Lipavský říká, že NATO nemá jak převzít muniční iniciativu. To je přitom Babišův povolební plán
Severoatlantická aliance (NATO) nemá příslušný aparát, který by se mohl věnovat iniciativě, jež by byla podobná té české na dodávky dělostřelecké munice Ukrajině. Neexistuje zároveň shoda mezi spojenci, že NATO má řešit smrtící zbraně. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). O tom, že by muniční iniciativu mělo zaštiťovat NATO a ne ČR, hovoří představitelé opozičního hnutí ANO.
Lipavský připomněl, že loni Ukrajina, jež se přes tři a půl roku brání ruské agresi, skrze iniciativu dostala 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, letos zatím 1,1 milionu. Celkem už jde o 3,5 milionu kusů velkorážové munice.
"Aliance nemá příslušný aparát, který by se mohl věnovat nějaké iniciativě. Zároveň neexistuje shoda mezi spojenci, že NATO má řešit smrtící zbraně pro Ukrajinu. Všechna ta pomoc, která se dneska dělá, tak je nesmrtícího, neletálního charakteru, pokud to řeší sekretariát NATO," podotkl šéf diplomacie.
Babiš v úterý na předvolebním mítinku ANO v Praze zopakoval, že podle něj by měla mít iniciativu na starosti právě Severoatlantická aliance. "Je normální, že někdo vydělá na úkor Ukrajinců desítky miliard korun, když tam umírají lidi? Vždyť to jsou peníze, které by měli dát Ukrajincům. Je to netransparentní, mají to dělat státy přímo," řekl také.
Podobného konsensu podle Lipavského není Babiš schopen v rámci aliance dosáhnout, navíc by to rozbilo stávající mechanismus. Muniční iniciativa podle něj ukazuje politickou vůli Česka pomoci Ukrajině, dodává zemi prestiž a zároveň jde o příležitost pro obranný průmysl.
Americký prezident Donald Trump a ruský protějšek Vladimir Putin se v srpnu setkali na Aljašce, jednání ale zatím nevedlo k dohodě o ukončení rusko-ukrajinské války, která v plném rozsahu trvá již čtvrtým rokem. "Putin hraje zdržovací hru. Trump je ještě stále trpělivý, byť i z mého pohledu se jeho nálada postupně proměňuje," podotkl Lipavský.
Trump podle něj vnímá, že musí s Evropou spolupracovat, byť to při nástupu prezidenta USA do úřadu tak nemuselo vypadat. Připomněl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v březnu přijal americký návrh příměří.
"Putin ho (Zelenského) poníženecky pozval do Moskvy. Tomu snad rozumíme, že přijet se nechat zatknout nebo popravit do Moskvy není pro prezidenta napadené suverénní země přijatelnou platformou pro jednání," uvedl ministr. Očekával by případně jednání na neutrální půdě. Putin ale podle něj naopak pokračuje v agresivní válce, stupňuje provokace například narušením vzdušného prostoru Polska, Estonska či Rumunska drony.
"Zároveň ale vidíme, že Ukrajině se taky daří. Rakety, drony dálkového dosahu velmi efektivně prohlubují hospodářskou krizi, která se dneska v Rusku pomalu rozvíjí. V Rusku vysychají zdroje a to je něco, co nás může přiblížit skutečnému jednání s Putinem," dodal šéf diplomacie.
čtk, tb
