Pohonné hmoty v Česku výrazně zdražují, vláda se zatím k zásahu nechystá
Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku dál výrazně zdražují. Průměrné ceny v uplynulém týdnu stouply o téměř dvě koruny a litr benzinu Natural 95 se tak prodává za víc než 44 korun a nafty za skoro 48 Kč, vyplývá z údajů společnosti CCS. Analytici kvůli situaci na trhu s ropou očekávají další zdražování. Některé okolní státy brzdí růst cen regulacemi, česká vláda se k tomu zatím nechystá. Zakročila by, pokud by v Česku byly zásadně vyšší ceny paliv než v okolních zemích, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla za týden v průměru o 1,88 koruny na 44,22 koruny za litr, nafta ve středu stála průměrně 47,79 Kč/l a byla o 1,90 koruny dražší než o týden dřív. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, byl benzin naposledy dražší v srpnu 2022 a nafta je teď nejdražší od letošního dubna. Mezi regiony v Česku stojí pohonné hmoty nejvíc v Praze, nejlevnější benzin je v Libereckém a nafta v Pardubickém kraji.
Ceny podle analytiků rostou v reakci na situaci na trhu s ropou, na němž se projevuje další eskalace konfliktu na Blízkém východě a také omezený provoz rafinerií. Předpokládají další zdražení. "U nafty existuje prostor pro růst přibližně o další korunu za litr k jarním rekordům, benzin by mohl přidat střední desítky haléřů," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Konflikt, který začal koncem února americko-izraelským napadením Íránu, vyvolal výrazný růst cen ropy a tím i pohonných hmot opakovaně.
Ceny v Česku přitom rostou rychleji než v některých okolních zemích. Příčinou jsou podle analytika Purple Trading Petra Lajska většinou vládní regulace. Zatímco v Česku skončily v polovině července, v některých sousedních státech platí i nyní. Například Rakousko podle Lajska stále používá daňovou úlevu, která má růst cen tlumit. Německo zase ponechalo pravidlo, podle kterého mohou čerpací stanice zdražovat maximálně jednou denně.
Česká vláda o drahých palivech jednala v pondělí, rozhodla se ale, že nyní regulace zavádět nebude. To dnes potvrdil ministr Havlíček. "Jasně jsme řekli, že to budeme sledovat a v momentě, kdy zareagují ostatní země, to znamená, že uvidíme, že by se ČR začala dostávat do situace, že má zásadním způsobem vyšší ceny než v okolních zemích, tak samozřejmě okamžitě zakročíme," prohlásil Havlíček na konferenci Den exportu.
Podle ministerstva financí patří ceny pohonných hmot v Česku v porovnání se sousedními státy stále mezi ty nižší, a to s daněmi i bez. "Pokud by se ukázalo, že dochází k neúměrnému navyšování marží nebo ke zneužívání situace na trhu, je stát připraven bezodkladně přijmout potřebná opatření včetně opětovného zavedení cenové regulace," řekla mluvčí ministerstva Gabriela Krušinová.
Česko kvůli vysokým cenám pohonných hmot letos přistoupilo k jejich regulaci od dubna do poloviny července. V době vládního cenového opatření byla nafta nejdražší hned na jeho počátku 8. dubna, kdy ji benzinové pumpy mohly prodávat nejvýše za 49,59 Kč/l. Benzin směl být v době regulace vůbec nejdražší 23. května za 45,23 Kč/l. Cenové stropy stanovovalo ministerstvo financí, které zároveň u nafty přechodně snížilo spotřební daň.
Platformy Wolt a foodora, které poskytují rozvážkovou službu jídla, nebo on-line supermarket Rohlík nyní neplánují kvůli cenám paliv zdražovat rozvážkové služby, sdělili jejich zástupci. Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia v úterý uvedlo, že hranice, která pro významnou část dopravců představuje problém, je 50 korun za litr nafty. Pohonné hmoty tvoří zhruba třetinu nákladů dopravců, uvedl mluvčí sdružení Martin Felix. "Vzhledem k nízkým maržím ji musí promítnout do ceny pro zákazníka," podotkl.
Rostoucí ceny pohonných hmot se už v srpnu podle analytiků promítly do zvýšení inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v minulém měsíci zrychlil na 1,9 procenta z červencových 1,7 procenta, potvrdil dnes svůj odhad Český statistický úřad (ČSÚ). Srpnovou inflaci naopak tlumily ceny potravin, tento vliv se ale podle ekonomů brzy vyčerpá.
