Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
pondělí 25. 5. 2020

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Žáci se vrací do škol, roušky se venku odkládají

Škola
Ilustrační foto • Autor: ČTK

V pondělí  nastala poslední fáze rozvolňování vládních opatření, která byla přijata kvůli pandemii koronaviru. V zásadě to znamená, že roušky jsou povinné už jen v uzavřených prostorech, venku už je lidé nosit nemusí, pokud zachovají  dvoumetrové rozestupy od ostatních kolemjdoucích. Slaví také provozovatelé restaurací, kaváren a nejrůznějších podniků, protože nově jejich zákazníci nemusí využívat jen možnost “jídla s sebou” nebo sezení na zahrádkách, ale mohou otevřít i vnitřní prostory. Nicméně jak poznamenávají experti, například epidemiolog Rastislav Maďar, koordinátor pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro uvolňování opatření přijatých jako ochrana před epidemií covidu-19, ”je velmi pravděpodobné, že na podzim a v zimním období budeme roušky zase používat častěji bez ohledu na to, jestli bude povinnost jejich nošení zpřísněná, nebo ne”.

V den rozvolňování se také do lavic po dvouapůlměsíční pauze vrátily děti základních škol, respektive jejich část z prvního stupně.  Kvůli riziku šíření koronaviru je navíc provoz možný jen za přísných hygienických podmínek: děti musí být rozděleny do skupin po nejvýš 15, do konce školního roku už se zavedené skupiny nemají měnit a děti z jiných skupin by se neměly vzájemně potkávat. Ve třídách děti sice nemusí mít roušky, ale musí zachovat rozestupy alespoň 1,5 metru. Na chodbách a toaletách jsou povinné. Zájem o návrat do škol se nicméně liší místo od místa: někde musela škola děti odmítat kvůli překročení povoleného počtu, jinde naopak z prvního stupně dorazily jen desítky žáků. Návrat by mohl od 8. června čekat i jejich starší vrstevníky z druhého stupně, středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol.  V jejich případě by ale školy mohly fungovat spíše ve formě konzultací -  jak je tomu nyní u žáků posledních ročníků základních či středních škol.

 

Darkov byl odstaven z těžby, stav nebezpečí hejtman nevyhlásí

Důl Darkov.
Důl Darkov; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) v pondělí oznámil, že Důl Darkov společnosti OKD v Karviné byl kvůli hromadné nákaze koronavirem odstaven z důlní těžby, přešel na technologické minimum a nyní odčerpává jen vodu a větrá, nicméně zavřít ho neplánuje. Hygienici hlásí z dolu už přes 200 nakažených; většinu tvoří zaměstnanci, zbytek nejčastěji jejich rodinní příslušníci. V karanténě je pak dalších 350 lidí. Nákaza začala šířit už dvěma týdny. Hygienici proto zaměstnancům udělali počátkem minulého týdne plošné testy; mnoho pozitivně testovaných horníků přitom nemělo žádné příznaky nemoci. „Nelze zavřít Důl Darkov, protože by to znamenalo zavření celého OKD. To je v daný okamžik jediné možné řešení, pokud nechceme zavřít celé OKD, a to v daný okamžik nikdo nechce, protože je to velký, velký, velký zaměstnavatel,“ uvedl hejtman.

Řekl také, že zatím nevidí důvod pro vyhlášení jednoho z mimořádných stavů dle krizového zákona, tzv. stavu nebezpečí, který by tak platil pro jeden kraj. Podle něj není ani důvod zavírat Karvinou jako celek. Funguje chytrá karanténa, kdy hygienici přes víkend vytrasovali 1000 kontaktů nakažených, nikdo z nemocných nebyl hospitalizován a k dispozici je dost odběrových kapacit. Byla ale přijata opatření, která mají snížit riziko další nákazy - např. pro návštěvy zůstávají zavřené domovy důchodců, léčebny dlouhodobě nemocných i nemocnice v okrese Karviná.

