Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
úterý 28. 4. 2020

Informační servis

Sněmovna kývla na prodloužení stavu nouze jen do 17. května

Andrej Babiš
Andrej Babiš jde do sněmovny; ilustrační foto • Autor: Michal Růžička / MFDNES + LN

Nouzový stav a s ním i hlavní vládní omezení proti šíření koronaviru budou moci trvat zatím do neděle 17. května. Prodloužení stavu nouze do tohoto data odsouhlasila Sněmovna podle návrhu poslanců KSČM, kteří v dolní komoře tolerují menšinový kabinet ANO a ČSSD. Vláda chtěla, aby nouzový stav mohl pokračovat až do pondělí 25. května, a to v souvislosti s vládními plány postupného uvolňování restrikcí obchodu a služeb. Kabinet v žádosti varoval, že pokud by omezení skončila najednou, hrozilo by riziko  zhoršení epidemiologické situace. Poslanci ale namítali, že se Sněmovna může v případě potřeby znovu sejít a nouzový stav ještě prodloužit. Opoziční pravice se přikláněla k pokračování nouzového stavu nejvýše ještě v první květnové dekádě. Její zástupci vinili kabinet z toho, že postupuje protiprávně a navíc chaoticky, a to i při postupném uvolňování restrikcí. Nouzový stav platí v Česku od čtvrtka 12. března, sama vláda jej může vyhlásit nejvýše na 30 dnů. Sněmovna stav nouze už jednou prodloužila.

Ústavní soud v úterý oznámil, že odmítl dvě ze stížností na vládní opatření kvůli koronaviru. Jedno směřovalo proti vyhlášení nouzového stavu z 12. března a proti někdejšímu omezení pohybu v Česku a druhé proti rozhodnutí omezující konání zastupitelstev. V souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru obdržel soud celkem 11 podnětů. Jeden vzal pisatel zpět a dva jsou po dnešku odmítnuté, takže jich zbývá ještě osm. Soud stížnosti odmítl mimo jiné proto, že k jejich projednání není věcně příslušný, že byly podány někým k tomu neoprávněným nebo že některá opatření ministerstva zdravotnictví již byla zrušena. Dílčí opatření by podle Ústavního soudu měly řešit obecné soudy. Městský soud v Praze minulý týden zrušil hlavní omezující opatření ministerstva zdravotnictví zejména v obchodu a službách. Podle soudu je má vydávat vláda podle krizového zákona, což kabinet následně učinil.

Krajům vadí, že miliardy z rozpočtu dostanou jen státní nemocnice

39B_foto Milan Bureš
Areál staré nemocnice ve Zlíně; ilustrační foto • Autor: Milan Bureš

Krajům se nelíbí oddlužení státních nemocnic v Praze a Brně, které v pondělí schválila vláda. Poukazují na to, že i krajské nemocnice jsou v dlouhodobé ztrátě a také by potřebovaly finanční injekci, zejména s ohledem na další ztráty způsobené opatřeními proti šíření koronaviru. Vláda v pondělí schválila oddlužení šesti velkých státních nemocnic v Praze a Brně. Mělo by jít o 6,6 miliardy korun. Původně ministerstvo zdravotnictví navrhovalo 7,7 miliardy korun. Podle karlovarského krajského radního pro zdravotnictví Jana Bureše z ODS je vládní rozhodnutí pro kraje nespravedlivé.

„Obří deficit českých nemocnic je důsledkem dlouhodobého podfinancování systému. Stát do něj za své pojištěnce neodvádí ani poloviční peníze ve srovnání s jakoukoli firmou nebo malým živnostníkem. Situace je o to horší, že nyní kvůli koronaviru nemocnicím narůstají před očima ztráty v řádu desítek milionů každý měsíc a hrozí zhroucení celého regionálního zdravotnictví. V této situaci mi přijde až nepochopitelné, že stát, místo systémového řešení, jen oddluží svoje nemocnice a ty ostatní ho nezajímají,“ prohlásil. Vládní rozhodnutí kritizoval také lidovecký hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, který je předsedou Komise pro zdravotnictví Rady Asociace krajů. „Jestliže ministerstvo zdravotnictví oddluží své nemocnice, prakticky tím sanuje jejich dluhy ze státního rozpočtu. I naše regionální nemocnice ale mají stejný problém v hospodaření a my chceme, aby stát ke všem přistupoval stejně,“ uvedl Čunek. Komise chce zaslat vládě dopis, ve kterém jí na nespravedlnost upozorní.

 

Zemřel filozof a někdejší disident Ladislav Hejdánek

LADISLAV HEJDÁNEK

Ve věku 92 let zemřel Ladislav Hejdánek - filozof, pedagog, politický vězeň, signatář a jeden z prvních mluvčích Charty 1977. Za normalizace nesměl veřejně působit, v 80. letech pořádal bytové semináře, kam jezdili filozofové ze zahraničí. Po roce 1990 působil na Evangelické teologické fakultě UK. „Jsem následovatelem odkazu Sokrata, neboť jsem přesvědčen, že vlastní místo filozofie je na ulicích a v každodenním životě mezi lidmi, a nikoliv v uzavřených univerzitních laboratořích, kde probíhají nesdělitelné myšlenkové experimenty,“ prohlašoval Hejdánek. Ve své práci věnoval převážně vztahu mezi filozofií a teologií - a své pojetí filozofie shrnul například v knize Úvod do filosofování.

Po roce 1968 byl vyhozen z Filosofického ústavu Akademie věd a zatčen z politických důvodů na devět měsíců. Po  propuštění vykonával jen dělnické profese. Krátce po vzniku Charty 77 se Hejdánek stal jejím mluvčím, tuto úlohu pak na sebe vzal podruhé po zatčení Václava Bendy a Jiřího Dienstbiera. Od roku 1987 patřil mezi iniciátory samizdatových Lidových novin. Docenturu na Univerzitě Karlově získal až v roce 1990, o dva roky později byl jmenován profesorem. Svou univerzitu však měl Hejdánek po dlouhá léta ve svém bytě, kde pořádal filozofické semináře. Od roku 1985 vydával samizdatově časopis Reflexe a knižnici Oikúmené, která se po roce 1989 stala nakladatelstvím filosofické literatury. V letech 1990 až 2005 pak vedl katedru filozofie na Evangelické teologické fakultě UK. Hejdánek byl vyznamenán mimo jiné Cenou Jana Palacha (1984), francouzským Řádem umění a literatury (1992) či Řádem Tomáše Garrigua Masaryka (1995).

USA vyšetřují Čínu, zda nezamlčovala šíření koronaviru, oznámil Trump

Coronavirus press conference
Donald Trump • Autor: REX / Shutterstock Editorial / P

Spojené státy vedou opravdové vyšetřování ohledně počínání Číny v reakci na propuknutí koronavirové nákazy, uvedl americký prezident Donald Trump. Podle něj Čína mohla zabránit tomu, aby se nákaza rozšířila do celého světa. Také skupina europoslanců vyzvala Evropskou komisi k prošetření toho, zda Peking informace o šíření nákazy nezamlčoval. Austrálie bude žádat mezinárodní šetření původu viru. „Vedeme vážné vyšetřování. Nejsme s Čínou spokojeni, nejsme spokojeni s celou situací,“ řekl Trump. „Myslíme si, že to mohlo být zastaveno u zdroje. Mohlo to být zastaveno rychle a nemuselo se to rozšířit do celého světa,“ dodal.

Trump nevyloučil, že USA budou požadovat od Číny odškodnění za to, že nezabránila tomu, aby se nákaza rozšířila do celého světa. „Hovoříme o mnohem více penězích,“ odpověděl Trump na otázku ohledně úvodníku německého listu Bild požadujícího, aby Peking odškodnil Berlín částkou 165 miliard dolarů. „Ještě jsme nestanovili konečnou sumu, ale bude velmi vysoká,“ řekl prezident podle agentury AFP. „Nejde jen o škody ve Spojených státech, ale na celém světě,“ dodal. Trump již dříve varoval Čínu před následky, pokud vědomě nezasáhla a nezabránila rozšíření koronaviru do světa. Virus se poprvé objevil na přelomu roku v čínském městě Wu-chan a Čína čelí obviněním, že nákazu zpočátku tajila. Spojené státy, které mají  328 milionů obyvatel, jsou nejhůře postiženou zemí v nynější pandemii. Celkem bylo v USA dosud potvrzeno na 987.467 nakažených, z nichž 56.164 lidí zemřelo. V celém světě se koronavirus potvrdil u více než tří milionů lidí lidí.

ČT: Soud v Brně o rok prodloužil Janouškovi přerušení výkonu trestu

roman janousek u soudu, praha, 19.9.2014
Roman Janoušek • Autor: KAREL CUDLIN 2014

Krajský soud v Brně o rok prodloužil lobbistovi Romanu Janouškovi přerušení výkonu trestu. Uvedla to Česká televize - soud to ale odmítl oficiálně dělit s tím, že ještě není potvrzené, že usnesení bylo doručeno všem účastníkům řízení. Janoušek si má odpykávat 4,5 roku za to, že srazil svým vozem ženu a od nehody ujel.  U soudu požádal o další prodloužení přerušení výkonu trestu odnětí svobody v březnu. Dodala, že krajský soud o žádosti rozhodl 15. dubna. Janoušek si má odpykat 4,5 roku vězení, zatím v něm byl zhruba rok a čtvrt. Trest mu byl opakovaně přerušený ze zdravotních důvodů, naposledy na dva roky v polovině května 2018. Janoušek si už dříve opakovaně stěžoval na zdravotní komplikace po operacích hlavy.

Opilý lobbista v roce 2012 úmyslně srazil autem ženu v pražské Michli. Původně čelil obžalobě z pokusu o vraždu, nakonec byl odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. Trest nastoupil v listopadu 2014. V brněnské věznici zůstal do března 2016, poté byl dočasně propuštěn na svobodu. Janoušek u pražského městského soudu už dříve podal žádost o nové projednání případu. Soud ji zamítl, Ústavní soud ale loni nařídil, aby se soud lépe vypořádal s Janouškovými argumenty. Městský soud v Praze bude rozhodovat o Janouškově žádosti na obnovu trestního řízení 20. května.

zajímavost

Karlovarský festival se ruší. Vybrané filmy z programu půjdou do kin

06_VARY_ilustrace01_foto_Film Festival Karlovy Vary
Ilustrační foto

Letošní ročník karlovarského filmového festivalu, který se měl tradičně konat na začátku července, se kvůli pandemii ruší. Některé filmy z programu největší tuzemské filmové akce by se ale i tak měly dostat k divákovi. Organizátoři plánují výběr uvést v běžných kinech napříč republikou po jejich otevření, které je plánované na začátek června. Zároveň se festival zapojí do desetidenní globální akce We Are One: A Global Film Festival, kdy přední světové přehlídky jako Cannes či Toronto nabídnou část svých programů na YouTube. On-line se také přesune karlovarský industry program pro zástupce filmového průmyslu.

Organizátoři do poslední chvíle počítali i s variantou, že by festival uspořádali i s vědomím, že při respektování všech nařízení vlády a mezinárodních opatření by nebylo možné, aby vznikl ve standardní podobě a rozsahu. Ve hře byl i náhradní termín. Kvůli neustále se měnící situaci se ale nakonec přiklonili k variantě festival zrušit. „Dospěli jsme k názoru, že hledání redukovaných nebo alternativních variant by šlo proti hlavnímu smyslu festivalu, a tím je vzájemné setkávání diváků, tvůrců, lidí z různých oblastí života a jejich kolektivní vnímaní filmových děl,“ řekl prezident MFF Karlovy Vary Jiří Bartoška. Vybrané filmy by se měly objevit na plátnech kin během speciální verze přehlídky Vary ve vašem kině v původním festivalovém termínu 3.-11. července. 55. ročník  festivalu je plánovaný na 2.- 10. července 2021.

Přihlaste se k newsletteru a žádný Informační servis vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte