Exšéf německé rozvědky měl podle Spiegelu kontakty s Ázerbájdžánem, Baku to odmítlo
Bývalý šéf německé rozvědky BND August Hanning, kterého v úterý pro podezření ze špionáže zadržela policie, podle německých vyšetřovatelů zřejmě udržoval kontakty s agentem z Ázerbájdžánu. Napsal německý zpravodajský server Spiegel.de. Baku ale zprávy o ázerbájdžánské stopě v případu následně popřelo.
Vyšetřující soudce někdejšího vysoce postaveného bezpečnostního činitele poslal v estředu do vazby, informovala německá média. Hanningův právní zástupce Leon Kruse obvinění odmítl a prohlásil, že jeho klient je stíhán neprávem. Uvedl, že Hanning u sebe měl důvěrné dokumenty, ale nikomu je nepředával. To podle něj prokáže další vyšetřování. Generální spolkové státní zastupitelství v prohlášení k uvalení vazby na Hanninga uvedlo, že zatýkací rozkazy vycházely z podezření na špionáž a vlastizradu.
Hanning je podezřelý, že si přes někdejšího vedoucího své kanceláře v BND Manfreda D. po odchodu ze zpravodajské služby za peníze obstarával tajné dokumenty, na základě kterých sestavil písemnou bezpečnostní analýzu. Podle generálního státního zastupitelství, které má případ na starosti, byla analýza určená pro "spolupracovníka zpravodajského bezpečnostního aparátu cizí země". Němečtí vyšetřovatelé však nezveřejnili, o jaký stát šlo.
Spiegel tvrdí, že Hanning analýzu vytvořil pro zástupce ázerbájdžánské tajné služby. Zda adresát materiál od bývalého šéfa BND skutečně obdržel, je předmětem vyšetřování.
Mohlo by vás zaujmout:
Ázerbájdžánská rada pro média a vysílání uvedla, že tvrzení o ázerbájdžánské stopě v tomto případu, s nimiž jako první přišel časopis Der Spiegel, jsou nepodložená. "Záměrem sil stojících za touto dezinformační operací je poškodit vztahy mezi Ázerbájdžánem a Německem," citovala agentura Reuters z prohlášení rady. Nejmenovaný vysoce postavený představitel ázerbájdžánské vlády agentuře sdělil, že Baku oficiální cestou kontaktovalo německé zpravodajské služby a bylo informováno, že daný případ nemá žádnou spojitost s ázerbájdžánskými tajnými službami.
Hanning vedl BND v letech 1998 až 2005, pak působil na vysoké pozici na ministerstvu vnitra. Později přešel do soukromé sféry a pracoval jako bezpečnostní poradce. Spiegel píše, že ještě nedávno byl v představenstvu Německo-ázerbájdžánského fóra, což je lobbistické sdružení, které se zasazuje o politickou, hospodářskou a kulturní spolupráci mezi oběma zeměmi.
Policie v úterý kromě Hanninga zadržela jeho někdejšího blízkého spolupracovníka Manfreda D., který údajně nejméně do června 2022 svému někdejšímu nadřízenému za úplatu předal asi 2000 dokumentů z BND. Soud ho v úterý poslal do vazby.
Spiegel uvádí, že 80letému Hanningovi v případě odsouzení hrozí trest odnětí svobody od šesti měsíců do deseti let.
Hanningův případ Spiegel v úterý označil za bezprecedentní v německých poválečných dějinách. Místopředseda Spolkového sněmu za Zelené Omid Nouripour uvedl, že kauza ukazuje, jak citlivé je, když lidé, kteří měli ve státním aparátu přístup k tajným informacím, později pracují jako poradci v soukromé sféře. Požaduje, aby spolková vláda prověřila profesní aktivity někdejších vysoce postavených zástupců tajných služeb a zakázala jim lobbistickou činnost v bezpečnostním oboru. Podobné hlasy zaznívají od zástupců sociálních demokratů a také politici z konzervativní CDU připouštějí, že bude nutné zpřísnit pravidla pro profesní cesty bývalých vysoce postavených představitelů tajných služeb.