Dieselgate pokračuje: Volkswagen musí za vůz zaplatit náhradu

NEMECKO_AUTOMOTO_KRIMINALITA_EKOLOGIE_FIRMY_VOLKSWAGEN_4_213
Autor: Globe Media / Reuters

Německý koncern Volkswagen musí zákazníkům, jejichž aut se dotýká manipulace s emisemi, vyplatit za vůz náhradu. Tak ve zkratce zní rozsudek německého soudu v Karlsruhe. Emisní skandál, kterému se přezdívá dieselgate, vypukl už v září 2015 poté, co americká Agentura pro životní prostředí zveřejnila informaci, že německá automobilka vybavila své automobily a jejich motory ilegálním softwarem, který maskoval skutečnou výši emisí, a tím uváděl měřící stanice i zákazníky v omyl.  Koncern  vypustil do světa 10,7 milionu takových aut.  Automobilka již musela před dvěma v Německu zaplatit miliardu eur jako pokutu za podvádění; jde o zatím největší trest na evropské půdě za tři roky, kdy aféra běží. Fakt, že se Volkswagen v roce 2018 přiznal a pokutu zaplatil, nicméně nic nezměnil na tom, že automobilka čelila civilním procesům o náhradu škody.

Rozhodnutí německého soudu se proto nyní týkalo případu německého důchodce Herberta Gilberta, který si v roce 2014 koupil použitý volkswagen s naftovým motorem, u kterého diagnostika ukazovala menší emise než ve skutečnosti. Automobilka mu ale vyhovět odmítala, neboť vůz byl podle ní po odstranění závadného softwaru plně funkční. Gilbert namítal, že kdyby o úpravě softwaru věděl, nikdy by si takové auto nekoupil. Soud nicméně důchodci nakonec nepřiznal plnou částku a automobilce umožnil snížit výkupní částku podle počtu ujetých kilometrů. Přesto se jedná o důležitý případ. Rozsudek posiluje pozici zákazníků a pro Volkswagen může vést k mimořádným nákladům - což v době, kdy čelí dalším tisícům soudních řízení, není pro německého výrobce dobrá zpráva. „Rozsudek znamená právní jistotu pro miliony spotřebitelů v Německu a opět dokládá, že ani velké koncerny nestojí nad zákonem,“ prohlásil právník Claus Goldenstein, který žalujícího zastupoval.

Johnsonův poradce je v nesnázích kvůli porušení karantény

Benedict Cumberbatch
Benedict Cumberbatch v roli Dominika Cummingse ve filmu Brexit • Autor: Landmark, Profimedia

Zřejmě nejčastěji zmiňované jméno posledních dní patří ve Velké Británii Dominiku Cummingsovi, politickému poradci premiéra Borise Johnsona. Může za to páteční zjištění britských deníků Daily Mirror a The Guardian, že policie ho vyšetřuje kvůli podezření, že porušil vládní koronavirová pravidla. Podle médií měl  odcestovat s manželkou a čtyřletým synem z Londýna do 430 kilometrů vzdáleného severoanglického hrabství Durham za svými rodiči. Na tom by nebylo nic špatného, jenže v té době již platila přísná pravidla spojená s omezením pohybu obyvatel, navíc sám Cummings vykazoval příznaky covidu-19 a jeho manželka byla nemocná. Za porušení pravidel hrozí Britům pokuta několika desítek liber. Tu ale mohou úřady zvýšit až na téměř tři desítky tisíc korun, pokud by dotyčný karanténu porušil podruhé. A přesně to měl Cummings udělat: v dubnu se podle zjištění novinářů měl také s rodinou vypravit na výlet na hrad Barnard Castle, který je 30 mil od domu jeho rodičů.

Jak porušení pravidel vnímá  veřejnost, vystihl bulvární deník, Daily Mail na své pondělní titulce: "Na jaké planetě žijí?” Premiér se během víkendu snažil dopad kauzy tlumit, nicméně tlak opozice, ale i stranických kolegů v dresu konzervativců sílí. Část médií, politiků i veřejnosti vyzývá Cummingse k rezignaci, ale premiér se k tomu podle svých slov nechystá. Pro Johnsona byl Cummings totiž v minulosti klíčovým spolupracovníkem: sehrál důležitou roli v referendu o brexitu a stal se architektem vítězství konzervativců v parlamentních volbách vloni v prosinci. Jak dodává list The Financial Times: “Nikdo neudělal pro Johnsona tolik, aby se dostal do premiérského úřadu."

