Informační servis

Policie chce poslat lobbistu Romana Janouška znovu před soud, tentokrát kvůli finančním podvodům. Oznámil to žalobce Alexandr Dadam z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, poté co převzal od policie návrh na obžalobu. Obvinění se týká čtyř lidí, Janouškovi hrozí až šest let. Případ se týká firmy Chambon, skrz níž obvinění v letech 2009 až 2010 podle policejního spisu obírali zdravotní pojišťovny a získávali z nich neoprávněně velké úhrady za krevní testy pro nemocnice.

Firma se k úhradám dostala přesto, že neměla žádné reference ani vybavení na potřebná laboratorní vyšetření. Škodu policie vyčíslila na 284 milionů korun. Janoušek z Chambonu dostával pravidelné platby a podle detektivů věděl, že pocházejí z trestné činnosti. Janoušek, proslulý hlavně svým zákulisním vlivem v Praze v éře primátora za ODS Pavla Béma, byl v roce 2014 odsouzen za dopravní nehodu. V současnosti je ale na svobodě, trest má přerušený kvůli zdravotnímu stavu. Tento týden soud začal projednávat jeho žádost o obnovu procesu.

Celá ta zakázka je špatně zorganizovaná a vypsaná a nejlepší by bylo, kdyby byla zrušená, napsal dopoledne na Twitter premiér Andrej Babiš o novém systému elektronických dálničních známek. Reagoval tak na překvapivé informace z počátku týdne, podle nichž stát za přechod z nalepovacích kupónů do nového režimu zaplatí během příštích pěti let 401 milionů korun. O ceně i o tom, jak má přechod proběhnout, se během týdne vyrojila řada pochybností jak od parlamentní opozice, tak od lidí provozujících velké e-shopy. Podle některých z nich je zakázka až řádově předražená. Babiš kvůli tomu dopoledne jednal s ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem, který na schůzku kvůli „informačnímu šumu“ přišel pozdě a po jejím skončení oznámil, že zakázku nezruší, ale bude tlačit na její zlevnění.

Nový systém má fungovat tak, že místo papírové známky bude platba spárovaná s registrační značkou auta. Zakázku získala firma Asseco Central Europe, vybral ji Státní fond pro dopravní infrastrukturu, aniž vyhlásil klasickou veřejnou soutěž. Smlouvu už vedení fondu podepsalo 8. ledna a není zatím jasné, za jakých podmínek ji lze vypovědět. Šéf fondu Zbyněk Hořelica dopoledne uvedl, že si za kontraktem stojí: cena odpovídá složitosti případu a že nelze riskovat zpoždění a výpadek prodeje, z kterého má stát ročně přes šest miliard korun.

Předseda ukrajinské vlády Oleksij Hončaruk v pátek ráno na svém Facebooku oznámil demisi. Důvodem jsou zřejmě tajně pořízené a uniklé nahrávky, v nichž zpochybňoval ekonomický rozhled prezidenta Zelenského, ale i sebe samého. Pětatřicetiletý Hončaruk je ve funkci teprve od loňského srpna, nominoval ho do ní Zelenskyj. Prezidentský úřad v první reakci oznámil, že Zelenskyj demisi zváží.

Hončaruk ve svém sdělení uvedl, že se chce vyhnout jakýmkoli pochybnostem o svém respektu vůči hlavě státu, Zelenského prý považuje za příklad transparentnosti a slušnosti. „Neukazuje to přání předsedy vlády odstoupit, ale spíše snahu udržet se ve funkci,“ komentoval situaci kyjevský analytik Volodymyr Fesenko pro agenturu Reuters.

V Senátu Spojených států formálně začal proces impeachmentu prezidenta Donalda Trumpa. Skutečné rokování je na programu až příští úterý, za formální začátek se ale považuje už čtení ústavní žaloby, s níž v Senátu v noci na pátek předstoupil zástupce Sněmovny reprezentantů Adam Schiff. Dalším krokem byla přísaha předsedy Nejvyššího soudu USA Johna Robertse, který na proces bude dohlížet. Všech sto senátorů složilo přísahu, že případ nestranně posoudí. Součástí příprav bylo i stanovení zvláštních pravidel chování: senátoři spolu během procesních slyšení nesmí hovořit, nesmí používat telefony a soudce Robertse musí oslovovat plným titulem.

Sněmovna žalobu na prezidenta vznesla loni před Vánocemi. Jejím základem jsou důkazy o Trumpově naléhání na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se Kyjev pustil do vyšetřování Trumpova volebního soka Joea Bidena a jeho syna. K odvolání prezidenta je ale v Senátu potřeba dvoutřetinová většina, kterou Trumpovi oponenti nemají šanci dát dohromady. Republikáni, kteří Senát kontrolují, již avizovali, že za prezidentem stojí.

Polská vláda se prostřednictvím Andreje Babiše pokoušela dostat do týmu eurokomisařky Věry Jourové svoji loajální spojku, ale neuspěla. Informoval o tom Český rozhlas na základě informací od tří nezávislých zdrojů blízkých jednáním. Babiš chtěl Polákům vyhovět v rámci ustavování nové komise, aby na oplátku zajistil místo pro svého kandidáta v kabinetu polského eurokomisaře pro zemědělství.

Při vyjednávání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým Babiš argumentoval tím, že Jourová už ve svém týmu s jedním Polákem počítá. Morawiecki ale namítl, že vybraný kandidát nepatří mezi „jeho lidi“ a doporučoval jiného kandidáta, loajálního k jeho straně Právo a spravedlnost. Český premiér pak o uskutečnění této výměny skutečně usiloval, Jourová ho ale odmítla.

Ve věku 95 let zemřel Christopher Tolkien, který se posledních několik desítek let věnoval literárnímu odkazu svého otce Johna Ronalda Reuela Tolkiena. Christopher Tolkien se po smrti svého otce v roce 1973 pustil do pořádání jeho pozůstalosti. Po nejznámějších knihách J. R. R. Tolkiena Hobit a trilogii Pán prstenů dostaly díky Christopherově práci v roce 1977 čtenáři do rukou příběhy z dávných dějin Středozemě v knize Silmarillion.

Z otcových poznámek a náčrtů sestavil také Nedokončené příběhy (1980) a temný román Húrinovy děti, který vyšel v roce 2007. Na vydání poslední z knih Christopher Tolkien pracoval téměř třicet let. Syn slavného spisovatele vydal také dvanáctisvazkové dílo The History of Middle-earth (Dějiny Středozemě), které na rozdíl od dalších Tolkienových knih v češtině zatím nevyšly. „Miliony lidí na celém světě budou navždy vděční Christopherovi za to, že nám dal Silmarillion, Húrinovy děti a řadu Dějiny Středozemě a mnoho dalších. Ztratili jsme titána,“ uvedla v reakci na smrt Tolkiena mladšího Tolkienova společnost.