Informační servis 4. 3. 2020 • Testy prokázaly další tří případy koronaviru, celkem je osm nakažených
 
středa 4. 3. 2020

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Testy prokázaly další tří případy koronaviru, celkem je osm nakažených

Bezpečnostní rada státu
Tisková konference po jednání Bezpečnostní rady státu • Autor: ČTK

Testy prokázaly v Česku další tři pozitivní případy nákazy novým typem koronaviru. Jde o dva příbuzné ženy z Děčína, u které se nákaza potvrdila dříve, a ženu z Prahy 6, kterou testovala soukromá laboratoř. Celkem tak je v zemi už osm nemocných. Dva nové případy pocházejí z okolí dvou již dříve nakažených z Děčína. Oba dva byli do výsledků testů izolováni v domácí karanténě. Třetí potvrzený vzorek testovala soukromá laboratoř a později byla přítomnost nukleové kyseliny viru potvrzena i v Národní referenční laboratoři Státního zdravotního ústavu. Základní škola Antonína Čermáka v Praze 6 oznámila izolaci dvou tříd, kam chodily její děti. Ministerstvo financí začalo regulovat ceny respirátorů, aby zamezilo zneužívání současné situace kolem šíření koronaviru.

Ministerstvo zdravotnictví pak plánuje kvůli šíření nového typu koronaviru zakázat vývoz dezinfekce do zahraničí. Akce a shromáždění nad 5000 lidí stát zatím omezovat nebude, pořadatelé je budou muset hlásit krajským hygienickým stanicím. Stát chce také vědět o všech vlacích, které do Česka přijíždějí z rizikových oblastí. Členové vlády to uvedli po jednání Bezpečnostní rady státu. O spolupráci v boji s koronavirem v Praze jednali i premiéři zemí V4 (první potvrzený případ ohlásilo Polsko). Italská vláda zřejmě v řádu hodin rozhodne o uzavření škol a univerzit v celé zemi do poloviny března. V Německu za posledních 24 hodin přibylo dalších 52 nakažených.  Jižní Korea oznámila 516 nových případů, celkový počet nakažených tím vzrostl na 5328. Tisícího nakaženého hlásí Japonsko. V Jižní Koreji v posledních dnech přibývá případů rychleji než v Číně, odkud se virus začal původně šířit.

Zahraniční výbor kritizuje Čínu i Hrad za výhrůžnou nótu Kuberovi

Nový předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS)
Předchozí předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) • Autor: ČTK

Poslanci zahraničního výboru sněmovny ve středu odpoledne odmítli na mimořádném jednání výhrůžný tón diplomatické nóty, kterou čínské velvyslanectví v Česku zaslalo nedávno na Pražský hrad a odkud se dostala do rukou tehdejšího předsedy Senátu Jaroslava Kubery, jenž se chystal odjet na návštěvu Tchaj-wanu. O dopisu jako první informoval deník Aktuálně.cz. Na jednání výboru nepřišel nikdo z pozvaných hostů, a to ani čínský velvyslanec Čang Ťien-min, ani předseda zahraničního výboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák, který se z jednání omluvil. Což se promítlo i do schválených usnesení.

„Konstatovali jsme, že velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze zcela ignorovalo snahu zahraničního výboru o spolupráci a poškozuje tak obraz Čínské lidové republiky v České republice,“ citoval jedno z usnesení člen výboru Jiří Mihola z KDU-ČSL. „V usnesení  kritizovali i to, že odbor zahraničních věcí Kanceláře prezidenta republiky nedostatečně koordinuje zahraniční politiku s ministerstvem zahraničních věcí. Výbor také označil za jednostranný komentář, který k nótě připojil právě zahraniční odbor kanceláře. Autorkou přípisu Hradu k výhrůžnému čínskému dopisu Kuberovi je podle Aktuálně.cz Petra Nečasová, dcera šéfa Zemanovců. "Výbor zároveň označil za nedostatečné to, že z české strany nikdo pět týdnů nereagoval na tón čínské nóty. "To je vážné pochybení, které poškozuje zájmy České republiky jako svrchovaného, svobodného a demokratického státu, založeného na úctě k lidským právům,“ dodal Mihola.

Evropská komise chce uhlíkovou neutralitu do roku 2050

leyen
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen • Autor: AP/ČTK

Evropská komise v úterý schválila klimatický zákon, podle kterého se má do roku 2050 unijní prostor stát uhlíkově neutrálním. K tomu by mohla dopomoci například větší výsadba stromů a budování nových technologií. „Klimatický zákon převádí náš politický závazek do práva a my se jím nevratně vydáváme na cestu k udržitelnější budoucnosti… Udává směr naší strategii zeleného růstu a zaručuje, že přechod bude postupný a spravedlivý,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Zákon nyní musí schválit Evropský parlament a všechny členské státy. U některých se ale očekává odpor, protože zákon dává Komisi možnost rozhodovat o případných úpravách krátkodobých klimatických cílů EU bez přímého souhlasu členských států.

Regulace souvisí s takzvanou Zelenou dohodou pro Evropu, dlouhodobou unijní strategií, podle níž by členské státy měly přejít k ekologicky šetrnějším opatřením. Na budoucí potřebě uhlíkové neutrality se v prosinci shodli prezidenti a premiéři unijních zemí. Jediným státem, který si vyjednal možnost pozdějšího přistoupení, bylo Polsko. Jednání Komise se zúčastnila i mladá švédská aktivistka Greta Thunberg - podle níž je ale legislativní návrh „kapitulací“, protože nenařizuje přísnější cíle pro nejbližší roky. Nepotřebujeme jen závazky pro roky 2030 nebo 2050. Nejvíce ze všeho je potřebujeme pro rok 2020 a každý další měsíc a rok, uvedla v otevřeném dopise Komisi.

Napětí na řecko-turecké hranici trvá, policie používá slzný plyn

0303P202003030427701
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se zdraví s policisty na hranici • Autor: AP, Dimitris Papamitsos

Řecká policie dále zasahuje na řecko-turecké hranici, kde se aktuálně pohybuje asi 12 500 migrantů přicházejících z Turecka. Pro jejich zastavení si policie pomáhá i slzným plynem, ale podle všeho ho používají i někteří migranti. Kromě nepokojů na hranici probíhá mezi Tureckem a Řeckem také informační válka. Turecké úřady například obvinily Řecko ze zabití jednoho běžence, který měl údajně podlehnout střelným zraněním: neuvedly ale ani jeho jméno, ani národnost. Řecko informaci označilo za lživou. O situaci budou jednat v Bruselu ministři vnitra členských států.

Běženci míří z Turecka i na ostrovy v Egejském moři, kde už v minulých týdnech probíhaly protesty místních obyvatel proti budování nových a větších uprchlických táborů. Podle řeckých médií se skupiny obyvatel shromáždily na pobřeží a bránily běžencům ve vylodění. Chaotická situace panuje i na ostrově Lesbos, kde se rozšířila poplašná zpráva, podle níž měl z tamního přístavu odplout přívoz, který by migranty odvezl na řeckou pevninu. V důsledku toho se do přístavu vydalo pěšky asi 2000 lidí; dav poté zaplnil přístaviště a okolní ulice.

Miliardář Bloomberg při superúterý propadl

Michael Bloomberg
Michael Bloomberg • Autor: REUTERS

Primárkami v Kalifornii skončilo takzvané superúterý, během nějž se uchazeči o demokratickou nominaci do prezidentských voleb utkali ve 14 amerických státech. Podle prognózy na základě částečných výsledků zvítězí v nejlidnatějším státě USA vermontský senátor Bernie Sanders, který tím má nakročeno k triumfu v celkem čtyřech státech. Jeho stranický rival a bývalý viceprezident Joe Biden podle zveřejněných částečných výsledků ovládne osm států, zejména pak na jihu USA. V Maine jsou oba kandidáti vyrovnaní, v lidnatém Texasu po sečtení dvou třetin hlasů vede Biden.  Bývalý viceprezident podle částečných výsledků zvítězí v jižanských státech Virginie, Severní Karolína, Alabama, Oklahoma, Tennessee a Arkansas. Prvenství si podle odhadů zajistí i v Minnesotě na Středozápadě USA a také v Massachusetts, kde měla silnou pozici další uchazečka o prezidentskou nominaci, senátorka Elizabeth Warren.

Vermontský senátor Sanders, který se označuje za demokratického socialistu, podle očekávání ovládne svůj domovský Vermont a kromě Kalifornie patrně také Colorado a Utah. S napětím se rovněž očekávaly výsledky miliardáře Michaela Bloomberga, pro nějž bylo superúterý prvním volebním testem. Podle odhadů však Bloomberg zatím dokázal ovládnout pouze klání na souostroví Americká Samoa, které je nezačleněným územím USA. Podle agentury AP vystoupí s projevem, kde sdělí, zda po neuspokojivých výsledcích zůstane v boji o prezidentskou nominaci. Podle neúplných výsledků zatím Biden získal na svou stranu 175 delegátů, Sanders nejméně 153, Bloomberg pouhých osm a Warrenová ještě o jednoho delegáta méně.

zajímavost

Ve Francii se zvedl prodej Camusova Moru

Francouzská knihkupectví registrují rostoucí zájem o román Mor od spisovatele Alberta Camuse. Nakladatelství Gallimard prodalo od začátku roku už 40 procent toho, co běžně prodá za celý rok. Zájem o knihu vrostl na konci ledna, kdy se ve Francii objevily první případy koronaviru. Příběh románu z roku 1947 se odehrává v alžírském Oranu, kde propukla epidemie moru. Obyvatelé města se ocitají v nucené izolaci a musejí se vyrovnat s bezprostředním rizikem smrti. Podle mluvčího nakladatelství ale nelze s jistotou říci, zdali prodej knihy souvisí s koronavirem. Podobný fenomén se ve Francii objevil po teroristických útocích ze 13. listopadu 2015, kdy vrostl prodej knihy Pohyblivý svátek Ernesta Hemingwaye. V ní se autor ohlíží do Paříže 20. let minulého století, do časů takzvané ztracené generace.

Přihlaste se k newsletteru a žádný Informační servis vám už neunikne

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte