protistátní činností opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovi postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Poslanci pak Juna 14. prosince zbavili pravomocí a ústavní soud ho loni 4. dubna odvolal z funkce. Exprezident je od loňského 10. července podruhé v samovazbě.
Nyní exprezident čelí obžalobě ze vzpoury, spiknutí, zneužití pravomoci, porušení práv členů kabinetu, zfalšování dokumentu o vyhlášení stanného práva, nařízení vymazat telefonní záznamy, bránění výkonu zatykače či napomáhání nepříteli.