Tripartita se nedohodla na odpuštění sociálních odvodů firmám

ČMKOS, shromáždění
Josef Středula • Autor: Borgis, Profimedia

Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se neshodli na vládním programu Antivirus C, který se týká odpuštění odvodů firmám. Podle návrhu zákona by stát mohl odpustit sociální odvody a příspěvek na zaměstnanost za červen až srpen menším firmám. Úplně prominout na čtvrt roku by je mohl buď zaměstnavatelům s méně než 50 zaměstnanci, nebo s méně než 25 zaměstnanci. Podle návrhu z dílny ministerstva práce a sociálních věcí by nárok na odpuštění odvodů měl zaměstnavatel, který od konce března nepropustil více než desetinu pracovníků. Zároveň firma nesmí dostávat jiný příspěvek na náhradu mzdy z programu Antivirus. Nárok na úlevu by neměly nemocnice, školy či úřady. Prominutí odvodů by se netýkalo ani společností, které v Česku či v jiné zemi EU neplatí daně.

Program však neschvalují nejen odbory, kterým vadí, že by měl nástroj financování firem jít z peněz určených na důchody, ale ani zaměstnavatelé v čele se Svazem průmyslu a dopravy, kteří si přejí přejí plošnou podporu všech firem včetně  velkých. Z programu Antivirus stát poskytuje dva druhy příspěvků na náhrady mezd firmám, na které dopadla omezení kvůli koronaviru. Mohou získat 80 procent vyplacené náhrady lidem v karanténě či výdělků z uzavřených provozů do 39 000 superhrubé mzdy a 60 procent při výpadku pracovníků, surovin či poklesu poptávky do 29 000 superhrubé mzdy. Program B má nově trvat do konce srpna, k tomu by mohl přibýt program C, který měl původně na Antivirus B navázat. Šéf odborů Josef Středula spoléhá na to, že je vláda rozdělená, a tak by návrh nemusel projít. Sází mimo jiné na premiéra Andreje Babiše, který není ministryni Maláčové a jejím návrhům dlouhodobě nakloněn.

zajímavost

Nizozemsko: podezření na další přenos viru z norka na člověka

Nizozemská vláda ohlásila druhý případ možného přenosu koronaviru z norka na člověka na farmě, kde jsou drobní savci chováni na kožešinu. Podle vládních expertů je „velmi pravděpodobné“, že se daný pracovník chovu infikoval od zvířete, mimo kožešinové farmy ale prý riziko nákazy od norka zůstává velmi malé. „Případ je velmi podobný tomu předchozímu,“ uvedla ministryně zemědělství Carola Schouten. Už minulou středu informovala, že koronavirem se od norka zřejmě nakazil zaměstnanec farmy nedaleko Eindhovenu. Mutace viru SARS-CoV-2 v jeho organismu byla údajně geneticky podobná variantě, která se šířila mezi norky.

Zjištění pramenilo z širšího vyšetřování v nizozemských chovech, které spustily informace médií z konce dubna, že na dvou kožešinových farmách v provincii Noord-Brabant jsou infikovaná zvířata. Měla údajně podobné dýchací potíže, jaké koronavirus způsobuje u lidí. Podle prvotních zpráv se měli norci nakazit od lidí, vláda ovšem minulý týden ohlásila, že infekce se mohla šířit i opačným směrem. Vědci z Nizozemského institutu veřejného zdraví (RIVM) nicméně nadále považují hrozbu přenosu koronaviru ze zvířat na lidi mimo kožešinové chovy za „zanedbatelnou“. Nizozemská vláda v souvislosti s možným přenosem z norků na člověka vyzvala majitele kožešinových farem, aby své provozy uzavřeli dříve, než bylo v plánu. Už v roce 2013 Nizozemsko zakázalo výstavbu nových farem s kožešinovými zvířaty a nařídilo těm stávajícím, aby skončily do roku 2024.

Přihlaste se k newsletteru a žádný Informační servis vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Andrea Procházková

redaktorka, fokus

29872524_10208843909693312_4885752205986113782_o
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 372
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte